Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Les předvídá útok kůrovce a chystá se na něj dopředu, zjistili vědci

Šumavský les, v němž se po kůrovcové kalamitě nezasahuje, se vzpamatuje sám. Ukázal to výzkum, kdy odborníci sledovali lokalitu mezi Roklanem, Luzným a Černou horou. Dokonce v něm roste více stromů, než kdyby je tam sázel člověk.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J28i29n28d38ř63i42c78h 27Š22k65o14p81e97k 4765481870235

Vostradovský a kol by si měli uvědomit, že zelený les sice zadrží více vody než suchý, ale zároveň zelený les část zadržené vody sám spotřebuje při svém růstu

+1/0
28.9.2015 19:25

J11i62ř88í 44S10o82u57č79e66k 5916847169619

Krom toho pokud jde o postoje k řešení kůrovcové kalamity, pak ani nesrovnáváme suchý les se zeleným, ale suchý s vykáceným. Přičemž mrtvé dřevo, které na lokalitě zůstane, dokáže absorbovat poměrně vysoké množství vody. Vytěžené dřevo samozřejmě nezadrží nic.

+3/0
28.9.2015 21:01

J20i92n85d34ř18i67c96h 35Š87k36o24p45e13k 4985241150345

"Každý lesák se hned ve škole učí, že suchý les zadrží jen čtvrtinu toho, co les zdravý"

Dle výše uvedeného srovnávají přirozený mezistupeň v životě lesa (tzv. mrtvý les) a klasický zelený (třeba hospodářský)

0/0
29.9.2015 6:48

P41a35v60e70l 57J88e67ř19á38b84e27k 7541162624227

Nevím jestli les předvídá útok kůrovce, ale vím, že cca 7 -10 let bývá semenný rok smrku a ten zpravidla následuje přemnožení kůrovce, protože stromy se tvorbou semen vysílí a mají menší schopnost se kůrovci bránit.

Etážový les je klasické výběrové hospodaření v lesích do doby, než přišlo zprůmyslovění lesů. Běžně se dříve vykácely menší plochy, které z okolních stromu se přirozeně zmladily a nebo porosty s přirozeným zmlazením se proředily aby na semenáčky šlo více světla, někdy probírky byly ještě rok před očekávaným semenným rokem.

 tisíc semenáčků na hektar byla dříve běžný počet smrků pro výsadbu. na dnešních necelé dva tisíce se přešlo z ekonomických důvodů - pokud se stromky ujmou, vypadne následně několik prořezávek.

Nicméně - musíme počítat s tím, že takto hustá zmlazení se budou za několik lest prolamovat pod váho sněhu, protože stromky budou slabé, vytažené. Ale zas tím se postupně vytvoří prostor pro několik odolnějších stromů, v rozlámaném porostu, pokud budou v okolí buky, se poměrně dobře uchytí semenáčky.

Nedělal bych proto z těch poznatků moc velkou vědu. Chtělo by si to jen sednout k hrobům starých hajných, kteří ještě hospodařili před průmyslovou revolucí, a zkusil bych naslouchat jejich moudrostem.

+5/0
28.9.2015 12:24

M35a36r59t52i71n 14H90o24r79ň54á14k 7361101172

Příroda člověka nepotřebuje.

+4/0
28.9.2015 11:52

P84a47v54e80l 51J85e60ř73á35b58e32k 7371442494577

Pokud je stabilizovaná, tak ano.

0/−2
28.9.2015 12:13

J67i50ř69í 80K18o82c90u73r86e55k 6815694315698

Stabilizovaná? Když končila poslední doba ledová, tak bych o stabilním období nemluvil. Finsko je porostlé lesem, přestože tehdy leželo pod někola set merů tlustou vrstvou ledu a sobi se proháněli po stepích na území dnešního Maďarska.

Podobně Kanada a sever USA, ten taky lešel pod tlustou vrstvou ledu. V přírodě je vše jen dočasné, podíváme-li se na ni měřitkém geologického stáří.

+2/0
28.9.2015 13:42







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.