Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Šetrné kácení bylo zbytečné, tvrdí lesníci na Šumavě. Chystají se sázet

Pavučinová metoda, nový a šetrný způsob zásahu proti kůrovci na Šumavě, je podle lesníků nesmyslná. Oloupané stromy jsou stejně mrtvé a do několika let se zlámou. Správa Národního parku Šumava proto chystá sázení nových stromů. Ekologičtí aktivisté ale tvrdí, že vysazování stromů člověkem u Modravy je jen dalším plýtváním penězi.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Leinad

Komedie

Prostě ať už je to správně nebo špatně, tak si LČR a ekoteroristi budou dělat naschvály.

1) LČR kácí stromy kvůli kůrovci, tak se nějaký exoterorista přiváže ke stromu, který je půl km od napadené oblasti. Přesto dřevorubci nemůžou kácet napadené stromy. A vznikne tam další divadlo(video, jak nějaký policista napadá ekoteroristu)

2) Olupování má malou účinnost. Děje se, protože to zaměstná hodně lesníků a LČR tak může vykazovat hodně člověkhodin. Ale bohužel ekoterorista je spokojený, takže to nemůže dlouho zůstat.

3) Podsazování stejných smrků nedává smysl, les zůstane čistě smrkový a kůrovce tam bude škodit dál. Ale dělá se to, protože to ekoteroristi nechtějí.

0/0
9.7.2012 10:04

habr

Pozoruji, že je mezi občany stále víc těch, co rozlišují

mezi tím co se děje v bezzásahových zónách a tím, jak bezzásahové zóny negativně či pozitivně ovlivňují svoje okolí.

A to je podstata celého problému ochrany kůrovce. Pokud bude škodit jen v bezzásahových zónách - ať si žere, vědci mohou zkoumat. Jenže kůrovec z těch zón vylétává ven a tam vznikají škody na majetku, na přírodě atd. Věškerá protikůrovcová opatření se mají dělat na úkor majitelů právě okolních lesú bezzásahových zón. Tedy tam se prosazují 0,5 - 1 km široké ochranná pásma bez starších smrčin (tedy rozsáhlých holin, které se budopu muset osázet jinými dřevinami než smrk). Protože údajně kůrovec 0,5 km nepřeletí (úsměvné tvrzení - vítr ho může přenést daleko od původního ohniska). Většina z normálně uvažujících lidí by sežrané bezzásahové zóny asi přijala, ale proč máme jako společnost platit škody v přilehlých lesích.

Jednoduše - ochránci kůrovců, udělejte opatření, která zamezí šíření kalamitního organismu na sousední pozemky. Tak jak to ukládají naše právní předpisy !!!

0/0
8.7.2012 15:43

net.Xtreme se nevzdává

Re: Pozoruji, že je mezi občany stále víc těch, co rozlišují

Víš co znamenají slova jako bezzásahový, přírodní nebo prales?

0/0
8.7.2012 16:55

Frollik

Prales je přírodní člověkem nedotčený stav

např. v Amazonii. Šumava člověkem ovlivňovaná včetně toho Boubína, který založil schwarzenberský lesmistr Josef John.

0/0
13.7.2012 11:26

Vlastimil.Kornas

to mi někdo vysvětlete

Proč se tam sází pořád jen smrk?To tam nemohou nasadit jedli,na kterou kůrovec nejde a taky listnáče a bylo by po problému.

+1/0
8.7.2012 14:16

habr

Re: to mi někdo vysvětlete

Jedle v takových vysokých polohách dobře neroste a nebo minimálně. Proto jsou to horské smrčiny - podle převládající dřeviny. V původních lesích by to nebyl problém - jednou za čas by lýkožrout smrky sežral, podpořil by nové smrčiny které by se pod starými zmlazovaly. Ale dnes je problém v tom, že tyto smrčiny obklopují nepůvodní lesy - taky smrčiny, často založené pro "výrobu" dřeva. A ten kůrovec tyto porosty ničí -  škody majitelům musí někdo uhradit.  V těch monokulturách vznikají také velké, holiny, které je třeba co nejrychleji zalesnit.

