V roce 1970 byly pavilony složené z lešenářských trubek, překližek a dřevotřískových desek. | foto: archiv Ivo Hajna

Živitelka slaví čtyřicátiny, první pavilony byly z lešenářských trubek

  • 0
Země živitelka ve čtvrtek otevře své brány už počtyřicáté. V pavilonu F4 na českobudějovickém výstavišti nyní historik Ivo Hajn dokončuje historickou expozici. Na plakátech, které zvaly v éře socialismu na Zemi živitelku, se tyčí rudé pěticípé hvězdy a srpy proplétající se s kladivy.

Každá výstava měla nějaký ideologický leitmotiv, v roce 1974 například 25 let socialistického zemědělství nebo 40 let míru v roce 1985. "Jsou hodně zmatečné, i když například tento z roku 1972 se stylizovanou rybou a obilím vypadá moc pěkně, obešel se i bez srpu a kladiva," srovnává historik Ivo Hajn.

Ivo Hajn připravuje na výstavišti expozici z historie Země živitelky

Co všechno tu návštěvníci o výstavě najdou?
Seznámí se s historií Země živitelky od prvopočátku, což je rok 1960. Tehdy se ještě tak nejmenovala, ale je to první výstava, která se uskutečnila v tomto prostoru po vzniku výstaviště. Jmenovala se Zemědělství 1960 a dalších deset let to tu živořilo, a dokonce se uvažovalo o tom, že se výstaviště úplně zruší a postaví se tu paneláky.

Proč se to nestalo?
Nakonec převládl názor, že jižní Čechy potřebují nějakou takovou krajskou akci. A tak v roce 1970 udělali 1. ročník Země živitelky. Tři roky fungovala jako krajská výstava a od roku 1973, protože měla velkou návštěvnost, ji centrální orgány povýšily na celostátní agrosalon.

Na snímku z roku 1988 si českobudějovický agrosalon prochází generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš.

Když trvala Živitelka dva týdny, navštívily ji stovky tisíc lidí. Rekord padl v roce 1976, kdy výstaviště prodalo 805 tisíc vstupenek.

Jak si kraj v té době poradil s vybudováním zázemí?
Začátky z roku 1970 jsou docela zajímavé, návštěvníci naší expozice je uvidí na fotkách promítaných na velké obrazovce. Všechny pavilony byly dělané z lešenářských trubek a je krásně vidět, jak je to montované a vyplňované překližkami a dřevotřískovými deskami. Vznikalo to opravdu hodně na koleně.

Ale muselo to dost vydržet, protože dřív byla Živitelka delší.
Výstava je pro zemědělce spojená s dožínkami, vždycky začínala na konci srpna a léta trvala šestnáct dnů. Od 90. let se zkrátila, v nových podmínkách si nikdo nemůže dovolit zavřít firmu na čtrnáct dní, a přijít o zisky. Náklady na pobyt na tak dlouhé výstavě byly šílené. Zajímavé je, že 1. ročník v roce 1973 začínal 29. srpna jako ten letošní. Ale zatímco tehdy Živitelka trvala do 13. září, letos skončí už 3. září, tedy o deset dní dřív.

Pamatujete si svoji první návštěvu na agrosalonu?
Rodiče mě vzali už na první krajskou výstavu v roce 1970. Bylo mi sedm let a pamatuji si z ní hlavně hromadu lidí a spoustu rybníčků. Výstavní areál se snažili v roce 1960 vybudovat jako jihočeskou krajinu, takže tu byla opravdu hustá rybniční síť a na ostrůvku jezírka stál kruhový pavilon, byly tam rybičky a akvária, to jsem jako kluk miloval.

A co ta hromada lidí?
V roce 1970 navštívilo Živitelku 382 tisíc lidí. Rekord padl v roce 1976, kdy výstaviště prodalo 805 tisíc vstupenek, v posledních letech výstavou prochází na 100 tisíc lidí.

Říkalo se jí největší jarmark.
Byla to výkladní skříň socialistického zemědělství a socialismu obecně. Veškeré nedostatkové zboží bylo přivezeno na Živitelku. Pamatuji zemědělce, jak tahali v podpaží melouny, pak už byli trošku unaveni alkoholem a z melounů vedla cestička až na parkoviště. Už začátkem 70. let si tu otevřel podnik Kara prodejnu, kde prodával luxusní kožichy. Daly se tu sehnat náhradní díly na auta v době, kdy na vás v Mototechně zívaly prázdné regály.