Český pohár v lezení na obtížnost: Jakub Hlaváček

Český pohár v lezení na obtížnost: Jakub Hlaváček | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Finále Českého poháru v lezení na obtížnost se prodlužovalo

  • 0
Čtvrtý a poslední závod Českého poháru v lezení na obtížnost v Písku rozhodlo superfinále. Sportovní lezci, kteří přijeli na finále Českého poháru do Písku, jsou dobrá parta. Nezávidí si, nehádají se. Povzbudí se a zatleskají si. Když soutěž mužů vrcholila finálovou částí, fandilo se hodně. Při superfinále tří nejlepších to nebylo jiné.

V kvalifikaci se lezly dvě cesty. Hned osm účastníků vylezlo obě. Všichni se dělili o první až osmé místo. Finále bylo otevřenou záležitostí. S každým dalším výstupem na finálové cestě bylo znát, že nejlepší přijdou na závěr. Bylo to tak.

Z posledních pěti lezců se tři dostali na stejný bod. Téměř k vrcholu. Nejlépe vypadala cesta Zdeňka Resche. Dokonce se musel zkoumat záběr z kamery.

Nakonec se posuzující shodli, že Resch nebyl rukou úplně na chytu tak, aby se skutečně mohl chytit. Že si na něj sáhl.

Celkový vítěz poháru Jakub Hlaváček se předtím také dostal na stejný chyt. Ale bylo vidět, že se jej dotkl jen zespoda. Stejně jako později Tomáš Binter, který je jako junior z trojice o dost nejmladší.

Muselo rozhodovat superfinále tří. Lezla se stejná cesta a ve stejném pořadí. "Je to proto, že mají soutěžící stejný čas na odpočinek," vysvětlil moderátor celého závodního dne David Kovařík.

Nejvýš se dostal Resch a tentokrát o tom nikdo nemohl ani pochybovat. Když se vrátil ke stanu pro soutěžící, gratulovali mu naplno tři synové jako schody. Všechny najednou je táta zvedl.

"Dva roky jsem nezávodil," ujistil Zdeněk Resch. Půl roku trénoval, než si troufnul k návratu. A hned vyhrál. V roce 1999 byl 24. v závodě Světového poháru. To považuje za svůj největší úspěch.

Jakub Hlaváček ocenil nové písecké centrum. "Ještě jsem na téhle stěně nebyl, takže jsem rád, že jsem se sem podíval," ocenil prostředí. "Je to pěkná stěna a byly tu pěkné cesty. Určitě Píseckým docela závidím, že tu mají tak pěknou stěnu."

Závod? Při finále mu došly síly. To ho kupodivu potěšilo. "Chci lézt tak, abych neudělal technickou chybu, dokud mám sílu. Jsem rád, že jsem spadl, když už jsem nemohl," upřesnil. "Zajímavé bylo, že podruhé se mi lezlo daleko líp," všiml si.

Tomáš Binter z Českých Budějovic bude na jaře na gymnáziu maturovat. Studuje bez úlev a také proto se chystal druhý den na trénink do Prahy.

"Všichni se tváří, že je to dobrý. Jsem rád, že jsem se vyhrabal z nějakých trablů, ve kterých jsem byl v posledních dnech," říkal před superfinále. Umístění do třetího místa pro něj bylo povzbuzením.

I když hned si vyčinil. "Ještě to mohlo být o kousek dál. Udělal jsem drobnou chybu a vím o ní," říkal před superfinále. "Chtělo to jít rovnou, nebo si to rozmyslet více dopředu."

V superfinále i celkově skončil třetí. "Už jsem byl mrtvý, utahaný," sdělil po závodě. "Bál jsem se, že tam ani nedolezu."

Soutěž žen v Písku vyhrála Lenka Frühbauerová z Prahy. I ona si finálovou cestu vyčítala. "Hezká cesta. To se stavěčům povedlo," ocenila i ona pořadatele. Proč pokazila finále? "Byla jsem trochu nervózní," vysvětlila. "Na cestě byla nejnáročnější vytrvalost. Vydržet až do konce," dodala.