Samozřejmě že známí kati byli i v nedávné době. Např. Leopold Wohlschläger, popravčí za konce monarchie a 1. republiky. Anebo Albert Piereppoint v Británii, o tom je i pěkný historický film uváděný v ČR jako poslední kat. Tyto mistry popravčí lidé znali a třeba za ně platili i pivo v hospodě, nebo se s nimi setkávali v běžném životě - L. Wohlschläger působil jako zlatník na starém městě, jeho předchůdce a otčím Jan Křtitel Pipinger byl čalouníkem - a chodil do hospody, kde se před ním kdysi vytahoval opilý číšník že "už mu brzy obstará pěknou prácičku" - dobrácký Pipinger si myslel že půjde o potažení křesla - ale dotyčný měl na mysli jinou práci - záhy zavraždil svou přítelkyni a kat musel svého známého pověsit. Podobná věc ze stejných příčin se stala i A. Pierrepointovi, který když zrovna nevěšel měl hokynářství. Nedávno jsem četl interview s americkým popravčím který se vzdal svého smutného povolání a nyní jezdí coby řidič školního autobusu. Inu, když společnost volá po trestu smrti, potřebuje kata, bez kata to nejde. Nemyslím že každý kat (aspoň ne v době kdy žil Antonín Nymburský) byl nutně sadistická zlá bestie. Oni ti lidé měli svůj osud předurčený, byli snížení, katův syn se neměl jak vyvázat z neblahého povoláni, (hezky je to vidět ve slovenském filmu Majster kat anebo v čb komedii Početné paní Pardubické).Vzít si mohl opět jen katovu dceru. Třeba chebský kat Jan Huss (pozdější kustod u knížete Metternicha) nastoupil do semináře, ale když spolužáci zjistili že je synem kata, okamžitě ho vyštípali - a zrovna tento muž byl velmi vzdělaný, sečtělý a podle všeho i citlivý. Konečně - asi všichni znáte Zelenou míli - což je přece taky film o katech... (Byť z meziválečné Ameriky).
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
