Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli dotacím ubývá dojnic i obdělaných polí, zlobí se zemědělci

  14:48aktualizováno  14:48
Pošumavské zemědělství se mění. Ze značné části za to mohou dotace, které cílí na udržování krajiny místo na podporu výroby. Od roku 2006 ubylo na Prachaticku 377 hektarů zemědělské půdy a 1 020 hektarů orné půdy. Naopak přibylo luk a lesů.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Chcete být úspěšným zemědělcem? Stačí dobře využívat síť nabízených dotací. Jenže nový systém evropské podpory platný od loňského roku není výhodný pro české zemědělství. Tlumí se výroba mléka, stále klesá také soběstačnost Česka v zásobování vepřovým masem. A za zatravnění pole dostane zemědělec víc peněz než za jeho obdělání.

I kvůli tomu přibývá zemědělců, kteří na svěřené ploše nehospodaří. Právě ti ale získávají největší dotace. Výsledkem je proměna Pošumaví, kdysi prosperujícího mlékařského kraje, v prostor zemědělců, kteří se specializují na chov masného dobytka. Jejich produkce navíc většinou končí v zahraničí.

Od roku 2006 ubylo jen na Prachaticku 377 hektarů zemědělské půdy a 1 020 hektarů orné půdy. Naopak přibylo přes 600 hektarů luk a téměř 400 hektarů lesů.

Podle členů Okresní agrární komory Prachatice je problém způsobený především zaměřením evropských dotací. Stěžují si, že podpora jejich výroby není srovnatelná se situací v jiných státech.

„Cílem není udržení zemědělců, kteří se snaží vyrábět, obhospodařovat krajinu a zaměstnávat lidi, ale co největší rozdrobení na malá hospodářství. Příkladem jsou dotace na loňské sucho, které nejsou ještě k dnešnímu dni vyplacené,“ říká ředitel prachatické společnosti Prima Agri František Hodina.

Zemědělci hospodařící na malých plochách jsou podle něj při vyplácení dotací na sucho ve výhodě. Pokud například hospodaří na ploše do 89 hektarů, dostávají dvojnásobek částky oproti těm, kteří obhospodařují desetinásobně větší rozlohy. Sucho přitom postihlo všechny stejně.

Problém s odbytem mléka

Prachatická společnost má k dispozici asi 1 300 hektarů půdy poblíž města v průměrné nadmořské výšce 600 metrů. Orná zabírá asi 550 hektarů, zbytek jsou trvalé travní porosty. Ty slouží k uživení asi čtyř stovek dojnic a 150 kusů masného skotu.

Celkem včetně telat, býků a jalovic chová společnost asi 1100 kusů hovězího dobytka. K tomu začala i s chovem prasat, kterých má pro začátek 220. Společnost trvale zaměstnává přes 30 lidí. V novém plánovacím období, které začalo loni a potrvá do roku 2020, si měla polepšit. Slibovaná podpora ale nepřišla.

„Jednoznačně se podporuje útlum výroby. Uvalením embarga na Rusko začala mít západní Evropa problémy s odbytem mléka a mléčných výrobků. Odběr sušeného mléka v Číně také prudce klesl,“ podotýká Hodina.

Podle ministerstva zemědělství je podpora posílení konkurenceschopnosti jednou z priorit Programu rozvoje venkova. „Víc než polovina finančních prostředků z tohoto programu je určena právě na podporu živočišné výroby a chov skotu,“ upozorňuje mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Příjem z toho, co se nevyrobí

Zároveň ale dodává, že v některých státech je podpora zemědělců ze strany státu větší než u nás. Z hlediska produktivity jsou čeští zemědělci srovnatelně úspěšní jako ti v zahraničí.

„V případě podniků s převažující rostlinnou výrobou ekonomiku pozitivně ovlivňují zejména dotace EU vyplácené takzvaně na plochu,“ podotýká Ježková s tím, že v některých případech je u nás problém také malá provázanost prvovýroby a zpracovatelského průmyslu. Velká část produkce se tak vyváží na zpracování do jiných států.

Na první pohled se tedy zdá, že Evropská unie podporuje i u nás způsoby hospodaření, které se zájmy státu nejsou vždy ve shodě. Jako příklad může sloužit dotace, o niž se mohou zemědělci dobrovolně přihlásit.

„Spočívá v tom, že pokud snížíme produkci mléka ve srovnání s loňským rokem o čtvrtinu, můžeme zažádat o náhradu. Rázem bychom měli garantovaný příjem z něčeho, co nevyrobíme. Jenže něco takového dělat nechceme,“ míní Hodina.

Za zatravnění pole jisté peníze po pět let

Stejné principy platí i v rostlinné výrobě. Dotace se dají získat například na trvalé zatravnění dříve obdělávaného pole. Aniž by se potom musel takový zemědělec obávat o úrodu, má garantovaný každoroční zisk po dobu pěti let s minimem nákladů.

„V podhorských a horských oblastech se tak více vyplatí pouze udržovat krajinu. Podmínkou je mít určený stav zvířat, které pasením pomáhají krajinu udržovat,“ říká Petr Holub z Okresní agrární komory Prachatice a předseda Zemědělského obchodního družstva Vacov.

Výsledek je jednoznačně patrný v proměně krajiny. „V případě, že zemědělec zatravní pole, je to ztráta, která se dá jen těžko vracet zpět. Stejné je to s chovem dojnic. Jakmile jej zrušíte, obnovit jde jen s velkými náklady a trvá dlouhou dobu. Chov prasat a drůbeže je s tím nesrovnatelný, k tomu je možné vrátit se poměrně rychle a s menšími náklady,“ tvrdí Hodina.

Oproti zemědělcům, kteří se ochotně přizpůsobují novým poměrům, jsou ti, kteří se drží tradiční výroby, v nevýhodě. Nové trendy v hospodaření vyžadují mnohem menší výrobní náklady. Kdyby větší zemědělské podniky propustily své zaměstnance a věnovaly se méně náročným postupům při udržování krajiny, byly by na tom lépe.

„Já zemědělství vnímám jako odvětví, které má vyrábět kvalitní potraviny. Dotace tenhle princip mění. Klidně bychom se obešli bez nich, jsou příčinou boje o pozemky a předražených vstupů do zemědělství. Kdyby se zvedly ceny mléka, obilí a dalších komodit na tržní, každý by mohl ukázat, co umí,“ dodává Hodina.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.