Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekologové i vědci chtějí na Šumavě víc divočiny

  17:20aktualizováno  17:20
Šumava potřebuje dobrý zákon o ochraně přírody, její obyvatelé zase kompenzace od státu. Shodli se na tom účastníci sobotní diskuse na Koncertě pro šumavskou divočinu.

Členové Hnutí DUHA a někteří přírodovědci by uvítali, kdyby k Pramenům Vltavy nevedla asfaltová cesta. | foto: MAFRA

Polovinu přírodě, polovinu místním. Tak by do budoucna rozdělili území Národního parku Šumava členové Hnutí DUHA a někteří přírodovědci. Celou přírodní část by potom otevřeli turistům, aby mohli na vlastní kůži zažít divočinu. V praxi by to znamenalo třeba i to, že by je po cestě k Pramenům Vltavy nebo Plešnému jezeru nerušila těžba dřeva a asfaltové cesty.

I takové názory zazněly na sobotní diskusi v Horní Vltavici. Byla součástí Koncertu pro šumavskou divočinu. Věnovala se především současné podobě návrhu novely Zákona o ochraně přírody a krajiny. Tou se mají za několik týdnů začít zabývat poslanci. Dalším bodem debaty byl plán péče, další důležitý dokument, který v současné době na území národního parku chybí.

Kromě Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA a ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného se debaty zúčastnil také přírodovědec Pavel Kindlmann a zástupce platformy Šumava domovem, starosta Kubovy Hutě Zbyněk Klose. Ten celou diskusi doplňoval o důležité názory šumavských obyvatel a vysvětloval, proč místní většinou debatu o ponechávání prostředí přírodě odmítají.

„Podle mého názoru se obyvatelé ještě s existencí národního parku nesmířili. Selhává komunikace státní politiky, která místním jakoby něco bere, ale nerovnoměrně jim za to něco dává. Šumava se stále dělí na národní park, chráněnou krajinnou oblast a místa mimo tyto rezervace. Ale ve skutečnosti by měla být jen jedna Šumava,“ podotkl Klose.

„Za domem jim hnije dřevo, dojít si pro něj ale nesmí“

Dodal, že místním vadí například nedostatek palivového dříví uprostřed lesů, které patří státu. „Je jasné, že jsou naštvaní, když nemají kde dřevo nakoupit a vidí, že jim za domem hnije spousta dřeva v lese, kam si pro něj ale nemohou dojít. A nikdo jim pořádně nevysvětlí, proč,“ upozornil.

I kvůli těmto komplikacím je pro šumavské obyvatele těžké smířit se s tím, že Hnutí DUHA navrhuje do budoucna ponechat polovinu území národního parku divočině. Podle Pavla Kindlmanna je Šumava pro to však ideálním místem a za nesouhlas může chyba v komunikaci.

„Šumava byla dlouho téměř bez osídlení, větší vliv člověka je patrný až z posledních dvou staletí. I díky tomu mnoho nedostupných partií vykazuje známky malého pozměnění vlivem člověka. Takového území máme na celé rozloze republiky jen 0,3 procenta, zatímco zabetonována jsou tři procenta území. Pokud je ale potenciál, že by se toto číslo mohlo zvýšit, měli bychom toho využít,“ řekl Kindlmann.

Podotkl, že podle přírodovědeckých výzkumů se na Šumavě nachází asi 340 kilometrů čtverečních ploch, které mají mimořádnou hodnotu. Celý národní park má přitom rozlohu 680 kilometrů čtverečních.

Jeho názor podpořil Pavel Hubený, podle něj Šumava potenciál pro proměnu v divočinu má. Třeba i díky různorodosti lesů, které sice byly mnohdy dosazovány vypěstovanými smrky, přesto vykazují při podrobném zkoumání různé stáří porostů. „Šumava je výjimečná tím, že i přes velké snahy o zkulturnění její krajinu prostupují přírodní mechanizmy,“ tvrdil Hubený.

„Jednání poslanců budou pro budoucnost Šumavy klíčová“

Podle něj by ale stát měl snahy o zdivočení Šumavy obyvatelům kompenzovat. Na rozdíl od jiných národních parků je Šumava územím, na kterém se nacházejí i obce. „A na to se zapomíná,“ podotkl Klose.

Jaromír Bláha k tématu připomněl, že lesník, který ze svého lesa neodstranil suché stromy, byl na Šumavě dvě staletí považovaný za špatného hospodáře. „Takový způsob vnímání je běžný i jinde a lidé jen pomalu přijímají tu změnu. Šumavské obce však patří vůbec k nejbohatším. Podle ekonomických ukazatelů jsou na tom obce mimo národní park mnohem hůře. A podle studií by místním mělo rozšíření divočiny přinést další užitek. Lidem ale chybí možnost srovnání, protože samozřejmě řeší jen to místo, kde opravdu žijí,“ podotkl Bláha.

Kromě místních obyvatel a jejich názorů brání rozšíření divočiny i další vlivy. Například tlaky těžařských firem nebo developerů, kteří v minulosti skupovali pozemky v zatím nezastavěných územích.

„Ty se měly pomocí minulého senátního návrhu proměnit v lukrativní stavební parcely. Nová novela zákona jim to neumožní, a proto bude velký tlak na to, aby se ještě měnila. Změny vyžaduje i z našeho pohledu, rozhodně ale musí spekulacím s pozemky zabránit. I proto budou podzimní jednání poslanců pro budoucnost Šumavy klíčová,“ dodal Bláha.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mládě lamy krotké se narodilo minulou neděli v Zooparku Na Hrádečku na...
Samečkovi lamy vyberou jméno návštěvníci zooparku. Narodil se před týdnem

Malého samečka lamy krotké mají od minulé neděle v Zooparku Na Hrádečku v Horní Pěně na Jindřichohradecku. Narodil se sedmileté Čoki a má se čile k světu.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Rodiče svěřili čtyři děti skoro neznámému muži, šel se s nimi opít ven

Rodiče, z nichž jeden potřeboval ošetření v nemocnici, svěřili své čtyři nezletilé děti téměř neznámému muži. Měl je pohlídat v jejich bytě. Když se však...  celý článek

(Ilustrační snímek)
E-receptů odbavují lékárny málo. Od 1. ledna budou povinné

Do velké českobudějovické nemocniční lékárny přinesou pacienti za měsíc 16 tisíc receptů. Elektronických je mezi nimi zatím jako šafránu. Od 1. ledna je budou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.