Nebyl by velký problém, kdyby se dodržely původní záměry, že lidi pomohou v NP Šumava ke stabilizaci okolních lesů. Mělo to proběhnout v časovém horizontu okolo 40 let. Tedy dost času na to, aby se stabilizovaly podssadbou monokultury smrčit na plochách, kde vedle smrku mohou dobře růst další dřeviny - například stupeň jedlobukovýchsmrčin jedlových bučin atd.

Od založení NPŠ se to jen hádá, není koncepce, a výsledkem je rezavá Šumava.

+3/0
8.7.2012 15:55

ScoutX

Re: to mi někdo vysvětlete

Tak to tedy nesouhlasím? Proč by někdo měl někomu vyplácet náhradu za to, že špatně hospodaří se svým lesem? Každý kdo se o lesy trochu zajímá ví, že monokulturní les je nejrizikovější skupinou právě z hlediska chorob a škůdců. Jelikož Šumavské lesy jsou původem smíšené, každý dobrý hospodář už dávno měl své soukromé staré smrky vykácet a vysadit smíšené lesy a měl by po problému. Kdo hazarduje, často spláče nad výdělkem.

+2/0
9.7.2012 8:41

habr

Re: to mi někdo vysvětlete

Hospodaříte podle lesního hospodářského plánu, který vám předepíše stát na 10 let. Navíc hospodaříte s tím, co vám nechali dřívější generace. les není fabrika, kde se nechá lecos opravit během několika týdnů,.

Jinými slovy - i ve svém lese si nemůžete pokácet co vás napadne, ale jen v rovině lesního zákona.

0/0
9.7.2012 16:53

Vlastimil.Kornas

Re: to mi někdo vysvětlete

nad 850 m.n.m. si smrk může růst,tam už je na kůrovce dost zima ale níže by měly být jiné stromy.Borovice,jedle,buky,břízy,modříny, no výběr je dost velký co do těch poloh vysadit místo smrkových monokultur a pěstování lýkožrouzů.

0/0
14.7.2012 21:35

habr

Jeden příklad z mládí.

když jsem za mlada na Šumavu jezdil (občas i sázet stromky) tak nezřídka hajní vypravovali, že by nás nejraději poslali na holiny které tam vznikly po poslední kalamitě někdy koncem 19 století. Ale, že nás tam nepošlou, protože nemáme sílu rozkopat ten drn třtin (a to jsem byli mladí a silní kluci).

Když si uvědomíme oč byly tenkrát lesykoncem 19 stol. druhově bohatší, než pozdější průmyslové smrčiny, tak při troše logiky a soudnosti si to můžeme vzít jako příklad toho, že přirozená obnova nefunguje vždy a všude. 

Termín "přirozená obnova" je téměř Biblí pro některé rádoby ochránce Šumavy, ale nechtějí slyšet moudrosti ověřené lety praktického sledování přírody.

Logicky - kdyby přirozená obnova byla tak spásonosná, tak by někdy v polovině 19 stolení nevznikl v lesnictví obor školkařství. Tedy v době, kdy se těžilo ručně, dřevo tahalo koňmi nebo voly. Tedy dnes ekologicky šetrnou technologií kteráminimálně poškozuje nálety. Ale zřejmě moc nefungovala, začalo se vysazovat.

+2/0
8.7.2012 12:45

bojovník proti egoistům

Re: Jeden příklad z mládí.

Lesnictví je hospodářské využití lesa, to je v přímém rozporu s přirozenými procesy ekosystémů, kvůli kterým vzniká ochrana daná národními parky a bezzásahovými zónami.

+1/0
8.7.2012 12:48

radim36

Re: Jeden příklad z mládí.

