Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

VIDEO: Šumavské říčky pomohl rozvodnit rychle tající sníh

Nezáleží jen na tom, kolik naprší, ale i jak je zmrzlá země nebo jak dlouho na horách leží sníh. I ten je totiž schopný ovlivnit, jestli déšť způsobí povodeň. Poté, co v minulých dnech řeky napříč Jihočeským krajem na některých místech dosáhly i nebezpečných stupňů povodňové aktivity, to potvrzují hydrologové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

L79u97d10ě66k 77N92ě93m63e65c 5485291642254

Podobná situace, ovšem ve větším měřítku, byla někdy před 20 lety o Vánocích. Tipuji 1992. To už bylo sněhu víc a taky ho déšť spláchnul.

0/0
10.12.2015 12:30

M95i51c52h98a79l 91M21a46j16e32r 4250703816200

Povodně byly vždycky, jak by se jinak vymlely kaňony řek a hluboké rokle potoků. Hlavní problém je v celoevropské a celosvětové změně podnebí. Dříve už dávno mrzlo a Šumava byla pod vrstvou sněhu. Poslední léta dochází k výkyvům počasí a člověk ani nepozná jestli zima vlastně začala, nebo už končí. Loni 13. ledna létali motýli, to snad není normální. Nehledejte problém neustále v nějakém kácení a nekácení. Jasné je, že bezzásahový les udrží víc vody než holoseč.

0/0
4.12.2015 11:59

P74a17v37e71l 48J88e11ř53á54b42e60k 7591332294267

Problém v tom, že už dávno mrzlo je, že si pamatujeme zimy, kdy mrzlo. Ty co nemrzlo jsme vytěsnili z paměti.

pracuji celý život až na několik výjimek venku v přírodě a věřte, že jako studenti v sedmdesátých letech jsme v lednu dělali jen ve flanelkách, bez svetrů, bez kabátů..

Zima zpravidla přicházela na několik dní na přelomu listopadu/prosince a potom na Vánoce se udělalo teplo.

nezřídka zemědělci v některých letech orali pár sní před Vánocemi.

Fatem ale taky je, že v druhé polovině září na Šumavě jsme už si užívali první koulovačky a taky jsme večer sušili promáčené pracovní boty, protože sněhu bylo tak akorát na to, že jsme z práce chodili jako vodníci (goratex a podobné tehdy nebylo - ale mládí hřálo).

0/0
4.12.2015 22:38

V18l81a97d60i20m11í51r 61J56i97r61k38a 7644646374278

Co plašíte. Takové povodně byly na Šumavě po větším dešti, vždycky. I když tam byly sebevětší pralesy. Přečtěte si třeba Klostermanna jak popisuje kaňon Vydry (Schachtelei) u Turnerovy chaty. A to se psal rok 1860-70.

0/0
3.12.2015 23:32

K55a12r84e65l 90D27r58á27b20e70k 6623902922749

Výsledek budování divočiny. Zdravý les zmírní tání a lépe zadrží vodu. Bude hůř.

0/−4
3.12.2015 9:14

J59i74ř12í 64G17a70b15r68i39e57l 8282190754437

Nepřehánějte, respektive mějte na paměti, že novináři mají přehánění v popisu práce, ostatní se tomu podřizovat nemusí. Narodil jsem se na Šumavě a bydlím tu již přes padesát let. To co se nyní dělo je běžný stav při rychlém tání díky vysokým teplotám. Problém byl v tom, že napršelo až 70mm vody během 24 hodin.Spíše se rizika skutečných záplav ze sněhu omezují, protože dříve bylo sněhu podstatně více. A to že budou záplavy z přívalových dešťů je všem snad již jasné.

0/0
3.12.2015 9:49

S82t34e73p35a98n 40T75o92t42h 8118669905708

Bohuzel... zrobna kolem Modravy se to projevuje hodne, protoze smerem na Breznik je to jeden velky smutek a podle HYDROLOGU odborniku ty bezzasahovy zony na Sumave aktualne nezadrzuji kolem 9.000.000 kubiku vody a to uz je poradny mnozstvi... Kdyz si vezmes v podtaz, ze Orlik ma jako cele 720.000.000 . Odtok Vltavy v Chuchli je aktualne 130 kubiku. To by voda ze sumavy stacila na 69000 dni. A to uz je dost vody...

0/0
3.12.2015 10:21

J36i97ř28í 18G75a12b80r95i96e30l 8932580674877

Souhlasím, jezdím tam na kole, tak to znám. Ale je to spíše o radikalizaci počasí, tedy o velkých výkyvech teplot a přívalových deštích, než o sněhu.  Proto poukazuji na hon novinářů za senzací. Kde jsou doby, kdy má žena v dětství jezdila na saních po střeše od komína až na zem. A v květnu jsme se ještě autem na chalupu pro sníh nedostali.

