"Této technologii se říká GPS telemetrie, tentokrát je zaměřená na černou zvěř. Umožňuje nám měření na dálku a dálkový přenos dat. Obojky jsou vybaveny senzorem aktivity, který sleduje, co zvíře zrovna dělá," popisuje Adam Jirsa, který má péči o lesní zvěř na území Národního parku Šumava na starosti.
Lokalizace zvěře probíhá pomocí satelitního systému GPS s přesností na 15 metrů. Data o aktivitách zvířete a teplota se registrují každých pět minut a ukládají se v obojku.
Tyto informace umožní odborníkům lépe poznat zvyklosti zvěře. Pokud zvíře zahyne, vysílá GPS zprávu, že se obojek přestal pohybovat a lesníci ho podle zaznamenané pozice najdou.
Prase divoké na Šumavě
Důležité budou získané informace o tom, na jak velkém přeshraničním území se prasata pohybují, jaká je jejich populační hustota a také jaké lokality využívají ve vztahu k tetřevovitým. Obojek se musí dát na krk dospělým prasatům, které již tolik nenabývají na váze.
"V žádném případě je nemůžeme dávat na selata, protože ta během jednoho roku narostou až o dvě stě procent," uvádí Jirsa. Projekt také zaručí výměnu zkušeností mezi myslivci, ochránci přírody a úřady na obou stranách hranic.
