Asi čtyřicetiletá žena a její asi osmiletý potomek zůstali na konci dubna uvěznění v havarovaném autě u obce Vráž na Písecku a hrozilo jim uhoření. Z vozidla stoupal hustý černý dým. Vznik požáru byl jen otázkou času. Zabránil mu právě svědek, jenž neváhal podniknout cokoliv pro záchranu dvou cizích lidí.
Byl pátek 24. dubna kolem půl třetí odpoledne a mechanikovi servisu a údržby teplárny v Plané nad Lužnicí skončila pracovní směna a mířil do autoservisu vyměnit pneumatiky. Volil zadní cestu na Chotoviny. Nevyužíval ji často a vlastně by tudy necestoval ani v tento den, nebýt zmiňované výměny gum. Provoz byl minimální, na silnici vládly skoro ideální podmínky.
„Cestou jsem potřeboval vyřídit ještě jeden telefonát, tak jsem na chvilku zastavil u krajnice. V ten okamžik mě předjelo jiné auto, jehož řidič zřejmě dost chvátal,“ vzpomíná dnes Lutovský. Při rozjíždění ještě netušil, že se vzápětí setká se spěchajícím vozidlem ještě jednou. Stalo se tak za pár desítek vteřin.
Nehoda se stala na rovném úseku
Odehrálo se na rovince, kde nehrozí žádné zjevné nebezpečí. Anebo by alespoň hrozit nemělo. Všechno ale bylo jinak. Předjíždějící auto leželo na boku v příkopu a kolem nikdo nebyl.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Utrpěli snad cestující tak vážná zranění, že se nemohou dostat ven? Anebo snad došlo k té nejhorší možné variantě? I takové myšlenky prolétávaly zachránci hlavou, sotva zastavil. Z havarovaného auta stoupal dým a ten hned poutal pozornost. Mohl být totiž předzvěstí ohnivého pekla. A s tím by si zachránce poradil bez vhodných prostředků jen stěží.
Času nebylo nazbyt, každá vteřina mohla být rozhodující v otázce života a smrti. Emoce jely naplno, zato logika příliš nefungovala. Zachránce potají doufal, že najde dostatečně silný klacek nebo kámen na rozbití okna. Stoka však byla prázdná a běhat pro nástroje dál by mohlo přinést fatální následky všem zúčastněným.
„Chtěl jsem otevřít dveře, ale jak byly zkřížené a pokroucené, nešlo to. Tak jsem vyzval osádku, aby se přemístili co nejvíc do zadní části vozidla a začal jsem skákat po čelním skle s cílem rozbít ho,“ popisuje Michal Lutovský. Ani dupání po skle zpočátku nevedlo ke kýženému výsledku. Okno bylo tvrzené a Lutovský ho musel odlupovat postupně po plátech. Nakonec matku s dítětem z auta vytáhl. Krvácení vlastních rukou ani nevnímal.
„Hlavní bylo dostat je do bezpečí. Paní byla zpočátku v šoku a dokola opakovala, jak se to jen mohlo stát a že bourat neměla. Kluk byl docela klidný,“ popisuje zachránce okamžiky předcházející příjezdu záchranářů.
Hasiči muže nominovali na ocenění
Záchranáři pak přebrali otěže záchrany do svých rukou. Žena s dítětem skončila s lehčími poraněními na ošetření v nemocnici, kde se jejich další stopy ztrácejí. Mechanika, jenž za ně doslova proléval vlastní krev, už nekontaktovaly. Žena stručně poděkovala na místě samém. Přístup, který by některé pravděpodobně zklamal a mohl by znamenat i impulz ke ztrátě zájmu o pomoc druhým, bere Michal Lutovský se sympatickým nadhledem.
„Nejdůležitější je, že to nakonec dobře dopadlo a žena i dítě vyvázly z nehody bez větších zranění,“ uzavírá. Jeho čin přesto neupadl v zapomnění. Jihočeští profesionální hasiči jej totiž nominovali na prestižní ocenění Zlatý záchranářský kříž 2015 v kategorii laiků. Uzávěrka nominací bude 20. ledna. Vybrané finalisty 17. ročníku soutěže slavnostně ocení prezident republiky Miloš Zeman.
