Všechny tyto úvahy mají něco společného: Neumíme si představit město jako rychle rostoucí organismus. Tam, kde by mnozí viděli nějaké freeparky, upozorňuji že se jedná asi dva kilometry od náměstí Přemysla Otkara II. Ći-li máme-li být městem, měly by se takové plochy zastavovat, mít rezidenční význam (viz dále). Takových chyb se dopouštěli i v minulosti naši předci, když vybudovali v druhotném centru města stadión Rudá hvězda, který utnul rozvoj této části a na místo krásné rezidenční čtvrti je tam areál nevzhledných bud a ploch. Naštěstí tam ale zbylo i kus zeleně. Regionální město není vesnice. Úkolem města je prodávat pozemky za lukrativní ceny developerům, stanovit jim velmi přísné a jasné smluvní podmínky, co mohou a co ne. A za za získané prostředky budovat vyšší regionální infrastrukturu, a město lépe udržovat.
Na pozemcích o hodnotě 100 mil. si nemůžeme prozatím stavět parky, ale byty obklopené vhodnou zelení ano (tedy developerrsky). To, že nechápeme rozvoj města jako něco rostoucího se projevilo při budování dálnice. Člověk, který velmi dlouho poukazoval na to, že dálnice měla vést až za ČB aglomerací, nebyl pochopen.
Neznám další regionální město v ČR, SR a v Evropě, které se rozvíjí v dnešní době převážně stavbou parků, jak jsme byli zvyklí slýchat od Popelové, to jsou naprosto nereálné sny. Spíše nesmysly.
Nicméně, to, že rezidenční čtvrti by měly být doplněny zelení, a to velice pečlivě upravovanou, a o dostatečné ploše, by mělo být smozřejmé.
Taková nevzhledná sídliště jako je Máj a Vltava už dávno mohla být doslova utopena
v zeleni se vzrostlými stromy. A to utopie není - snad nejlépe to dokazuje např. jedna čtvrt Ostravy-Poruby, kde to přesně tak je. Podobné příklady jsou i v zahraničí.
Takže budování zeleně by se nemělo dávat do protikladu k rozvoji rezidenčních čtvrtí, jsou to doplňující se komponenty, jejich kombinace je samozřejmostí, a už vůbec by se toho nemělo dělat politikum. A rezidenční čtvrti potřebujeme, jinak bude počet obyvatel
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
