Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V divadle hraje autistického teenagera, v televizi bolševika

  9:38aktualizováno  9:38
Stále výraznější tváří činohry Jihočeského divadla je mladý herec Tomáš Havlínek, který je členem souboru druhým rokem. Potvrdila to i Jihočeská Thálie, kde získal cenu od odborné poroty za roli autistického teenagera Jasona v inscenaci Přisámbůh!

Tomáš Havlínek dostal Jihočeskou Thálii od poroty v kategorii činohra. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Nikdy jsem ještě žádnou sošku nedostal. Tlačí mě zezadu zkušenější kolegové. Jsou mým hnacím motorem a vybičovali mě k tomuto výkonu v Přisámbůh!“ říká Tomáš Havlínek, rodák z Karlových Varů, jenž hraje také ve filmech a seriálech.

Jako kluk cvičil několik hodin denně na housle. Na gymnáziu jezdil se školním orchestrem po celé Evropě. Vypadalo to, že z Tomáše Havlínka bude profesionální muzikant. Nakonec ale zvítězilo herectví.

Tomáš Havlínek (24 let)

Narodil se 30. června 1992 v Karlových Varech. V šesti letech začal hrát na housle a navštěvovat dramatický kroužek. Vystudoval hudební gymnázium a po maturitě nastoupil na DAMU. Během studia hostoval Pod Palmovkou a Na Vinohradech. Od roku 2015 je členem činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Hrál ve filmu Americké dopisy a pohádce Řachanda, objevil se v seriálech Vyprávěj, První republika, Případy 1. oddělení nebo Bohéma. Má několik hudebních uskupení, se kterými aktivně koncertuje po celé republice. Žije střídavě v Praze a Českých Budějovicích.

Díky tomu tak v současnosti září ve hrách Kati nebo Přisámbůh! v Jihočeském divadle. Zahrál si ale třeba i roli skladatele Oskara Nedbala po boku Hynka Čermáka ve filmu Americké dopisy nebo postavy v seriálech Bohéma a Vyprávěj.

„Byl jsem hyperaktivní dítě. Předváděl jsem se, zlobil, takže jsem logicky nastoupil v šesti letech do dramatického kroužku. Vedle toho jsem začal chodit i do hudebky. Maminka tvrdí, že jsem si sám vybral housle, ale já jí to moc nevěřím,“ usmívá se 24letý vysoký muž.

Na konci základní školy se přihlásil na hereckou konzervatoř, kam ho ale nevzali. Nastoupil proto na hudební gymnázium v Karlových Varech a pokračoval v houslové průpravě. „Postupně jsem ale zjišťoval, že nechci denně omílat stupnice a opakovat místa ve skladbách, které mi nejdou. V Divadle Dagmar jsem více přičichl k herectví a uvědomil si, že tohle chci dělat,“ líčí.

Ovlivnil ho Michal Pavlata

Na pražskou DAMU se dostal napoprvé. Vzpomíná, že jej hodně profesně i lidsky ovlivnil nedávno zesnulý pedagog a herec Michal Pavlata. „Odkryl mi spoustu věcí a ukázal, jak to v divadelním prostředí chodí. Hodně jsme si sedli. Měl v sobě pana herce, který chodí připravený, ale zároveň to byl i bohém, který si svoje odpařil. Mohl jsem za ním přijít s problémem s rolí nebo s osobním životem,“ vypráví.

Snažil se nasávat inspiraci od svých kolegů, proto už od začátku chodil do studentského Divadla Disk. Tam také později zaujal v absolventské inscenaci Mučedník, v níž ztvárnil hlavní roli. „Hrál jsem mladého studenta, outsidera, který se rozhodne hledat odpovědi na strasti dospívání v Bibli. Začne se jí řídit doslova. Byla to náročná role hlavně z hlediska kvanta textu, musel jsem se naučit celé pasáže z Bible.“

Během studií na DAMU také přestal cvičit na housle. Dodnes se však udržuje koncertováním s hudebními uskupeními a dýdžeji. Vystupuje například s Dancing Bass trio nebo Swingin’ Travellers.

