Mohl být klavíristou, ale upsal se raději divadelní múze. Herec Martin Hruška tvrdí, že na vině jsou jeho prsty. "Už jsem se chystal na talentové zkoušky na Pražskou konzervatoř, ale jeden pan profesor mi řekl, že mám malé ruce. Nemohl jsem totiž pořádně vzít decimu," vysvětluje s tím, že rozhodně netoužil kvůli tomuto technickému problému denně cvičit šest hodin u piana. Zkusil proto štěstí na dramatickém oboru a po šesti letech studia mířil do prvního angažmá.
Vztah k divadlu získal nejen od rodičů, kteří byli nadšenými ochotníky, ale i díky tomu, že chodil do dramatického kroužku v českobudějovickém rozhlase k Luďku Mühlsteinovi.
Martin Hruška (44 let)Hraje v Jihočeském divadle už 20 let. Po absolvování pražské konzervatoře sice nejprve zamířil do angažmá v Karlových Varech, ale nabídce z rodných Českých Budějovic neodolal. Na svém kontě má více než padesátku rolí. Několik let byl uměleckým šéfem zdejší činohry, věnoval se režii, učí externě na českobudějovické konzervatoři a natáčí i v rozhlase. Nyní zvažuje hostování v pražském Divadle pod Palmovkou. Je rozvedený, s přítelkyní Terezou má dvě dcery, tříletou Magdalenku a dvouměsíční Josefinu. Jeho největším koníčkem je cestování. |
"Často jsme natáčeli pro vysílání, rádio mi učarovalo a práci před mikrofonem mám stále rád," přiznává Hruška, který kromě účinkování v rozhlasových hrách namluvil i škálu postav pro jihočeské rozhlasové večerníčky s kaprem Jakubem. Nebrání se v komerčních rádiích ani natáčení reklam, protože, jak říká, herecké platy se stále tvoří podle tabulek a rozhodně nejsou vysoké.
Výčet rolí, které si zahrál za uplynulých dvacet let v Jihočeském divadle, je pořádně dlouhý. "Když jsem byl o deset kilo lehčí a patnáct let mladší, dostával jsem i milovníky, záhy jsem se ale přehrál do charakterních oborů a jsem vděčný, že hraju všechno možné," dodává a brání se škatulkování.
Návštěvníci českokrumlovské točny ho mohli vidět letos v červenci jako Čochtana v Divotvorném hrnci a od příštího týdne bude zase kardinálem ve hře Šest žen Jindřicha VIII. Do konce léta tam stihne i "pidiroličku" vykradače hrobů v Dekameronu.
"Postava brzo zmizí z děje, takže mohu jet dřív domů a užívat si rodinu," směje se teď už dvojnásobný otec. Potvrzuje, že právě jeho přítelkyně Tereza a dvě malé holčičky, které spolu mají, jsou pro něj kotvou, která ho poutá k domovu. I kvůli nim zatím váhá vyměnit jihočeskou scénu za pražskou. Nabídku totiž dostal od nového ředitele Divadla pod Palmovkou Michala Langa.
"Říkám si, že když to nezkusím teď, možná si to jednou budu vyčítat. Nejsem ale tak naivní, abych si myslel, že když budu v Praze víc na očích, někdo mi nabídne filmovou roli snů," říká Hruška s tím, že zná spoustu nezaměstnaných herců v Praze, kteří doslova živoří - obcházejí castingy, berou malé roličky v seriálech a často nemají ani na nájem.
Jako otec dvou dětí si velmi váží pracovní smlouvy v Jihočeském divadle a pro příští sezonu se s ředitelem Langem dohodli zatím na externí spolupráci.
Na turné s Langmajerem a Brožovou
Chápe, že herci z regionů se tak často nedostanou k lukrativním zakázkám. Ačkoliv on sám má několik nabídek na účast na castingu do měsíce, velmi zvažuje, zda vůbec má nějakou naději.
"Musím do té Prahy dojet a stihnout se vrátit zase k nám na představení nebo třeba na natáčení v rozhlase. Proto hodně nabídek házím do koše," poznamenává.
Čas si však najde i na zájezdové představení s názvem Do pyžam, v němž hraje s Jiřím Langmajerem a Kateřinou Brožovou. Tvrdí, že lidé jsou ochotni zaplatit si vstupenku především proto, aby na vlastní oči viděli celebrity, o nichž se dočetli v bulváru či je viděli v seriálu.
"Hrajeme tu hru už jedenáct let a jezdíme s ní od Šumavy až po Ostravu. Je to chytrá komedie, ale nedělám si iluze, že návštěvníci přijdou kvůli obsahu."
Přesto podle něj i herec z krajského divadla má šanci uspět. Poukazuje na kolegyni Danu Verzichovou nebo Ondřeje Veselého, který si zahrál velkou roli v seriálu Vyprávěj. "My chlapi jsme u nás v divadle dobrá parta a tvrdím, že si úspěchy přejeme a fandíme si," říká. Dokonce se společně vydávají na pánské jízdy.
Sám se považuje za nekonfliktního herce, který respektuje režiséra jako přirozenou autoritu. Měl to štěstí, že pracoval s Jiřím Menzelem, Davidem Radokem, Janem Kačerem či Petrem Zelenkou. "Mám zkušenost, že čím větší osobnosti, tím jsou neuvěřitelně lidští a pokorní," míní. Problém měl jen při Večeru tříkrálovém s ruským režisérem Sergejem Fedotovem a jeho hysterickotyranskými sklony.
Možná se někdy vrátí k režii
Skoro šest let si také vyzkoušel roli uměleckého šéfa činohry. "Vletěl jsem do toho bez přípravy. Je velmi stresující vést soubor a zároveň hrát. Začalo mi to přerůstat přes hlavu a dal jsem nakonec přednost herectví," přiznává Hruška s tím, že se mu podařilo přivést do divadla tehdy mladého režiséra Martina Glasera a dramaturgyni Olgu Šubrtovou. "I díky tomu se začaly dít zásadní změny hlavně v profilu dramaturgie a za to jsem moc rád."
K herecké práci stačí ještě čtyři hodiny týdně učit na budějovické konzervatoři studenty operního zpěvu jevištní mluvě, což ho velmi baví. Potkává se totiž s lidmi o generaci mladšími, a to je pro něj příjemné osvěžení. Plánuje, že někdy se možná vrátí i k režii.
Také by rád víc cestoval, ale i plánovaný týden volna na Šumavě nakonec musel zkrátit kvůli roli ve filmu herce Jiřího Mádla, který se natáčel v Budějovicích. Čeká ho však i pilné cvičení na klavír.
"Budu hrát klavíristu u nás v divadle v komedii Je úžasná. Nová šéfka činohry a režisérka Jana Kališová mi dala úkol, že se musím naučit klavírní doprovody. Snad to zvládnu i s tím svým handicapem," dodává Martin Hruška se smíchem.
