Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Největší šumavská kalamita od Kyrilla. Vítr polámal 40 tisíc kubíků dřeva

Vichřice na přelomu března a dubna napáchala velké škody v šumavských lesích. Nejvíce lámala a vyvracela stromy v okolí Prášil. Podle vedení národního parku kůrovcová kalamita nehrozí. I tak vítr způsobil druhou největší kalamitu za posledních deset let.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M26i46c72h61a32l 40M58a22j10e73r 4280693786260

V okolí Prášil, ve vyšších polohách - Poledník, Ždánidla, ... je už dávno všechno sežrané (‚pročištěné‘). Z padlého zdravého stromu lýkožrout samozřejmě nevyletí, naopak tam přiletí a pěkně se v krátkém čase namnoží do takového množství, kterému neodolá zdravý strom, který si jinak s kůrovcem poradí. Padlé a neodkorněné kalamitové dříví je líhní kůrovce.

+2/0
14.4.2015 10:56

J68o45s47e59f 27P67o54ž73i37v90i94l 8114746637130

Tak ať to nechaj bejt, ať si matka příroda poradí. Proč by se tomu mělo zase pomáhat umělým zásahem, tj. vytěžením a sázením mladých neodolných smrčků?

.

Protože by z toho nekoukala žádná koruna:-/.

0/0
14.4.2015 10:35

J11i94n46d41ř48i47c60h 46Š29k57o74p97e57k 4585861590515

to taky, dalším důvodem je fakt, že politici neví, co chtějí. Zda území nechané svému vývoji nebo hospodářský, jednotvárný zelený les

0/0
14.4.2015 11:06

R11a25d44i76m 98P18o36l80á35š62e31k 9496773589339

Určitě to tak nechají být.

Zelení nikdy žádnou manuální práci, kromě věcí jako přivazování se ke stromům,  dělat nebudou a zároveň protože zelení nenávidí místní lidi, nikdy nepřipustí, aby se k té práci dostali místní a aby tak získali živobytí a vydělali si.

0/0
14.4.2015 11:48

R26a70d26i42m 75P89o95l45á21š45e12k 9226963259909

Zelení při každé šumavské  kalamitě vždy žvaní, že to neznamená přemnožení kůrovce. A historie se opakuje, stějně tak jako po orgánu Kyrill je nyní vedení parku zelené

Uvidíme jak to dopadne. Nic bych za to nedal, že ty mladé smrčky, které přece jen v oblastech zničených kůrovcem tam, kde jsou zároveň pro les příznivé podmínky, vyrostly, budou nyní kůrovcem napadeny a poničeny.

0/0
14.4.2015 9:03
Foto

J16a66n 11R15ů62ž38i84č20k34a 7952372145667

Největší šumavská kalamita je Vlašín.

+3/0
14.4.2015 7:17

J22i97n25d79ř78i26c73h 40Š86k69o26p75e20k 4285981650625

největší tragédií pro park jsou lidi původní profesí lesníci, kteří si myslí, že díky svému vzdělání lesníka ví něco o národních parcích.

Neví

+4/−2
14.4.2015 8:06

R15a24d82i19m 70P24o82l75á52š70e87k 9856163189789

Lesníci rozhodně o přírodě vědí víc nez tradičně neznalí a v přírodních vědách nevzdělaní zelení ignoranti.

+2/0
14.4.2015 9:04

J61i90n77d97ř47i86c42h 27Š98k26o75p78e41k 4875851270655

ví o hospodaření v hospodářských lesích.

Ale o způsobu fungování a prioritách národního parku neví nic.

+2/0
14.4.2015 9:27

R20a67d42i31m 89P82o12l36á10š96e12k 9726133529119

Hlavně toho ví hodně o přírodě. A protože mají zkušenosti a znalosti, je jasné, že jako takoví mají lesáci problémy s vykonáváním nesmyslných a přírodě škodících příkazů, které vydávají nadřízení zelení šéfové.

Problémy s plněním takových nesmyslných a přírodě škodících příkazů pak nemají buďto mladí bez zkušeností anebo jedinci s mozkem vymytým zelenou ideologií. 

Takže logicky lesáci byli z péče o Šumavský NO odstaveni.

+1/0
14.4.2015 10:10

J63i18ř95í 58S37o30u66č25e27k 5806657209539

Bohužel právě činností lesáků za minulého režimu byly s vidinou rychlé a levné produkce dřeva vysazovány nepřirozené smrkové monokultury na stanoviště, kam nepatří. Takový les je nestabilní, má velmi nízkou schopnost přirozené obnovy a vyžaduje neustálou péči. O jakých zkušenostech mluvíte? Jedinou zkušeností, o které tu může být řeč, je zakládání smrkových monokultur. Ukažte mi, kde na Šumavě do roku 1990 vznikly přispěním lesáků lesy s přirozenou druhovou skladbou, které jsou odolné proti kalamitám? Uvědomte si prosím, že u lesů je vždy stávající stav výsledkem péče, které byl podrobený před alespoň 40-80 lety. Pokud chcete hodnotit hospodaření stávajícího vedení NP, bude to objektivně možné nejdřív v roce 2050.