A co si myslíte, že termín "hospodářské využití lesa" konkrétně v té které společnosti znamená? 

Za dob feudalismu a kapitalismu to znamenalo využití lesa podle jeho vlastníka. Pokud se vlastník rozhodl, že potřebuje dřevo, tak lesáci sázeli smrkovou monokulturu a vlastník měl dřevo. Pokud se vlastník rozhodl, že potřebuje třeba střílet tetřevy, tam tam potom lesáci dělali smíšený les a s pasekami a se skupinami velkých stromů a majitel tam potom střílel tetřevy. Ostatně na tomto principu zůstal zachován třeba vzácný Bělověžský prales. Pokud se za Rakouska Uherska rozhodlo, že je potřebné do státních lesů a do lesů velkých majitelů umožnit obyčejným lidem přístup, aby si chudí  mohli přilepšit sběrem lesních plodin, hub, léčivek a chrastí coby otopu na zimu , tak lesáci se podle toho taky zařizovali. Pokud za socilaismu se rozhodlo, že les bude sloužit pracujícím pro regenaraci pracovních sil, tak lesáci zase vedle své práce zase udržovali a neničili lesní turistické stezky a trasy

0/0
8.7.2012 13:28

bojovník proti egoistům

Re: Jeden příklad z mládí.

ano to všechno by se dalo zařadit jako hospodářské využití lesa, a jenom opakuji,  lesnictví i myslivost jsou založené na zásazích a regulaci to je v přímém rozporu s přirozenými procesy ekosystémů, kvůli kterým vzniká ochrana daná národními parky. Já neříkám, co je dobré a špatné, tj. zda je dobré aby na Šumavě byl všechno hospodářský les a taky se tak využíval a ochraňoval proti kůrovci, nebo aby se tam postavilo plno sjezdovek a vydělávalo se tam ve velkém nebo aby tam fungovaly bezzásahové zóny národního parku, které jsou studnicí vědeckých pozorování přirozeného fungování ekosystémů. To je možná spíše více na místních než na mě Brňákovi. Jenom říkám, co je dané. ;-)

0/0
8.7.2012 13:39

radim36

Re: Jeden příklad z mládí.

Habr to píše správně. Lesnictví nebo myslivost nikde nevzniklo samoúčelně, vždycky to bylo děláno na základě požadavků majitelů anebo státu. Jestli kdy byla nějaká regulace, byla dělána na základě požadavků jiných. A vždy s větším nebo menším souladem s přirozenými procesy, nepřirozené procesy prostě v lesním prostředí nefungují. Nikdy to nebylo nějaké samoúčelné rozhodnutí lesníka nebo myslivce.

Problém na Šumavě vznikl proto, že majitel, tady stát, si vytvoři nějaký názor na hospodářské využití lesů v šumavském NP a lesáci na základě jeho objednávky rozjeli příslušné řešení . A to bylo torpédováno a sabotováno skupinou s odlišným názorem na hospodářské využití lesů NP. Z toho všeho plynou ty zmatky a to množství peněz vyházených do žumpy.

0/0
8.7.2012 13:57

bojovník proti egoistům

Re: Jeden příklad z mládí.

No pokud ovšem lesníky sami degradujete na prosté příjmače rozkazů a tím je zbavujete odpovědnosti třeba za vysázení smrkové monokultury na Šumavě, pak sami shazujete jejich obor z vědeckého na "pracovně-postupní", protože jinak by lesníci jakékoliv nařízení podrobili vlastnímu vědeckému zkoumání a zjistili, zda je takové nařízení v souladu nebo v rozporu s co nejpřirozenějšími procesy v lesním systému. Já bych si to samé o lesnícíh nemyslel, jejich názory beru jako vědecké a zkoumáním podložené jenom opakuji, že jejich postupy jsou postupy založené na regulaci, správě a péči o les. V národním parku se má nechat veškerá péče na přírodu. Jinak z toho nedělejme národní park a já s postupem lesníků nebudu mít problém.

