Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Šumava přestala masivně usychat. Je to díky kácení, zní z parku

Nad šumavskými lesy létá vrtulník a vždy se na chvíli ve vzduchu zastaví. Na palubě jsou lesníci a hledají kůrovcové stromy. Podle všeho je kůrovcová kalamita skutečně pryč. Lýkožrouti se šíří jen minimálně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M32a97r66t62i13n 25T95o35m39a66s 1481803128

Mánkovi jde o sesli a prachy, tak stále vypouští podobné kecy. A ani mu nevadí, že je u nich pravidelně přistihován (naposledy lhal u rozsudku Nejvyššího správního soudu, předtím v kauze Modrý sloup). Spoléhá na blbost lidí, kteří jsou líní hledat informace a vzdělat se.

A co se týče redukce kůrovce, ta přichází po gradaci standardně. Stejně jako měl lýkožrout skvělé podmínky po orkánu Kirill (sucho, teplo, poničené stromy neschopné produkovat tolik pryskyřice k obraně), loni a zejména předloni už mu zase podmínky nepřály, protože bylo chladněji a více vlhko. To mimo jiné přispívá zase ke gradaci entomofágních hub (houby hubící hmyz, např. lýkožrouta) i dalších organizmů, které k redukci kůrovce přispívají. Kombinace menšího počtu výletů a většího tlaku na populaci lýkožrouta způsobila snížení počtů neboli redukci. Zásah lidskou rukou je v dimenzích těchto přírodních procesů v podstatě zanedbatelný. Akorát se zásah politicky prodává a je to pro nevzdělané obyvatelstvo jednodušší k pochopení.

+1/−2
27.9.2013 13:53

P40a20v47e13l 34J58e15ř23á40b20e63k 7981302584767

Nemohu si pomoci, ale o houbách a plísních které měly v roce 2012 snížit početnost kůrovcové populace  vloni zástupci některých neziskovek plameně hovořili do chvíle, než odborný průzkum předními českými odborníky nepotvrdil, že by se takové houby se na mrtvých larvách a dospělých jedincích výrazně neobjevují. A přiznali, že významně kůrovce omezily především mechanická opatření provedená člověkem. Loupání kůry a tím přerušení vývoje kůrovce.

+2/0
29.9.2013 0:34

J59a96r41o58s36l29a97v 10L19i67š70k93a 6729446570601

Když se podíváte na snímky (např. www.mapy.cz) Šumavy před pár lety a nyní, pak pochopíte proč kůrovcová kalamita ustoupila, v postižených místech už totiž nestojí široko daleko žádný strom a suché jehličí přeci jen kůrovec nežere. Hlavně aby nějaký chytrák z národního parku tam teď nechtěl vysazovat zase mladé smrčky. Nechte tam proboha růst to co samo vzejde, jehličnany i listnáče. Beztak se naší staré zalesněné Šumavy už nedožijeme, tu si možná užijí za 80 či 100 let.

+1/0
27.9.2013 12:50

O71t91o 11V23o97d20i64č44k15a 7124577909868

Skvělá práce!R^

0/−2
26.9.2013 13:11

J13a63n 82H66a29v74l41í35č89e53k 4821427196372

Je to je ale novinka... Na to opravdu Mánek přišel až s pomocí vrtulníku, který stojí pořádné prachy....

Jo, on vlastně nevěří vědcům, kteří to říkali už loni.... Akorát, že za to nemůže to kácení, ale to, že je to normální ekologický jev- kůrovec se zastaví a teď se to bude obnovovat a za nějakejch 200 let zase dojde k disturbanci (ale ne tak zásadní a plošné-pokud se na Šumavě nebudou provádět lesnické experimenty) jak to v ekosystému lesa bývá....

+1/−1
26.9.2013 9:18

R44a62d63i42m 78P81o59l91á17š29e44k 9776493429969

JJ, kůrovec se po třech letech podívá do kalendáře  a řekne si " dost, už jsem toho sežral tak akorát, ty zbylé jehličnaté monokultury si nechám třeba až na další desetiletí" ;-D;-D

0/0
27.9.2013 8:34

J52a34n 71H16a22v16l14í87č37e53k 4691267356802

Zajděte si někdy na přednášku základní ekologie, nebo cyklických změn početnosti zvířat ;-)

0/0
28.9.2013 19:13

P47a28v79e87l 81J29e80ř50á69b77e19k 7371202554637

Teoreticky správně.

Ale teorie vždy v krajině silně ovlivněné člověkem silně kulhá za praxí. A na Šumavě věřit, že teoretické poučky budou platit stejně jako v druhově a věkově pestrém lese je stejně naivní, jako kdybych věřil na I. ve Sportce.

Na Šumavě  jako na obrovském monokulturním lese, kde jsou rozsáhlé, stejnověké porosty bude lýkožrout smrkový žrát stále a stále, dokud nezlikviduje pro něj vhodné dřeviny. Což jsou smrky nad 40 let.

Četnost populace sice bude proměnlivá pod vlivem různých vlivů, ale pořád lýkožrout smrkový bude kalamitně přemnožen, pokud se nebude uměle oslabovat jeho populace.

To věděli již staří lesníci a podle toho také v lesích hospodařili. Podle semenných let smrků celkem spolehlivě předpovídali riziko přemnožení  kůrovců, stejně tak jako když byly hodně horká jara s minimem srážek apod.

Prostě a jednoduše - cyklické změny početnosti zvířat se odvíjí především o dostatku potravy a té je na Šumavě mnoho.

0/0
29.9.2013 0:28
Foto

P31a50v35e98l 37J46o29s21e36f 95M30ö39r74t36l 9879181652337

Cez oblok vrtulníka to naozaj tak vyzerá. Hlavně ty krásné husté smrčiny na "síldišti" v Borové Ladě nebo v Nových Hutích. Těch nádherných  jehličnanů mezi domy je nepočítaně, u pstruží líhně jakbysmet. Kolik pak  asi tak služby soukromé letecké společnosti stojí? Prozradí nám tom pan řiditel NPŠ?8-o

+1/−2
25.9.2013 21:00

L20u69b10o64m88í66r 23S26a11z64e92č95e84k 7949588345153

Tak co? Je to proto, že Stráský měl dobrý plán, nebo že měl špatný plán?

0/0
25.9.2013 18:59

D13a44v27i96d 43P28e16t53r90ž60e88l16a 2246804683530

Šumava je v první řadě byznys. O nic jiného nejde.

+7/−2
25.9.2013 18:19

L14u10d85ě62k 66N60ě67m84e21c 5455631282394

Jestli to není spíš tím, že to, co mohlo, už uschlo.

+2/−2
25.9.2013 17:49

D21a35n 80H49o30l84i73c48k35ý 5754500936201

a co neuschlo už vykáceli rtakže teď už nic neusychá;-)

+1/0
26.9.2013 10:46

R97a15d33i19m 86P82o33l52á80š94e72k 9716483519759

Asi sotva, když "chráněné" umělé jehličnaté monokultury Šumavského NP souvisle přecházejí do umělých nechráněných jehličnatých monokultur soukromých vlastníků a do těch se kůrovec díky kácení nedostal.

0/0
27.9.2013 8:36

L41u85d97ě63k 86N23ě79m35e18c 5655921952944

Teď mi nějak uniká ta Vámi zmiňovaná hranice.

0/0
27.9.2013 8:57







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.