náhledy
Tažné koně na Šumavě čekají lepší časy. Národní park Šumava se rozhodl využít tradiční řemeslo pro turistické účely. Dobrá zpráva je to nejenom pro Linuse Smatanu, jeho valacha Čerta, i pro čtyři další šumavské kočí.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Smatana z Borové Lady na Šumavě prožívá hned dvojité deja vu. V mládí dělal u koní, postupem času je vyměnil za traktor. Nyní s koňmi opět pracuje, shodou okolností na stejném místě, kde kdysi odsloužil vojnu. V budovách bývalé roty jsou nyní stáje.
Autor: Dan Materna, MAFRA
"Pocházím ze Slovenska, na jih Čech mne přivedla až vojenská povinnost. Základní vojenskou službu jsem odsloužil 'na čáře', střežil jsem hranici," vypráví zarostlý muž. Základna, na které sloužil, byla v Borové Ladě. Během vojny se zamiloval, oženil a nakonec na Šumavě zůstal trvale.
Autor: Dan Materna, MAFRA
"Profesi jsem zdědil po svém otci, ten koním dobře rozuměl," vysvětluje Smatana. Na starosti má koně dva, Karina a Čerta (na snímku).
Autor: Dan Materna, MAFRA
"Tady není život žádný med, nemyslete si. Je to docela rasovina pořád pracovat v lese v náročných terénech," říká kočí. V posledních letech tažní koně ze Šumavy téměř vymizeli, nahradily je stroje. Přitom koně patří k Šumavě od nepaměti.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Koňských plemen, které tvrdou práci v lese vydrží, není mnoho. Nejvhodnější jsou slezský norik a českomoravský belgický kůň. Právě tato plemena jsou zařazena do projektu návratu koní na Šumavu.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Jedná se o tradiční česká plemena. Jejich chov probíhá na území české kotliny už několik desítek let, proto jsou tito koně dobře přizpůsobeni šumavským podmínkám. Zvládnou práci ve vyšších nadmořských polohách i velké převýšení. "Je to těžká práce, rasovina," opakuje znovu Linus Smatana.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Slezský norik i českomoravský belgik jsou vyšlechtěni zejména z mohutných norických a belgických koní. Křížením s tuzemskými koňmi známého i neznámého původu vznikla silná plemena ideální pro práci v zemědělství. Při práci v lese umí být koně navíc velmi obratní.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Obě plemena, tradiční koně českých sedláků a zemědělců, se skvěle uplatňují v koňském potahu. Chladnokrevný kůň smykem po zemi standardně utáhne až dvě třetiny vlastní hmotnosti. Při průměrné váze 700 kilogramů je to devět padesátikilogramových pytlů cementu.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Čeští koně jsou povahově mírní a komunikativní. Zejména slezský norik bývá k lidem vstřícný a patří mezi plemena vhodná pro hiporehabilitaci.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Než se však může kůň pustit do práce v lese, musí složit zkoušky. Na ně je připravují dva profesionální trenéři - Josef a Jindřiška Svobodovi. "Při zkouškách se sledujete, jestli je kůň klidný a jak poslouchá na slovo," vypráví Smatana.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Po práci přichází chvíle odpočinku a čištění. Návrat koní na Šumavu vnímá správa parku jako důležitý počin. "Na Šumavu je potřeba stále vracet historické tradice," myslí si ředitel parku Jiří Mánek.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Koně chce park nasazovat tam, kam se nedostane špičková mechanizace. "Kam jinam, než do národního parku tato čistá technologie a živý tvor patří?" dodává Mánek.
Autor: Dan Materna, MAFRA