0/0
8.7.2012 14:05

DavidDee

Re: Jeden příklad z mládí.

>Jinak z toho nedělejme národní park a já s postupem lesníků nebudu mít problém.

To vypadá rozumně, jen je problém v tom, když to, co se děje v národním parku začně nepříznivě ovlivňovat okolí parku. Pak jsou zásahy v národním parku ospravedlnitelné nebo ne?

0/0
8.7.2012 15:17

radim36

Re: Jeden příklad z mládí.

Ale vždycky bylo pravidlem, že pokud z lesa měl být dlouhodobě největší a stabilní zisk, vždycky se v tom lese muselo hospodařit tak, aby se nějak zásadně neodchylovalo od přirozených procesů těch ekosystémů.

Tam, kde se od těch procesů nějak moc odchýlilo, došlo ke kalamitám a hospodářské využití takového lesa tak bylo nakonec ve výsledku mizerné. Viz zrovna kůrovcová kalamita na Šumavě kolem roku 1870.

Lesáci tak vždy jen plní zadání majitele nebo státu. Kdyby stát rozhodl, že optimální hospodářské využití lesů v NP Šumava je jejich zničení kůrovcovou kalamitou, tak by to tak lesáci v NP udělali. Jenže stát rozhodl, že optimální hospodářské využití v NP je udržení lesa a jeho postupná přeměna v bezzásahovostní les. Jako chráněné území i jako plocha pro rekreaci lidí. To jen aktivisté, často taky placení státem, se rozhodli pro kůrovce. Jenže ti lesáky neplatí ani nejsou nijak jinak zodpovědní za konečné výsledky, proto ten spor.

0/0
8.7.2012 13:47

bojovník proti egoistům

Re: Jeden příklad z mládí.

trošku se uchylujete k demagogii, tzv. ekologičtí aktivisté jsou možná nejhlasitější, ale zdaleka ne jediní z těch, kteří jsou proti jakýkoliv zásahům. Ta vědecká obec je příliš široká, abyste ji mohl takto ignorovat.

0/0
8.7.2012 13:51

habr

Re: Jeden příklad z mládí.

To co píšeš je blbost. A zejména v souvislosti s mým příspěvkem. V něm píší, že přirozená obnova nefunguje tak, jak si ekologisté přejí. Zcela běžně selhává  a potom vyrostou velmi řídké porosty (stačí se podívat na severské lesy) nebo buřeň nálety zcela potlačí a vzniknou zabuřeněné holiny které i po stoltí nezarostou lesem z nalítnutých semen.

Za další o lesnictví nic nevíš - hospodářský význam je často až za funkcemi vodohospodářskými, ochrannými apod. Najdi si lesní hospodářské plány úseků okolo Vltavy a budeš se divit, kolik je tam z dnešního pohledu ochranářských programů.

Lesnictví jako takové není v přímém rozporu s přirozenými procesy ekosystémů - ale v přímém rozporu je společnost, která si u lesníků objednala takové lesy, jaké dnes máme. Pro většinu lesníků by bylo milejší mít různověké smíšené lesy. Ty jsou totiž plné života, zvěře, hub a to co mnohé mladé lidi k lesu přivedlo. Jenže ty plantáže si tam prosazujeme sami, protože nechceme koupit drahé dřevo, papír, nábytek.

+2/0
8.7.2012 13:31

bojovník proti egoistům

Re: Jeden příklad z mládí.

Ekologisté? Pokud vím, proti zásahům v bezzásahových zónách je plno autorit z kateder biologie, ekologie, hydrologie, mykologie, gologie atd. Kde berete data, že přirozená obnova nefunguje? Pokud dneska zmizí z planety člověk, tak Šumava je skončila?

0/0
8.7.2012 13:48

radim36

Re: Jeden příklad z mládí.

