„Velmi často bývám pokusným králíkem celé řady procedur, které na klinice...

„Velmi často bývám pokusným králíkem celé řady procedur, které na klinice nabízíme,“ směje se Eva Ondráčková. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Pravidelně chodím na botox, říká šéfka Institutu lékařské kosmetiky

  • 3
Eva Ondráčková šéfuje Institutu lékařské kosmetiky v Budějovicích a říká: „Každý by se o sebe měl starat tak, aby si co nejvíce udržel mladistvý vzhled. Ale měl by vypadat stále přirozeně.“

Narodila se v Jindřichově Hradci, krátce žila v Praze, ale jižní Čechy jí natolik chyběly, že se domů opět vrátila. Třiačtyřicetiletá Eva Ondráčková je už 15 let ředitelkou Institutu lékařské kosmetiky v Českých Budějovicích, kde se provádějí nejen estetické, ale i různé zdravotní zákroky.

Svůj profesní život spojila s tím soukromým, je totiž partnerkou známého chirurga Pavla Pacáka. A jak sama říká, práce se kromě syna a partnera stala její hlavní životní náplní. „Žena má vypadat tak, aby o ní všichni řekli, že na svůj věk vypadá opravdu velmi dobře,“ říká Eva Ondráčková, která svou bezchybnou vizáží skvěle prezentuje svou profesi.

Institut lékařské kosmetiky založili s Pavlem Pacákem už před patnácti lety. „Po studiu na Vysoké škole ekonomické jsem sice v Praze na nějakou dobu zůstala, pracovala jsem ve firmě, která se zabývala výrobou softwaru, a dokonce jsem tam i porodila syna. Když mu ale byly necelé dva roky, vrátila jsem se na jih,“ vypráví Eva Ondráčková s tím, že jižní Čechy vždy byly její srdeční záležitostí a podle jejího názoru strávil syn Honza v Chlumu u Třeboně, odkud sama pochází, mnohem hezčí dětství, než jaké by mohl prožít v Praze.

Eva Ondráčková (43 let)

Narodila se v Jindřichově Hradci. Dětství a školní léta prožila v Chlumu u Třeboně. V Jindřichově Hradci vystudovala gymnázium a ­poté odešla do Prahy na Vysokou školu ekonomickou. Několik let pracovala v Praze u firmy, která se zabývala výrobou softwaru. V ­Praze porodila syna a poté se vrátila zpátky do jižních Čech. Před 15 lety začala v Budějovicích pracovat jako ředitelka Institutu lékařské kosmetiky.

Krátce po svém návratu domů se setkala právě s doktorem Pacákem, který se v té době rozhodl v Českých Budějovicích založit laserové centrum. „Neměl manažerku a oslovil mě, jestli bych s ním nechtěla spolupracovat. Maminka byla ochotná mi tehdy s tříletým synem hodně pomoci a já mohla na zajímavou nabídku kývnout,“ vzpomíná.

Bydlela se synem v rodném domě v Chlumu u Třeboně a do Budějovic jezdila za prací. Když bylo chlapci šest let, odstěhovala se nadobro do krajského města. Jak sama říká, návratu do jižních Čech nikdy nelitovala. Dnes má zajímavou práci, která by mohla být snem nejedné ženy. A některé zázraky plastické a estetické medicíny si navíc může doslova na vlastní kůži vyzkoušet. A jak přiznává, také vyzkoušela.

„Velmi často bývám pokusným králíkem celé řady procedur, které na klinice nabízíme,“ směje se. „Pravidelně například chodím na botox a vyzkoušela jsem si i plazmaterapii,“ svěřuje se.

A vysvětluje, že plazmaterapie je opravdovým zázrakem estetické medicíny. „Pacientovi odebereme krev a dáme ji do odstředivky. Odstředíme krevní plazmu a tu napícháme do obličeje. Tím dojde k regeneraci na buněčné úrovni. Pleť tak nestárne,“ popisuje zákrok, který tak trochu připomíná alchymii.

Na klinice, které šéfuje, se setkává s celou řadou pacientů, mezi kterými je většina žen. Na otázku, co si myslí o tom, že se plastická a estetická chirurgie stávají dnes vlastně běžnou součástí života mnohých lidí, odpovídá s úsměvem. „Myslím si, že každý by se o sebe měl starat tak, aby si co nejvíce udržel mladistvý vzhled. To znamená, něco pro sebe dělat, ale tak, aby vypadal stále přirozeně. Nic se nemá přehánět,“ vysvětluje s tím, že je důležité, aby se hlavně každý sám cítil dobře.

Eva Ondráčková si dala v Masných krámech malé pivo. Má prý ráda jeho hořkou chuť. A ráda si ho vychutná i s přítelem, když se potřebují občerstvit při výletech na kole.

Jak Eva Ondráčková říká, nejvíce lidí chodí na kliniku právě kvůli redukci vrásek, ale třeba také kvůli operaci očních víček, kdy chtějí odstranit převislou kůži. 

Zájem je prý například i o laserové depilace různých částí těla. „V poslední době jsme také začali odstraňovat tetování. To je velmi populární. Spousta lidí si z nerozvážnosti nechá v mládí udělat tetování a nedomýšlí, jak to bude vypadat dál. A to víte, když si hodně mladá dívka nechá udělat ještěrku a postupem let je z ještěrky anakonda. Tak to potom už chce zralejší žena odstranit,“ krčí rameny rozesmátá Ondráčková.

Pacienti však nechodí na kliniku jen kvůli tomu, aby ‚zkrásněli‘, ale také například kvůli zdravotním problémům. „Jsou to především různé útvary na kůži, které mohou být i velmi nebezpečné. Používáme technicky dokonalý počítačový dermatoskop, který ukáže, do jaké míry je ten který kožní útvar nebezpečný. Pokud je některý nebezpečný, nabídneme klientovi jeho odstranění,“ vysvětluje.

Zajímavé je, že nebezpečná piha na první pohled nebezpečně vůbec nemusí vypadat. Zatímco si mnozí pacienti myslí, že si musí dát pozor na kožní útvar, který má různé barvy a hrbolky, velkým nebezpečím naopak může být malinká černá piha.

Únik do přírody a na kolo

Eva Ondráčková je profesionálka. O své práci vypráví zasvěceně a je vidět, že ji opravdu baví. Co ale dělá ve volném čase? „Když máme skutečně volno, jezdíme na chalupu do Chlumu u Třeboně, kde jsem vyrůstala a kde také strávil část svého dětství můj syn,“ usmívá se a při vyprávění upíjí malé pivo. Má prý ráda jeho hořkou chuť. A ráda si ho vychutná i s přítelem, když se potřebují občerstvit při výletech na kole.

Milují i pěší turistiku, a to nejvíc právě na Jindřichohradecku a v okolí chalupy. Na chalupě si prý připadají jako v pohádce. „Hned u chalupy nám rostou hřiby. Najde je naprosto každý, občas i já, a to já jinde houby nemám vůbec šanci najít,“ směje se a říká, že sportu holduje za každého počasí. V zimě tak prý jen kolo vymění za brusle a lyže.

„Ráda cestuji, ale mnohem raději po České republice a okolních státech, dálky už mě příliš nelákají,“ vysvětluje Ondráčková, která si v době studentských let zahraničí užila prý až dost, když jezdila s cestovkou jako průvodkyně do Itálie.