Do angažmá v Jihočeském divadle nastoupil na konci studií. Poprvé se českobudějovickým divákům představil před dvěma lety v komedii Zavolejte Jeevese. Následovalo Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách. V tomto „divadelním fastfoodu“ prochází spolu s Pavlem Oubramem a Tomášem Drápelou všemi hrami a sonety nejslavnějšího dramatika. S touto hereckou dvojicí navíc sdílí i šatnu.

„Kluci jsou mi od začátku hodně blízcí. Celý soubor mě přijal velmi dobře. Člověk musí rád chodit na zkoušky a těšit se na lidi, se kterými pracuje,“ říká Havlínek.

Ruka mu srostla s maňáskem

První velkou rolí na jihu Čech pro něj byl loni Jason v černé komedii Přisámbůh! Ztvárnil autistického teenagera, jehož ruka srostla s maňáskem a ten se vymkl veškeré kontrole. „Je to jedna z nejlepších prací, kterou jsem dělal,“ přemýšlí.

V současnosti ho diváci mohou vidět v další stěžejní roli. Hraje samolibého floutka Mooneyho ve hře Kati od Martina McDonagha. „Je to náročná postava co do obsahu i vývoje. Ale je vděčná. Když ji člověk zvládne, tak se vám odvděčí. Tahle postava se divákům chvíli hnusí, pak s ní zase sympatizují, dělá v nich zmatek,“ popisuje.

V těchto dnech vrcholí zkoušení Moliérova Dona Juana, kde hraje Sganarela. „Je to dlouholetý a oddaný sluha Dona Juana. Musí s ním trpět všechny jeho milostné eskapády a žehlit za něj problémy. Musím na jevišti být pořád v ostražitosti a být Juanovi k ruce,“ dodává.

Vysněnou roli už nemá, s nadsázkou říká, že mu ji vyfoukl Ondřej Brousek. „Jde o postavu Amadea. Je to úžasné spojení herectví s hudbou. A Ondřej Brousek to zahrál geniálně, je to navíc vynikající pianista. Nikdo už ho nepřekoná,“ míní Havlínek.

Zahrál si už také v Psu baskervillském a Šesti ženách Jindřicha VIII. před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Loňskou sezonu bude už asi navždy mít spojenou s dopisováním diplomové práce.

„Psa baskervillského jsme hráli sedmnáct dní v kuse a já u toho napsal asi 55 stran. Vypadalo to tak, že jsem přijel na otáčko, odehrál prvních dvacet minut, pak vzal auto a vrátil se do Budějovic. Intenzivně jsem hodinu a půl psal, to bylo nejproduktivnější. Pak přijeli kolegové z točny a já šel s nimi za odměnu na pivo,“ vzpomíná.

Stále častěji je také k vidění ve filmech a televizních seriálech. Velkou výzvou byla třeba role skladatele Oskara Nedbala, kde zúročil i své houslové umění. V televizi ho naposledy viděli diváci v Bohémě, kde se objevil v posledním díle jako bolševický kádr. Teď ho čeká natáčení seriálu o Janu Palachovi, kde bude hrát Holečka, vedoucího studentského výboru.

„Filmové natáčení mám hodně rád. Divadlo je živé, děje se tady a teď. Když se vám něco nedaří, musíte se z toho umět sám vysekat. A to na tom miluju! Na kameru zase musíte ubrat v emocích, grimasách, ztišit se. Mluvit do teček, nedělat kudrlinky. Člověk musí umět zvládnout svoji energii a usměrnit ji. Natáčení se nechci vzdát. I proto jsem neopustil Prahu a držím si tam byt. Filmové a seriálové prostředí je ale nevyzpytatelné, dokud nejste na place a nemáte oblečený kostým, tak nemáte jisté, že se točí,“ dodává Tomáš Havlínek.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.