Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Šumava bude letos méně kácet, proti kůrovci znovu nasadí i chemii

Národní park Šumava dvojnásobně rozšíří území, na kterém nebude zasahovat proti kůrovci. Chce se tak přiblížit rozdělení do zón, se kterým počítá připravovaný zákon o NP Šumava. "Bude to znamenat zvýšené úsilí a náklady na zásahových územích," řekl ředitel správy parku Jan Stráský. Počítá se i s použitím chemikálií, které kritizují ekologové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

romčul

Šumava bude letos méně kácet, proti kůrovci znovu nasadí i c

navehuji překategorizivat n.p Šumava na ch.k.o šumava !!

0/0
19.4.2012 16:49

Vendelín Nademlejnský mladčí 14

Geniální

Na bezzásahové zóně se bude zasahovat chemií ;-O

+2/0
19.4.2012 13:37

1907 (FK Opava)

Re: Geniální

Tak už toho kůrovce konečně naučte nezasahovat v bezzásahové zóně a nebude to potřeba :-P

0/0
19.4.2012 13:44

no-X

Re: Geniální

Když se u nás použila chemie proti bekyni mnišce, dopadlo to tak, že zlikvidovala spíš přirozené nepřátele a kalamita trvala déle než třeba v Polsku, kde chemii nepoužili.

Kalamita kůrovce není nic jiného než přírodní mechanizmus, který vrací les do původní podoby. Smrkové monokultury byly vysázené tak, kam nepatří, kde byl původně smíšený les buků, jedlí, sem-tam smrku, javoru a jilmu. Příroda nedělá nic jiného, než že likviduje smrkové porosty tam, kde nemají co dělat a dává prostor původním dřevinám. To, co se v současnosti děje pod nálepkou "ochrany proti kůrovci" je jen systematická těžba, aby si ještě někdo mohl namastit kapsu na smrkovém dřevu z oblastí, kde se jinak těžit nesmí.

0/0
19.4.2012 18:41

habr

Re: Geniální

Máš to pomotané.

Velká část bezzásahových zón je v lokalitách, kde původně rostl převážně smrk. Bučiny jsou řádově o set metrů níž., Kůrovec proto v takové horské smrčiny obnovuje zas v smrčinu. Jen s tím rozdílem, že tam kde byly uměle vytvořeny monokulturní smrčiny, je určitá pravděpodobnost, že postupně do smrčin se vtrousí některé listnáče. Ale také, že se tam zmlazuje geneticky nepůvodní smrk, často dovezený ze všech koutů Rakouska-Uherska.

Problém kůrovce ale je ten, že se v bezzásahových zónách přemnožuje a ničí okolní hospodářské lesy. A v těch musí majitel lesa kůrovce ze zákona likvidovat.

Cena kůrovcového dřeva je ale nižší než u zdravých stromů, takže kapsování třeba ano, ale ze zdravých stromů je výhodnější. Z bezzásahové zóny se dřevo odváží stále méně - nechává se ležet na zemi aby se rozložilo na humus.

+2/0
20.4.2012 0:30

pavel.61.

Re: Geniální

R^, pro milovníky divočiny je smrková monokultura zločin (že před několika desetiletími byli místní lidé odkázáni na les jim nic neříká). Nechápou historii, nerozumí současnosti a vubec nedokážou říci co bude , nebo spíš nebude.

0/0
20.4.2012 10:10

pavel.61.

Re: Geniální

Mohu mít dotaz? Jak dlouho asi budou stát ty lány souší, co "ekologové" tak opěvují. Jak dlouho budou plnit funkci odumřelého stromu (hmys, ptáci).  A jak se daří zvěři v lánech souší (tetřev, rys, vysoká...)?

+1/0
20.4.2012 10:12

Psychorův klon

Re: Geniální

a na zelené pomatence DDT;-D

0/0
19.4.2012 14:13







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.