Fotopast Hnutí Duha zachytila vlka v jižní části Šumavy. | foto: Hnutí Duha

Fotopast v jižní části Pošumaví zachytila vlka, zřejmě jde o samotáře

  • 48
Rysí hlídky Hnutí Duha ohlásily cenný úlovek. Na podzim jejich fotopast zachytila v jižním Pošumaví jednoho z vlků, kteří se v příhraničních horách podle všeho už delší dobu pohybují.

Rysí hlídky Hnutí Duha se podílejí na monitoringu a ochraně velkých šelem na Šumavě už 11 let. Jejich úkolem je mapovat stopy po pobytu především rysů ostrovidů, jejichž populace je na Šumavě ohrožena pytláctvím.

Prostřednictvím fotopastí se ale podaří občas zachytit i pohyb jiných šelem, například koček divokých a nebo právě vlků. Fotopasti je na jihozápadní části Šumavy zachytili už několikrát. Údaje o tom, že by tuto oblast trvale obývala vlčí smečka, však neexistují. Spíše se tak jedná o samostatné jedince, kteří hledají nová teritoria.

Smečky žijí v chráněných oblastech Kokořínsko a Broumovsko

Poslední výzkumy ale ukazují, že v současné době je evropský vlk schopný přežívat i v hustě osídlené krajině střední Evropy. Vlci se vracejí i do Česka. Od roku 2014 se stihla už třikrát vlčí smečka rozmnožit v CHKO Kokořínsko – Máchově kraji, o rok později se usadili v CHKO Broumovsko.

„Areál rozšíření vlka v Evropě se za posledních zhruba patnáct let výrazně rozšířil. Důkazem je situace v Německu, kde se na přelomu tisíciletí objevil první vlčí pár v německo-polské Lužici. Dnes se na území Německa pohybuje 46 smeček a 15 párů. I výskyt vlků u našich jižních sousedů znamená, že je otázkou času, kdy se vlčí smečka usadí také na Šumavě a v Pošumaví,“ řekla koordinátorka Rysích hlídek Josefa Volfová.

Smečka vlků by podle některých ochránců přírody pomohla na Šumavě regulovat stavy přemnožených divokých prasat a také jelení zvěře. Zatímco jeleni svým okusem ohrožují především lesní porosty, přemnožená černá zvěř může negativně působit třeba i jako predátor vzácných druhů živočichů.

Divoká vlčata na Broumovsku:

7. září 2016