Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro komunisty jsem byl ideologický diverzant, vzpomíná DJ Kosťa

  10:00aktualizováno  10:00
V devadesátých letech byl nejoblíbenější tváří Rádia Faktor. Jeho pořady bavily tisíce posluchačů. Se svou retrodiskotékou zase dokázal pravidelně plnit velký sál českobudějovické Slavie. DJ Kosťa. Co dnes dělá?

Vladimír Kostínek alias DJ Kosťa žije v Táboře a užívá si důchod. | foto: Petr Kubát, MF DNES

Právě dohrála píseň od The Doors. Je čas na ploužák My Girl od Nirvany. Parket je plný objímajících se párů, některé si dávají první polibky. Rok 1999. Je pár minut před půlnocí a v českobudějovické Slavii právě vrcholí Kostitřas. Menší muž na pódiu si chystá další cédéčko. To kvůli němu sem chodí každý víkend davy lidí. Jmenuje se Vladimír Kostínek. Ale nikdo mu neřekne jinak než Kosťa.

„Mít osobní pořad je pro dýdžeje splněný sen. A mně to na pár let vyšlo,“ říká 67letý Kosťa a zapaluje si další cigaretu. Sedíme v jeho táborském bytě plném nahrávek s výhledem na Jordán.

I když je už v důchodu, muziku si stále užívá. Vždyť ho provázela od mládí. Narodil se 29. března 1949 v Táboře, mládí prožil v Sezimově Ústí. První diskotéku zde udělal v osmnácti letech na jaře 1968.

„Bylo to na dívčím internátu. Chtěli jsme holkám před prázdninami zpestřit večer. Já měl magneťák, kamarád zesilovač, tak jsme to dali dohromady. Určitě jsme hráli Beatles a Rolling Stones, pak nějaké české singly,“ vybavuje si.

Na slunci se desky kroutily

Po vojně se pustil do diskoték naplno. Na začátku 70. let hrával třeba pravidelně o prázdninách na Hiltonu v Sezimově Ústí. „Bývalo to od čtyř do sedmi večer za největších veder. Pod náporem slunce se nám dokonce kroutily desky na gramci,“ líčí a ukazuje fotku z té doby.

Během normalizace však pro muzikanty a dýdžeje stále více přituhovalo. Spousta Kostínkových kolegů tehdejší tlak nevydržela a skončila.

Zapomenuté osudy

Nový seriál

Jihočeská redakce MF DNES připravila pro rok 2016 nový seriál Zapomenuté osudy. Budeme v nich popisovat příběhy známých osobností a lidí, které bychom neměli vytratit z paměti, ale také zavzpomínáme na kdysi legendární místa – hospody, divadla, zámky či místa, která zakryla voda. Připomeneme i kriminální případy nebo tradice a události, které ve své době zajímaly nejen Jihočechy.

„Já to nakonec ustál, ale mám spoustu historek z té doby. V Sezimáku byl policejní šéf, který muziku úplně nenáviděl. Vždycky si mě po diskotéce zavolal a ptal se: Tak co, zase se tam lidi věšeli na hák?! Měl ohromné představy, co všechno se tam může dít. Říkal mi, že jsem ideologický diverzant. Tehdy mě to hodne drtilo, házel mi obrovské klacky pod nohy. Dnes už se tomu směju.“

Tehdy nebylo možné se hraním živit na volné noze. Kosťa jako vyučený elektrotechnik proto chodil do normální práce a po večerech hrál. V roce 1977 založil vyhlášenou diskotéku Paluba v Soběslavi.

„V místním plátku Palcát jsem se tehdy dočetl, že vinárna v Soběslavi hledá hudbu. Tak jsem tam přijel. Byla tam starší šéfová. Domluvili jsme se, byla nadšená. Říkám jí: Nevadí, že to bude diskotéka? Ne, hlavně že se v pátek bude hrát, odvětila,“ vypráví Kostínek.

Jenže když poprvé přijel s aparaturou, tak se paní šéfová začala ptát, kde má bubny. „Vysvětlil jsem jí, co je diskotéka. Zhrozila se, ale druhý den už bylo plno a lidi začali pravidelně chodit. Paní však měla představu pána s houslemi a sehnala si nakonec Pražské duo. Tak jsme se rozloučili. Příští pátek jsem se tam zajel podívat. Hosté přišli na diskotéku a nadávali na Pražské duo. V pondělí mi volala a prosila, ať se vrátím,“ usmívá se.

