Na Šumavě stromy nejen mizí, ale také jich tam tisíce přibývá. "V sobotu budou dobrovolníci sázet stromky pod dohledem zkušených lesníků na třech různých místech. Na Modravě, Stožci a nedaleko Vchynicko-tetovského kanálu," uvedl mluvčí národního parku Pavel Pechoušek.
"I když jsme loni dobře začali, stále chybí v šumavských lesích potřebné dřeviny, jako je jedle a buk, které patří do původní skladby šumavských porostů a podporují jejich stabilitu," vysvětlil nastávající ředitel parku a iniciátor akce Jiří Mánek. Sází se jen tam, kde příslušné druhy stromů rostly dříve.
DobrovolníciZájemci o sázení stromků se mohou hlásit prostřednictvím e-mailu tady nebo na telefonu: 388 450 213. |
"Například ve vrcholových partiích, kam přirozeně patří jen smrk a jeřáb, nevysazujeme stromy žádné,“ dodal Mánek. Jednou z hlavních příčin kůrovcové kalamity je právě nevhodné druhové složení lesů i jejich rozložení na území stávajícího Národního parku Šumava.
Čtyři stovky stromů padly
Dřevorubci teď načas odložili pily. Skončilo totiž jedno z několika letošních období, kdy kůrovec vylétá. "Během tohoto týdne pokáceli dělníci Na Ztraceném 400 stromů. Zhruba stejné množství odkornili na stojato. Touto k přírodě šetrnou, nicméně velmi nákladnou metodou už je Na Ztraceném asanováno zhruba 380 stromů," informoval mluvčí Pechoušek.
Podobně bude správa parku pokračovat i v následujících letních měsících, neboť správci parku očekávají několik vln, kdy kůrovec opět bude vylétat. Na rozdíl od loňského roku, kdy kácení vyvolalo velký odpor aktivistů, kteří přijeli těžbě bránit, nevznikají letos žádné holiny.
Díky loupání kůry ze stromů nevznikají na územích zasažených kůrovcem holiny.
Kácí se v oblasti, kde to zákon dovoluje. Také díky nové metodě aktivisté práci dřevorubců pouze sledují, ale neblokují. Obrátili se ale na Českou inspekci životního prostředí, aby posoudila, zda je kácení v oblasti Ptačího potoka zákonné.
"Teď by měly ukázat úřady, které se tím zabývají, že nejsou zbytečné," reagoval na kácení Jaromír Bláha z hnutí Duha.
Správa parku naopak nový způsob boje s kůrovcem považuje jednoznačně za úspěšnou. "Díky ní se daří kůrovce v lesích zastavit, navíc je to metoda velmi šetrná k životnímu prostředí. Samozřejmě je proti té klasické metody výrazně dražší," uvádí Pavel Pechoušek s tím, že pokácení jednoho stromu vyjde na sto korun, odkornění na stojato na dva tisíce.
