Vostradovský a kol by si měli uvědomit, že zelený les sice zadrží více vody než suchý, ale zároveň zelený les část zadržené vody sám spotřebuje při svém růstu

Krom toho pokud jde o postoje k řešení kůrovcové kalamity, pak ani nesrovnáváme suchý les se zeleným, ale suchý s vykáceným. Přičemž mrtvé dřevo, které na lokalitě zůstane, dokáže absorbovat poměrně vysoké množství vody. Vytěžené dřevo samozřejmě nezadrží nic.

Nevím jestli les předvídá útok kůrovce, ale vím, že cca 7 -10 let bývá semenný rok smrku a ten zpravidla následuje přemnožení kůrovce, protože stromy se tvorbou semen vysílí a mají menší schopnost se kůrovci bránit.

Etážový les je klasické výběrové hospodaření v lesích do doby, než přišlo zprůmyslovění lesů. Běžně se dříve vykácely menší plochy, které z okolních stromu se přirozeně zmladily a nebo porosty s přirozeným zmlazením se proředily aby na semenáčky šlo více světla, někdy probírky byly ještě rok před očekávaným semenným rokem.

 tisíc semenáčků na hektar byla dříve běžný počet smrků pro výsadbu. na dnešních necelé dva tisíce se přešlo z ekonomických důvodů - pokud se stromky ujmou, vypadne následně několik prořezávek.

Nicméně - musíme počítat s tím, že takto hustá zmlazení se budou za několik lest prolamovat pod váho sněhu, protože stromky budou slabé, vytažené. Ale zas tím se postupně vytvoří prostor pro několik odolnějších stromů, v rozlámaném porostu, pokud budou v okolí buky, se poměrně dobře uchytí semenáčky.

Nedělal bych proto z těch poznatků moc velkou vědu. Chtělo by si to jen sednout k hrobům starých hajných, kteří ještě hospodařili před průmyslovou revolucí, a zkusil bych naslouchat jejich moudrostem.

Příroda člověka nepotřebuje.

Pokud je stabilizovaná, tak ano.