+1/0
14.4.2015 10:34

M48i13c44h64a84l 69M29a94j49e46r 4390103946950

Nesvádějte vše na minulý režim. Už za péče Schwarzenberků po kalamitě 1870 se tam vysázela nemístní smrková monokultura z nížin, svezená z celé monarchie, což jsou i smrky, které padly právě při Kyrillovi.

0/0
14.4.2015 11:05

J20i86n44d24ř35i23c32h 76Š77k79o88p68e38k 4895111270135

ale minulý režim v podpoře monokultur zdárně pokračoval

0/0
14.4.2015 11:07

M18i27c90h82a60l 92M67a18j28e81r 4800673676590

Minulé režimy to tedy dělaly špatně, současný nechal sežrat většinu první zóny, z které se kůrovec převalil do sousedních zásahových. Nehodlám se přít, jsem však přesvědčen o tom, že kalamitové dříví je nutné ODKORNIT a klidně nechat ležet, jinak se stává líhní kůrovce.

+1/0
14.4.2015 11:22

R28a36d35i70m 14P40o46l50á84š40e26k 9356663839949

To nebyl současný režim. Současný režim po roce 1989 připravil plán postupného návratu Šumavy k divočině formou částšné těžby smrkových monokultur a dosazování příslušných listnáčů.

Ovšem z toho by neměli žádný benefit ani zelení křiklouni ani zpříznění "zelení" vědci zejména z Jihočeské Univerzity, pouze by z toho měli benefit - práci na desetiletí místní obyvatelé a potom vědci a lesáci, kteří ten plán zpracovali.

Ovšem po roce 2000 pražšté zelení zalobovali a nechali dosadit do Vedení NP své zástupce, kteří tento plán shodili ze stolu.

Umělé smrkové monokultury jediným škrtnutím pera "přeměnili" ne bezzásahové porosty a na následné kalamite se zviditelnili zelení křiklouni stejně jako ti "zelení" vědci a jejich takzvané "výzkumy"

+2/0
14.4.2015 11:46

J11i90n14d48ř28i36c90h 77Š14k37o36p51e56k 4275931490955

minulý režim to stejně jak Schwarzemberkové dělal špatně, protože udržoval smrkovou monokulturu tam, kde je to nepřirozené a les je tak velmi náchylný

Problém přeletu z prvních zón je nechuť první zóny scelit, aby se zmenšil jejich obvod (hranice s hospodářskými lesy)

0/0
14.4.2015 18:22

R19a21d39i50m 11P64o40l22á72š71e75k 9166513439669

On to je spíš problém toho, že pro dnešní zelené jsou lesáci nevítanou konkurencí.  Stejně jako třeba myslivci.

Lesáci v podsdtatě jen plní společenskou objednávku.

Když chtěli Švarcenberkové nebo komunisté produkci dřeva, tak lesáci dělali produkci dřeva.

Když po roce 1990 chtěla společnost přechod části Šumavy na bezzásahovou oblast, lesáci , respektive lesní odborníci vypracovali plán postupného přechodu těchto oblastí na bezzásahový režim.

Ovšem kdyby se to podle toho plánu realizovalo, nebylo by na Šumavě žádného prostoru pro zelené , neměli by tam prostě co dělat.

Proto někdo po roce 2000 zelení zalobovali v Praze na ministerstvu a Šumavský NP si ukradli pro sebe. Aby tu bezzásahovost udělali podle sebe a viditelnili se.

Jak to dopadlo, je nyní vidět. Deseti a statisíce kubíků dřeva byly zmarněny a miliardy Kč vyhozeny do žump. A stamilióny Kč byly vyinkasovány spřízněnými "zelenými" vědci na studium úplně zbytečné kůrovcové kalamity.

+1/0
14.4.2015 11:58

J10i33n33d80ř88i62c29h 40Š90k44o57p65e75k 4135931930665

jenže teď není Šumava hospodářským lesem, tak by lesáci měli tento fakt akceptovat a netlačit pořád v parku hospodaření stejného typu jako v běžných lesích

0/0
14.4.2015 18:23

J45i75n39d56ř71i64c59h 88Š49k17o16p62e29k 4115971850915

jenže pořád nechceš vidět rozdíl mezi hospodařením v hospodářském lese (který musí být zelený, pořád zdravý, aby byly maximální přírůstky) a v národním parku, jehož cílem není zelený les ani náhodou

Je to stejné, jako kdyby řidič s oprávněním pouze pro motorku dělal chytrýho ohledně pravidel jízdy kamionů.

Prostě lesácká dogmata a pravidla nelze aplikovat v NP, protože jsou to dva naprosto odlišné ekosystémy

0/−1
14.4.2015 10:42

R84a55d93i70m 67P16o56l91á98š58e66k 9176743459689

Dogmaty se řídí právě zelení. Proto doslova všude, kde zelení šlápnou, tráva 100 let neporoste.

Lesáci se řídí společenskými požadavky a vědeckými poznatky.