0/0
3.12.2015 10:47

J96a82n 75R89o56u43b34a53l84í71k 6317249101425

Na 69000 dni asi dost tezko neb prutok je v m3/s tudiz je to cca 69000 sekund, coz je cca 19 hodin.

+1/0
3.12.2015 11:31

P57e18t21r 92Z80d72e85n60ě63k 2554469224

Souhlasím s vámi. Nicméně si myslím, že k tomu neutěšenému stavu přispěli a stále ještě přispívají různí regulátoři a meliorátoři.

0/0
3.12.2015 10:36

J77i23ř88í 74G15a47b11r56i10e12l 8852660424467

Jo, jen bych to rozšířil na nás všechny. Víceméně za to skutečně můžeme všichni. I já bych mohl ve volném čase jít alespoň vysadit pár stromů a přesto jsem to zatím neudělal.

0/0
3.12.2015 10:55

J85a64n 75H13a18v43l53í72č83e13k 4491317726172

Oni jsou dvě možnosti (ne víc) buď nechat přírodu přírodou, což se na malé části parku dělá a nebo udělat holoseč (což chtěl vždycky i Schubert). Teď si řekněte sám - co zadrží víc vody a) les ponechaný samovolnému vývoji, kde je spousta semenáčků, půda je zde méně vyprahlá (to je dokázané) a je zde spousta ležících kmenů, které mají sice menší, ale pořád nějakou schopnost nasát vodu + revitalizovaná rašeliniště nebo b) holina porostlá trávou, se sem tam naprosto vyprahlou půdou....

Možná než si dělat názor podle toho co říká vševěd z Modravy a druhý z Hradu a co se píše v novinách, tak by bylo lepší se tam vyrazit podívat a udělat si vlastní obrázek...

+1/0
3.12.2015 10:56

P33a51v46e62l 21J43e54ř58á48b46e70k 7741242964567

Holoseče  - oficiální z mýtní těžby byly zpravidla cca 30 x 300 m a bývaly do dvou let zalesněné. takže strašení, že holoseče jsou příčinou záplav je neférové. Holoseče nebývaly v tak obrovském rozsahu (nedovolil to ani zákon), jako jsou dnes vykácené lesy díky přemnožení kůrovce.

Na jedné straně máme nějaké bezzásahové plochy, ale na druhé straně jsou sežrané hospodářské lesy, kde se poškozené dřevo muselo odtěžit. takže ty dnešní obrovské holoseče jsou nezřídka díky kůrovci a ne záměru v tam velké ploše les vykácet.

navíc - dřevo potřebujeme každý den. Nemůžeme proto zrušit hospodářskou funkci lesů. A nikdo z nás nechce kupovat drahé výrobky ze dřeva, aby si  vlastníci lesů mohli dovolit těžit dřevo postupným prořeďováním porostů, tak jak se to dělávalo před průmyslovou revolucí a jak si to mohou dovolit jen někteří vlastníci na malých lokalitách

Naopak je potřeba se zamyslet, kolik vody odteče a jak se změnilo mikroklima stovek hektarů ploch sežraných kůrovcem, kde schází vzrostlý les, který do ovzduší vydýchával vodu.

0/0
4.12.2015 22:55

J89a74n 74H17a26v95l81í52č30e11k 4721387746732

Problematika Šumavy a lesnictví je někde úplně jinde a bylo by to na velice dlouhou diskusi. Co je základní - kůrovcem byly napadené především lesy, které byly ovlivněny těžbou a činností člověka a tam se to buď musí nechat a nebo vykácet, kdo věří kecům o "zásazích za účelem zachování zelené Šumavy" jak to propagují někteří starostové apod. tak nikdy nebyl v lese na daných místech a neví nic o jeho vývoji a lesnickém hospodaření. Plocha povolené těžby daná v zákoně jsou jedna věc a druhá je těžba kalamitní se kterou se sveze i kus lesa nezasažený kůrovcem. O opětovném zalesnění mluví zákon jasně, ale ty vysázené stromky to ne a ne pochopit.... Druhá věc je rozsah bezzásahových zón, který byl tak dlouho upravován (přestože zde byla už před 10. lety jasná koncepce) různými developery a "vlivnými lidmi", že to nakonec šíření kůrovce pomohlo (což jim hrálo do karet). 

Co se týče finanční stránky, z pohledu celé ČR je Šumava jen malý kousek a i kdyby byla bezzásahová plocha cca 50 %, tak je to tak málo, že je to z pohledu prodekce dřeva (s ohledem na vývoj v posledních desetiletích) zanedbatelné. Navíc čísla jasně ukazují, že příjmy z tzv. "lehké" turistiky výrazně převyšují příjmy z těžby (bohužel příjmy z turistiky si rozdělují kamarádi starostů a politiků, na místní moc nezbyde)...

Na to jak se změnilo mikroklima jsou studie, které to říkají jasně, "suchý les" je mnohem hodnotnější než les po zásahu proti kůrovci.

0/0
5.12.2015 10:45







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.