Většinou lidi, kteří na šumavské kůrovcové kalamitě vyrýžovali spousty grantů a získali tak na mnoho let finančně i vědecky lukrativní práci. Na Šumavě zničil  kůrovec hodnoty za miliardy, tito lidé za tuto cenu vyrýžovali na grantech deseti a stamilióny.

A z vysokou pravděpodobností , i když kůrovec zmizí, ty hodnoty ve formě degradace půdního podloží v odumřelých lesích budou ještě hezkých pár let ničeny dál. Není žádná záruka, že ten mladý smrkový porost, pokud tam vůbec vyrostl, se tam udrží na všech plochách, kde původní zničená smrková monokultura rostla..

0/0
8.7.2012 14:05

bojovník proti egoistům

Re: Jeden příklad z mládí.

To je demagogie shodná s tou aktivistickou, protože ti zase obviňují lesníky a jejich jednání motivované těžbou za miliony a stovky miliónů.

0/0
8.7.2012 14:08

DavidDee

Re: Jeden příklad z mládí.

a) On neříká, že nefunguje vůbec, ale že nefunguje tak, jak si ekologisté přejí. b)Když zmizí člověk, oblast Šumavy se jistě nepropadne do pekel, ale víme, co z ní bude? c)Zmizení člověka z celé planety a ponechání kousíčku přírody sobě napospas je něco jiného.

Tím neříkám, že by se nemohl kus lesa nechat sám sobě. Pokud to ovšem neohrožuje jeho okolí.

0/0
8.7.2012 15:21

net.Xtreme se nevzdává

Re: Jeden příklad z mládí.

přirozená obnova může trvat klidně stovky let, to za prvé, za druhé mění se nejen klima a co je přirozené v dané lokalitě se časem může změnit...

0/0
8.7.2012 16:57

ScoutX

Re: Jeden příklad z mládí.

;-D co to má být za nesmysl? Přirozená obnova samozřejmě funguje. Problém je v tom, že člověk nemá trpělivost čekat několik lidských generací.

0/0
9.7.2012 8:44

jpvJ

Tady jde opět pouze o "výzkum",

tedy o prachy čerpané na spoustu obdobných nesmyslů z fondů EU. Pár hlupákům se natluče do hlavy, kam mají jít a co mají dělat, no a oni to udělají. Nic se jim samozřejmě nestane, protože fondy EU jsou přece jedna velká dojná kráva a čím větší nesmysl, tím na něj dostanete více peněz, a kde jsou peníze, tam je dneska i právo a spravedlnost.

0/0
8.7.2012 12:25

WIFI

_

Prvně by se mělo udělat dlouhodobé rozhodnutí, např. na základě referenda a ne koncepci měnit s každým novým šéfem MŽP. Předně se musí zvolit jedna z níže možných cest, pak něco dělat. Jinak jsou to vyházený peníze:

1) park ano, pak má smysl udržovat a financovat správu parku, její chod. Pak necháme přírodní procesy ať dělají co umí, protože kvůli nim ten park přece je. A ne že budeme mít park a když se nám začne vyvíjet špatným směrem, tak zasáhneme

2) park ne =  budeme těžit a sázet les, aby  vypadal správně zeleně a pěkně jako někde v parku nebo hospodářském lese. To ale nemusí existovat správa parku, tuto činnost hravě zvládnou Lesy ČR.

0/0
8.7.2012 11:50

kecálek reloaded 5

Ekologové co ničemu nerozumí

Z dostupných historických dokumentů (lesnické záznamy uchovávané na Č. Krumlově) byly lesy na Modravských slatích obnoveny po velké kalamitě 1870 převážně s použitím nepůvodních sazenic smrků dovezených z okolí Vídně. Lesy, které "ekologové" tak zuřivě chrání jsou tudíž nepůvodní (i ty malé stromečky) a tudíž by se celý problém opět opakoval. Naopak podsazováním geneticky vhodných stromků (nejen smrků ale také MZD) se dosáhne geneticky i druhově vhodné skladby lesa. Chápu, že "ekologům" se experiment, kterak si příroda sama pomůže moc líbí, ale "zadostiučinění" by se jim stejně nedostalo, protože vytvoření nového (jiného) stabilního ekosystému na místě dnešních Modravských slatí by trvalo několik set let (tzv. přirozená sukcese).