+1/0
14.4.2015 12:00

J77i81n48d15ř67i36c52h 60Š67k31o98p23e21k 4345381250555

"Lesáci se řídí společenskými požadavky a vědeckými poznatky." a ještě bych dodal poznatky týkající se hospodářského lesa.

Jenže teď není Šumava hospodářským lesem, tak by lesáci měli tento fakt akceptovat a netlačit pořád v parku hospodaření stejného typu jako v běžných lesích

0/0
15.4.2015 7:17

P66e89t21r 19N47e72m74e18c33e10k 6799654115321

Největší tragédií je park sám jako takový. Když nebyl, byla Šumava krásná, pominu-li dráty a všemožné komunistické odpornosti.V dávné minulosti zde žili lidé, když přišla kalamita, dřevo se zpracovalo, les se zase zahojil. Po nedávných experimentech tzv. ochránců a ekologů už se Šumava nezahojí protože jsou tam jen suché klacky a suchopár. Nemá cenu tam vůbec jezdit, protože by člověk nad tou hrůzou jen zaplakal.

0/0
14.4.2015 9:18

J41i42n69d92ř50i29c58h 79Š34k57o13p42e13k 4465161420795

jak už jsem psal v několika jiných diskusích, je na politicích aby rozhodly, zda chceme les zelený (pak bude hospodářský a park lze zrušit, péči zvládnou LČR) nebo chceme park, ale pak se musíme smířit, že les nebude pořád v parkové, ideální zelené podobě, protože příroda taková prostě není

+2/0
14.4.2015 9:28

J74a30r50d60a 17S55o57k68o43l 1756408581131

Nechte to ležet a nechat sežrat kůrovcem páni ekologové kteří jste vyrostli v paneláku a vyštudovali na počítači.

+6/−1
14.4.2015 6:37

J51i80ř12í 30S76o80u78č64e44k 5736367189209

Kůrovec se živí výhradně živým lýkem = do mrtvého dřeva nejde, to si pletete s červotočem. Třeba v rezervaci Boubín, která je zcela bezzásahová a všechny padlé stromy se tam nechávají, žádná kůrovcová kalamita není. Čím to? :-)

Kůrovec jde výhradně do oslabených živých stromů. Smrk je křehký a nesnáší sucho. Pokud přijde vichřice a stromy poláme, otevře se les, půda začne vysychat a zbylé živé smrky, které nemají dostatek vláhy kůrovec zlikviduje. Tak se to děje v uměle vysázených smrkových monokulturách. Naopak v lesích s přirozenou skladbou, kde je smrk smísený s buky a jinými listnáči, které zvyšují odolnost proti větrným kalamitám a v létě vytvářejí zástin, k tomuto problému nedochází.

0/0
14.4.2015 10:14

R85a60d44i39m 71P71o27l67á98š90e80k 9806793349239

Ovšem na Šumavě nic takového není. Po smrkové monokultuře zničené kůrovcem na místech, kde není sucho a kde je silnější půdní pokryv, vyrůstá zase další smrková monokultura. A logicky geneticky stejná jako byla dřívější nepůvodní smrková monokultura.

Dosazování buků a jimých listnáčů současně s probírkou kácením se mělo na území Šumavského NP dít podle původního plánu vytváření NP, zpracovávaného lesníky a jimi blízkými odborníky před rokem 2000.

Ovšem to by znamenalo, že by nebyly kůrovcové kalamity, které jsou dnes vděčným zdrojem výzkumů zéjména takzvaných "vědců" z Jihočeské Univerzity a zdrojem tučných grantů na tyto jejich "výzkumy" stejně jako by nebyl důvod pro zelené křiklouny, aby se jakkoliv na Šumavě zviditelňovali.

Měnit Šumavu podle původních plánů by akorát znamenalo trvalou a málo atraktivní mravenčí práci na desítky let, zdroj trvalé práce pro obyvatele okolních šumavských vesnic a jinak téměř pro nikoho. Hlavně by tam nebylo nic pro zelenépražské a jiné městské křiklouny.

Ti se tedy rozhodli po roce 2000 Šumavu ukrást pro sebe a skutečně se jim to povedlo.

+1/0
14.4.2015 11:37

P45a81v84e82l 48S74ý54k60o61r11a 7267392617111

Topit dřevem je strašně ekologické. Když pořežete les a nacpete ho do kotle, jste náramně zelení. [>-]

0/−6
14.4.2015 0:32

V19o84j76t34a 98S44u71k 3177985457681

A ty jsi hadej co ,asi velice D.E.B.I.L.N.I.V[>-]!!

+4/−1
14.4.2015 3:17

J86a85r83d80a 20S49o94k10o53l 1506988911511

Mínus neplatí

+1/0
14.4.2015 6:38

P34a71v21e16l 83N77o69v54á86k 7151966809943

Já tam radši nacpu uhlí to je taky z přírody takže je to bio :P

+2/0
14.4.2015 6:30

J14i55n35d78ř72i73c84h 46Š78k86o68p75e80k 4895761430605

samozřejmě nemůžou topit dřevem všichni, na to kapacita lesů nestačí. Ale část tepla ze dřeva bez problémů možné vyrábět je

0/0
14.4.2015 8:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.