Jiří Mánek: Bezzásahovost na Šumavě není experiment, je to praxí ověřený byznys plán | Šumava Net.CZ
Čím hůř, tím líp = Vládou ČR posvěcený byznys na Šumavě,zaplatí ho životem les a tetřevi
V posledních měsících se hodně diskutuje téma sucha. Zejména na Šumavě. O prázdninách nad Kvildou vyschl Pramen Vltavy, ve kterém není voda dodnes. Vyschl i přítok vody k Hauswalské kapli u Srní a lidem na Modravě vysychají studně, které nikdy před tím nevyschly. Korytem řeky Vydry protéká stále méně vody a podle vědců z Centra globální změny AVČR panuje na Šumavě a v jejím širokém podhůří vůbec nejrozsáhlejší oblast sucha v celé ČR. Rokytecká slať na Šumavě před týdnem dokonce vzplála požárem.
Podle nařízení Vlády č. 40/1978 je Šumava Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V CHOPAV mají být uplatňována ochranná opatření, jejichž cílem je zabránit snižování vodního potenciálu území a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou a retenční funkci území.
Vodní bohatství Šumavy je přímo závislé na srážkách a fenoménem horských smrčin jsou zejména tzv. srážky horizontální (mlha, vysoká vzdušná vlhkost, případně námraza). Je všeobecně známo, ze všech učebnic biologie, jak se na vodním režimu podílí les. Olistěný les (jehličí je také listí) vypařuje do ovzduší až 80% vody, která je pak zdrojem místních srážek, zatím co odtokem z olistěného lesa odchází přibližně 20% vody. Les bez listí (bez jehličí) je na tom opačně - vypařuje jenom 20% vody a odtokem z něj odchází 80% vody. Tam kde není les, se země a krajina přehřívá a chybí vzdušná vlhkost a voda pro srážky.
Na Šumavě se nejprve chránil kůrovec, aby mohl sežrat co nejvíce dospělého lesa a po jeho záměrném přemnožení se posléze rekordně kácely kůrovcem napadené stromy, aby se jeho šíření zastavilo. Nejvíce se kůrovec množil a likvidoval dospělé porosty smrku v letech 2007–2010 a nejvíce se pak kácelo v letech 2009–2012. Díky bezzásahovému režimu uplatněného v posledních letech na 23%
