Život v klášteře je o hodně lehčí, máte tam podporu svých společníků. Ale pracovat se naučilo mnoho lidí, modlit se stačí jenom občas- prostě se podívat zpátky, promyslet si, co bylo špatně, co bylo dobře. S předsevzetím, své chyby neopakovat, se můžeme v životě stále zdokonalovat a pomáhat ke zdokonalování i jiným.

V křesťanství se příliš argumentuje pojmem život věčný. Ten nám byl už dávno dán, jinak bychom tu nebyli. Byli to naši rodiře a prarodiče, kteří svůj životní impuls předali nám, jakož i my jej předáváme svým potomkům.

mozna mate pravdu... ale v clanku ctu, ze v klastere je jen 5 muzu, kteri jsou v radu. A k tomu 15 obsluznych pracovniku.

Pred mnoha lety jsem se s prevorem potkal na dvore klastera a prohodili jsme par vet. Sympaticky clovek.



život v řádu...to hned tak někdo nedá a nemusí to být ani neřád...