První vysílání rádia

V té době si zakládal na tom, že hrál aktuální hity. V 80. letech se atmosféra trochu uvolnila a Kosťa mohl jít na volnou nohu. „Protože jsem spadal pod agenturu, musel jsem mít stejné zkoušky jako kapely. Ty ale byly pouze politické,“ popisuje.

Získal také několik ocenění. Jezdil hrát například do Klubu mládeže v Českém Krumlově, kde na počest zesnulého Honzy Borkovce z Minnesengrů pořádali jeho memoriál a účastnila se ho většina jihočeských dýdžejů. Hned na prvním ročníku obdržel hlavní cenu poroty.

Pak přišla listopadová revoluce a velký zlom. V Českých Budějovicích založil Ladislav Faktor tehdejší rádio Podzemí, které zpočátku vysílalo bez licence v dosahu několika kilometrů.

„Já byl u prvního vysílání ještě ve sklepě v Jírovcově ulici. Byl to pro mě splněný sen. Čtvrt roku jsme to dělali zadarmo. Vysílalo se pár hodin denně, pak se pustil pás. Začátky byly úžasně dobrodružné. Vypadával nám často signál, ženský nám nosily buchty,“ vzpomíná.

Brzy se rádio přejmenovalo na Faktor a vznikl legendární Kostínkův pořad Kostitřas založený na písních 60. a 70. let. „Stará muzika mě vždycky bavila. Doufal jsem, že to bude mít posluchače. Ale že to bude takhle úspěšné, to mě zaskočilo. Chodila nám ohromná spousta dopisů. Psali i lidi z ciziny, dokonce až z Austrálie.“

Brzy vznikla také živá verze Kostitřasu v Kulturním domě Slavie. Kosťa nejprve se svou retrodiskotékou pravidelně vyprodával středy, potom začal dělat ve vlastní režii soboty. „Mohl jsem si dovolit pouštět jen to, co mám opravdu rád. Návštěvníci skvěle reagovali i na písničky, které jsem uváděl s jistou opatrností. Třeba bluesové věci,“ vysvětluje.

Potom však vlna euforie opadla, fanoušci začali ubývat a živý Kostitřas skončil. Kosťa se přestěhoval do Prahy a působil v Oldies Rádiu, potom byl krátce v Českém rozhlase. Dnes už si užívá důchod v Táboře, kam se před pár lety vrátil. „Hraju už jen příležitostně a především v klubech. Stále se však snažím mezi písničkami mluvit a přidávat různé historky. Dnes už se to na diskotékách nenosí, ale mě by to bez toho nebavilo,“ říká.

Jako pamětník se také podílel na přípravě knihy Big Beat – kapitoly z hudební historie Táborska 1960-1972, kterou loni v září pokřtili na Střeláckým čaji.

Těší se na Mezinárodní pivní festival, který už několik let moderuje. Vyhlášená akce se letos přesunula z Tábora na budějovické výstaviště a hlas DJ Kosti bude znít v pavilonu T1 od 4. do 6. února.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
E-receptů odbavují lékárny málo. Od 1. ledna budou povinné

Do velké českobudějovické nemocniční lékárny přinesou pacienti za měsíc 16 tisíc receptů. Elektronických je mezi nimi zatím jako šafránu. Od 1. ledna je budou...  celý článek

Podolský most byl v roce 1942 postaven vedle staršího řetězového mostu, který...
Orlík zatopil více než pět stovek budov. Z kostelíku je hit potápěčů

Byla to malebná vesnice na břehu Vltavy. Právě tady fungoval přívoz na důležité cestě mezi Pískem a Táborem. Dnes obec Podolsko, která stávala pod Podolským...  celý článek

Radek Domín pracoval deset let v české pobočce společnosti Skype.
Na vysokou nešel. Nastoupil jako jeden z prvních do české pobočky Skypu

Rodák z Českých Budějovic Radek Domín začal pracovat už při studiu na střední škole. Tu vysokou pak rovnou vynechal. Prosadil se totiž v americké společnosti...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.