+4/0
8.7.2012 11:38

jpvJ

Re: Ekologové co ničemu nerozumí

Vysvětlovat to pár zeleným idiotům je naprosto zbytečné. Jedni si mastí kapsy na dotacích EU s podporou a spoluprací některých politiků a ti druzí, to jsou ti blbové, co chodí do lesy s řetězama a dělají za ně tu špinavou práci, aniž sami pořádně znají historii a chápou důsledky svého jednání, které způsobuje jenom devastaci přírody...Rv

+2/0
8.7.2012 12:20

midlo

Kácet napadené smrky

a sázet místo nich listnáče. Co je na tom těžké pochopit?

0/0
8.7.2012 10:50

Bereniké

Re: Kácet napadené smrky

Taky si to myslím, ale jak mi bylo kdysi  vysvětleno nějakým ekoteroristou v diskuzi, tak tomu dostatečně nerozumím.

0/0
8.7.2012 11:03

radim36

Re: Kácet napadené smrky

Řečeno zjednodušeně, ale v podstatě správně.

Obyčejní sázeči by sázeli stromky, obyčejní lesníci by to dozorovali, obyčejní "nekalamitní" vědci by nad tím bádali a směrovali optimálně k té bezzásahovosti. Cca desítky lidí, možná nějaká stovka, a práci by měli zajištěnou na nejméně 50 let, cca dvě  až tři pracovní generace.

Přešaltrováním na okamžitou "bezzásahovost a následně na té kůrovcové kalamitě se navíc zviditelnily stovky aktivistů, všelijací "kalamitní" vědci navíc vyfasovali na neodkladné výzlumy granty za stovky miliónů. Možná až stovky lidí se zaměstnaly navíc, policajti, dřevaři, loupači kůry a kdovíkdo ještě.

Jak kdyby někdo finance  a práci zajištěnou pro desítky lidí a rozpočítanou na těch mnimálně 50 let chtěl sám pro sebe vyčerpat najednou během pár let, bez ohledu na skutečnou efektivitu.

0/0
8.7.2012 11:30

habr

Re: Kácet napadené smrky

Tak to přesně není. Pokud sázet, tak přibližně dřeviny které do toho kterého lesního pásma patří. Tam na těch nejvyšších jsou podmínky především pro smrky. Je to drsnější klima, mělké půdy a vlhko. To celkem smrkům vyhovuje. Ale kdysi tam byly příměsy z dalších dřevin. nejčastěji se mluví o jeřábu ptačím, ale je to ploha i kde roste olše šedá. Ve vhodných mikroklimatických polohách mohl v těch původních smrčinách být nějaký javor, bříza, asi i jasan, a buk - to je ten základ. Měly by tam být i keře. Ty listnáče možná nedosahovaly parametrů z nižších poloh, ale to nebrání předpokladu, že tam mohly růst.

Problém je především v nedohodě mezi několika odborníky, kteří chtějí zkoumat jak se umělá smrčina přemení v nějaký jiný les (výzkum na staletí) a mezi těmi, kteří vycházejí z praktických lesnických zkušeností kdy ví, že co člověk poničil, musí také pomoci opravit, aby se ten přírodní proces obnovy urychlil a netrval staletí.

+1/0
8.7.2012 12:17

bojovník proti egoistům

Buď zrušmě národní park

a nechme lesníky hospodařit a pečovat o hospodářský les, nebo ho zachovejme a pak naopak dejme na názory biologů a ekologů a nezasahujme v bezzásahových zónách.

