"Dřevokazné houby se na zámku objeví, když k tomu dostanou příležitost, ať už zatečením po přívalovém dešti, nebo srážením vzdušné vlhkosti. Rekonstrukce stářím poškozené podlahy se oddalovala, až loni na přelomu srpna a září se v cukrárně na dveřích objevila dřevomorka," uvedl kastelán zámku Miroslav Pavlíček.
Právě v místnosti, kde se dříve vyráběly cukrovinky a sladkosti, je třeba důkladný zásah. "Dřevomorku musíme zlikvidovat. Dřevěná podlaha, kde je hlavní ložisko, se musí odstranit. Sanovat se musí stěny minimálně do půlmetrové výšky. Nemůžeme to podcenit, přímo nad zasaženou místností je apartmá knížete Adolfa Schwarzenberga," dodal kastelán.
Hned, jak se zákeřná houba objevila, vystěhovali pracovníci zámku nábytek. Přípravy na sanaci se však protáhly. Potřebné závazné stanovisko dostali až počátkem května, teď teprve běží výběrové řízení. Kastelán odhaduje, že by vše mohlo být hotové na konci srpna. Pak by mohli trasu s názvem Kuchyně navštívit letos první turisté.
Národní památkový ústav, který zámek spravuje, zaplatí mimořádnou událost ze svého. Na podobné věci má finanční rezervy.
"Sanace na Hluboké byl naplánovaný projekt, rozsah se ukázal jako větší. Budeme to však schopni zaplatit z vlastních finančních rezerv," vysvětlil ředitel NPÚ v Budějovicích Petr Pavelec.
Z cukrárny na zámku Hluboká nad Vltavou museli památkáři kvůli dřevomorce vystěhovat tři tisíce předmětů.
"V případě havárií, kdy je například porušena statika a může dojít k ohrožení návštěvníků, můžeme požádat o dotaci Ministerstvo kultury. Jinak máme vlastní rezervní fond. Většinou ale situaci řešíme tak, že prostředky přesuneme z jiného naplánovaného projektu a ten pozdržíme," dodal.
Památkáři se navíc pokusí zajistit, aby se houba v suterénních místnostech znovu v budoucnu neobjevila. Jenže to bude velmi složité, protože dříve, když se kuchyně používala, bylo v těchto prostorách mnohem tepleji. Dnes je tam chladno a drží se tam větší vlhkost.
"V zimě se v cukrárně netopí, teplota klesá téměř k nule. Zatímco dříve byla kolem deseti patnácti stupňů. Tím se na podchlazeném dřevu a stěnách sráží vlhkost především v jarních měsících, přestože místnosti celoročně odvlhčujeme," podotkl kastelán Pavlíček.
I tak se na Hluboké s dřevomorkou potýkali už za dob Schwarzenbergů. Jenže v té době s ní uměli důmyslně bojovat.
V současné době vzniká studie Uchovávání předmětů kulturní povahy, na které se podílí Národní památkový ústav, Moravská zemská galerie a Technické muzeum Brno. Týká se zámku Lednice, Kunštátu a na zámku Hluboká také prostor zámecké kuchyně.
"Ukázalo se, že odvětrávací šachtičky, průduchy a jiná důmyslná zařízení, která tu kdysi byla, byla v 80. letech minulého století zazděna či odstraněna, nebo jim nebyla věnována náležitá pozornost. Hledáme plány, podle kterých se je pokusíme obnovit, a pokud to půjde, opět vše zprovoznit," naznačil Pavlíček.
Ani to ale zřejmě stačit nebude. Vzduch, který musí proudit do rizikových místností, bude muset být především zbavený vlhkosti. To je finančně a energeticky nákladné.
Nová trasa ukáže, jak žilo služebnictvo
V současné chvíli už na Hluboké opravují ve druhém patře dvacet místností, které v budoucnu vytvoří zcela nový návštěvnický okruh, takzvané Hostinské pokoje při čelním průčelí. Rozsáhlé úpravy vyjdou na 22 milionů korun.
Trasa lidem ukáže, jak žila nejen aristokracie, ale i služebnictvo. "Musíme sejmout přemalby z 80. let, které tam nepatří. Děláme sondy a hledáme zbytky původní výzdoby. Podle dobových obrázků a seznamů z padesátých let se snažíme uspořádat místnosti tak, jak dříve byly. Včetně nábytku a nově ušitých závěsů," poukázal na náročné úpravy kastelán.
Nová trasa by se návštěvníkům měla otevřít na konci roku 2015.
