Vítězslav Veselý už rok čeká, kdo mu zaplatí škody na jeho vodní elektrárně v bývalém Benešově mlýně na řece Lužnici u Tábora. Způsobilo je protržení provizorní hráze předělující rybník Jordán. Kvůli tomu na sklonku minulého roku do Tismenického potoka a Lužnice uniklo bahno a uhynulo 16 tun ryb.
Odbahnění JordánuOdbahnění vodní nádrže je nyní za svou polovinou. Táborskou radnici vyjde zhruba na 460 milionů korun. Rybník z doby, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, je vypuštěný poprvé po 181 letech. Odbahnění má být hotové do konce července 2014, nádrž se znovu napustí do poloviny následujícího roku. |
Právě bahno zastavilo turbíny ve Veselého elektrárně, poškodilo měchy a odstavilo ji z provozu na více jak čtvrt roku (více zde).
"Škoda i s ušlým ziskem je dva a půl milionu korun. Protože nejprve úřady řekly, že za vše může vyšší moc, tedy počasí, nedostal jsem od své pojišťovny ani korunu. Stejně jsem dopadl i u pojišťovny stavebních firem, které odbahňují Jordán. Nahlásily sice havárii, ale odmítly, že by za ni mohly. Rozhodnutí, že za havárii může počasí, bylo pak zrušeno, proto nyní podám trestní oznámení, nic jiného mi nezbývá," říká Veselý z nejstarší táborské mlynářské rodiny.
V pondělí v podvečer proto přišel na jednání táborských zastupitelů. Dopisovat si s radnicí po roce od nehody už jej nebaví. Čekal, že se město, jako majitel nádrže, postaví k incidentu tak, že jej odškodní a pak bude peníze vymáhat na stavebních firmách Daich, Metrostav a Zvánovec, které nádrž za stovky milionů korun odbahňují. V tom případě by Veselý trestní oznámení nepodal.
Advokát: Úřady či soud by měly rozhodnout, kdo za to může
Starosta Tábora Jiří Fišer z uskupení Tábor 2020 to však okamžitě odmítl. "Už jedno trestní oznámení podané je, takže bych nyní vyčkal na verdikt. Pokud bych navrhl okamžité finanční plnění za vaše škody, vystavuji se riziku, že bych mohl být obviněn," vysvětlil Fišer a připomněl, že minulý týden podala opoziční zastupitelka Michaela Petrová z uskupení Jinak! také trestní oznámení kvůli prosincové havárii v Jordánu (více čtěte zde).
Malá vodní elektrárna kterou provozuje Vítězslav Veselý, stojí v areálu bývalého Benešova mlýna na břehu Lužnice v Táboře. Na snímku je to přízemní žlutá budova
Po různých tahanicích, kdy firmám hrozilo za protržení hráze 250 tisíc korun pokuty od České inspekce životního prostředí, ale následně bylo rozhodnutí úřadu ministerstvem životního prostředí zrušeno, nyní neexistuje žádný právně závazný rozsudek, co či kdo za protržení hráze může.
Zastupitelé by tak Veselému vyplatili peníze jen z vlastního rozhodnutí a skutečně by se vystavili riziku trestního stíhání. "Je potřeba, aby úřady, policie či soud jednoznačně rozhodly, co za havárii může a kdo má platit. Bez rozhodnutí či rozsudku o míře zavinění nemůže nikdo nikomu nic platit," potvrdil MF DNES advokát Jan Hrubeš.
Starosta Fišer, původním povoláním projektant vodohospodářských staveb, byl přitom v prvních dnech po nehodě stejným kritikem protržení nádrže jako zastupitelka Petrová nebo majitel elektrárny Veselý. Za viníky tehdy označil stavební firmy, jež neutěsnily výpusť v rybníku, kterou stavěly a jíž se bahno dostalo do Tismenického potoka a Lužnice.
Firmy to však od začátku prostřednictvím jednatele společnosti Daich Josefa Kubíka odmítají. "Štola nemohla být uzavíratelná, protože nebyla hotová. Kdyby byla dostavěná, tak uzavíratelná byla, ale v té době to byla stavba," ohrazoval se již dříve Kubík.
Naopak do karet majiteli elektrárny Veselému nahrávají slova soudního znalce Jiřího Samce z Tábora. Pro MF DNES už v dubnu řekl, že kdyby hráz byla postavena pečlivě, nemohla povolit i přes tání sněhu v povodí a přísun vody do zaplavené poloviny Jordánu.
"Hmotnost hráze byla jednoznačně malá, proto ji voda protrhla. To vše se dá spočítat. I to, jaké budou předpokládané srážky v povodí, údaje mají meteorologové, dá se zjistit i hydrostatický tlak na hráz," prohlásil odborník.