+3/0
8.7.2012 10:07

Pierre de Croissant

Re: Buď zrušmě národní park

my biologové a ekologové říkáme: V tomto zanedbaném hospodářském lese kácet a sázet původní les.

Ekologisté říkaj: Nechat a pozorovat umělé cykly monokultur smrku a monokultur kůrovce.

+8/0
8.7.2012 10:28

Lastura

Re: Buď zrušmě národní park

Mluv za sebe, biologisto ;-D

+4/0
8.7.2012 11:01

net.Xtreme se nevzdává

Re: Buď zrušmě národní park

Vy biologové ze zemědělky možná..

0/0
8.7.2012 17:03

KOLDAK

Re: Buď zrušmě národní park

"Národní park" máme proto, aby se technoteroristé pořádně napakovali a nikdo se jim tam nemotal (třeba nějací turisti)

0/0
8.7.2012 11:12

hovn

Co naplat.

Je nutno se smířit s tím, že naše společnost je většinově extrémně indoktrinová bolševickým způsobem uvažování, který neustále s něčím bojuje a případně poroučí a tím pádem není ani schopna pochopit, že i ten nejjednodušší organismus v přírodě je vlastně zázrakem ve srovnání se vším co byl člověk schopen stvořit svým intelektem v celých dějinách. V opačném případě pak člověk jednoduše pochopí, že je dobré se od přírody poučit a proto ti chytřejší z nás prosazují národní parky, jako laboratoře   p ř í r o d y  a potom je holt neslučitelné přírodě do toho kecat. Jsem optimista - snad pochopíme

+7/0
8.7.2012 10:06

radim36

Re: Co naplat.

Extrém vždy škodí.

Extrém by byl na straně lesníků a zastánců kácení, kdyby se sázením ty smrkové monokultury udržovaly dále beze změny.

Ale extrém je taky prosazování bezzásahovosti za každou cenu. Protože to stejně problém neřeší respektive odkládá řešení problémů o několik generací lesa. Tak dlouho by trvalo, než by se v bezzásahové oblasti smrkových monokultur vytvořil skutečně odolný smíšený les. Po celou tuto dobu, nějaké cca 1 - 2 - 3 století  by trvalo nebezpečí katastrofálních kůrovcových kalamit, kdy by se kůrovec rozlétal do okolních produkčních smrkových lesů a kdy by byla byla velká pravděpodobnost , že by ve vrcholových partiích Šumavy došlo místy k takové degradaci podloží, že by se tam ten les neudržel. Místo lesa bychom tak měli oblasti s travnatým nebo mechovým porostem nebo dokonce s erozí obnaženou holou skálou.

Je otázka, jestli toto je ve střední Evropě žádoucí., místo oblasti lesů na rostlinstvo chudé oblasti horských polopustých porostů.

+3/0
8.7.2012 10:28

radim36

Re: Co naplat.

Připomínám, že na začátu vzniku NP byl plán v rozmezí 10 -30  až 50 let dosazováním postupně přeměnit šumavské smrkové monokulturní plantáže na smíšený les a teprve ten potom vyhlásit za bezzásahový a ponechat přírodě. tak, jak to udělali podle mých zpráv na bavorské straně.

Ovšem po pár letech se vedení Šumavského NP zmocnila strana zelených aktivitů a ti škrtnutím pera prohlásili nepřipravené šumavské plantáže za bezzásahové oblasti. Logicky kůrovec je pak už jen následek.

+3/0
8.7.2012 10:46

hovn

Re: Co naplat.

Dodám. Pokud půjdeme na přírodu jenom logikou a rozumem nemusíme dosáhnout nejlepších výsledků. Někdy je lépe se orientovat citem a jak říkám - nechat si poradit

0/0
8.7.2012 11:03

KOLDAK

Re: Co naplat.

To je fakt, beze změny se monokultury neudržují, protože kam vjede těžká technika, sto let tráva (natož strom) neporoste. Možná tak akát.

0/0
8.7.2012 11:14

radim36

Re: Co naplat.

To jsou populistické kecy, v 99 % procentech je těžkou technikou poničeno tak maximálně 5 - 10 % vykácené plochy, která do 5 let zaroste tak, že nic není poznat.

Jestli by to tak nebylo, těžká technika se používá nejméně 50 let, tak stopy po těžbě by musely být vidět prakticky ve všech produkčních lesích kromě těch úplně nejstarších. 

A stopy po těžké technice, pokud nejsou udělány extrémně nevhodným způsobem, potom jsou plochy holé půdy či koleje s několik let přetrvávajícími kalužemi vítanou příležitostí pro zdravé zvýšení diverzity toho biotopu. Například zrovna ty kaluže, pokud v období od cca dubna po cca začátek července nevyschnou, mohou být vítaným prostředím pro třeba rozmnožování chráněné kuňky ohnivé či žlutobřiché. Ty žáby byly dřív v krajině úplně běžné, dokud zemědelci na ježdění na pole používali obyčejné nevyasfaltované polní cesty s kalužemi a nepoužívali agrochemikálie, tak do roku 1975. Nyní mají životní prostor jen v lesích.

+1/0
8.7.2012 11:41

mukr

Re: Co naplat.

No Vy budete zrejme lesnik. Ano, vegetace se obnovi, ale obnovi se pouze monokultura. Soucasny porost stejne nejni puvodni a muj nazor je, ze by se melo drevo maximalne vyuzit a vykacet nez ho takhle zprasit nebo nechat sezrat, uschnout atd. Mate pravdu, ze kazdy system speje k rovnovaze, tak priste az budete nemocny, tak nechodte k doktorovi. System si s tim poradi :-).

Ekologicti aktiviste (zejmena balkoni, kteri to maji vsechno nacteno z 'chytrych' knizek)  jsou porad same obnovitelne zdroje a biomasa a potom, kdyz je moznost neco racionalne vyuzit, tak to ne...

+1/0
8.7.2012 12:01

IvynIvyn

Proč MUČÍ STROMY???

Porad nechapu, proc diky ekoteroristum se musi mucit stromy. Rozdil mezi kacenim a loupanim kury stromu bez kaceni, je pouze ten-ze strom trpi. Uschne stejne. Vyjde to draz. Pouze kvuli parte zakomplexovanych kriklounu. Tim v zadnem pripade neodsuzuji skutecne ochrance prirody, kteri pouze nejsou tak videt...

+4/0
8.7.2012 9:01

drevak_patlak

Re: Proč MUČÍ STROMY???

Strom nemá nervovou soustavu, takže netrpí bolestí.

Rozdíl je samozřejmě v tom, že pokácený strom se odveze (a zpeněží). Oholený strom spadne časem sám (resp. po částech jak bude rozkládán zejména houbami) a takto uvolněná organická hmota zůstane v tom ekosystému jako budoucí součást půdy.

+3/0
8.7.2012 9:15

KOLDAK

Re: Proč MUČÍ STROMY???

A o prachy jde v prvním a zároveň i posledním případě.

0/0
8.7.2012 11:16

kecálek reloaded 5

Re: Proč MUČÍ STROMY???

Tak nevím - lžete z nevědomosti nebo úmyslně? Protože z I. zóny NP Šumava se neodvezlo ani polínko - prostě se napadené stromy pokácely, odkornily (tím se mechanicky zlikvidoval kůrovec) a nechaly ležet. A tuto metodu tam lesníci mimo ty pod správou NP praktikují už více než 10 let (tj. po celou dobu kůrovcové kalamity).

0/0
8.7.2012 11:43

drevak_patlak

Re: Proč MUČÍ STROMY???

V tom případě z nevědomosti. Fakt jsem myslel, že ty pokácené stromy odvážejí.

0/0
8.7.2012 12:48







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.