Šéf pětihvězdičkového hotelu Růže a čtyřhvězdičkového Old Inn v Českém Krumlově...

Šéf pětihvězdičkového hotelu Růže a čtyřhvězdičkového Old Inn v Českém Krumlově Michal Pelikán. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Atentáty v Paříži ovlivní i turismus v Krumlově, říká šéf hotelu Růže

  • 1
Teroristické útoky ve Francii mohou negativně ovlivnit turismus v Českém Krumlově. Asijští cestovatelé ze strachu stornují své zájezdy po nejzajímavějších místech Evropy, mezi nimiž nechybí právě tohle jihočeské město na seznamu UNESCO. Přitom asijská klientela je pro Krumlov velmi zásadní.

Asijská klientela je stěžejní i pro krumlovské hotely Růže a Old Inn, které řídí Michal Pelikán. I proto chce 37letý manažer více cílit na mimoasijské turisty.

„Chceme si více vybírat klientelu, nechceme být tolik závislí na Asii. Cílíme na vícenoční pobyty. Velký potenciál vidíme ve svatbách. Svatební klientela je pro Krumlov ideální, město se přitom neprezentuje na žádném významném světovém veletrhu,“ popisuje manažer, který chce, aby hotel Růže patřil mezi nejluxusnější hotely v republice a jeho jméno mělo zvuk i za hranicemi.

To se docela daří. Letos se Růže v Česku umístila na druhém místě v žebříčku oblíbenosti u individuálních turistů

Podle statistik v jižních Čechách meziročně výrazně přibylo turistů. Pociťujete to i vy, nebo se to Krumlova netýká?
Krumlov je trochu specifický. V letní sezoně není problém naplnit veškeré ubytovací kapacity ve městě. Celosvětová poptávka výrazně převyšuje nabídku. Naše společnost zde má dva hotely - čtyřhvězdičkový Old Inn a pětihvězdičkovou Růži. Sledujeme několik zajímavých trendů. Klientela, která z hlediska národnosti byla v minulosti číslem jedna na hotelu Růže, ubývá a spíše jezdí do Old Inn. A vidíme i opačné trendy. Odráží to vývoj ekonomiky různě po světě.

Které národnosti ubývají?
Stále dominuje asijská, nejvíce Tchaj-wan. Právě u nich ale vidíme, že stále méně jezdí do pětihvězdičkového hotelu, ale spíše do čtyřhvězdičkového. Za poslední roky je ten pokles na Růži zhruba o 25 procent. Svědčí to o tom, že Tchaj-wanci více spoří než dříve. Jezdí ve stále stejném počtu, ale za ubytování utrácejí méně. Naopak velký nárůst jsme v posledních dvou letech zaznamenali u Američanů, Kanaďanů a Australanů. Je vidět, že západní svět se ekonomicky stabilizoval. Zaznamenáváme také výrazný nárůst poptávky z Jižní Ameriky a Španělska.

Přibývají tuzemští turisté?
Jednoznačně. Dlouhodobě jich přibývá i v hotelu Růže. Jsou už mezi TOP 5 v rámci národností. Češi jsou více než dříve ochotni zaplatit více za luxusnější ubytování i gastronomické služby. Ale zároveň s tím je česká klientela mnohem náročnější než dřív a za své peníze chce prvotřídní servis. Naším cílem je, abychom nebyli závislí na jednom trhu, dlouhá léta tu většinu hostů tvořili Asijci. To není úplně zdravé. Stačí, aby se něco stalo, a nikdo nepřijede. Bylo to patrné v okamžiku, kdy došlo k erupci islandské sopky Eyjafjallajökull. Přestala létat letadla a my mohli hotel zavřít.

Michal Pelikán

Narodil se 10. února 1978 v Praze. Zde absolvoval i základní školu, gymnázium a vyšší odbornou školu turismu a hotelnictví cestovního ruchu se zaměřením na hotelový management. Potom pracoval ve společnosti Travellers Hostel, která si otevřela pobočku v Českém Krumlově. Od té doby zde bydlí. Od března 2001 nastoupil v hotelu Růže. Nejprve jako provozní manažer, v roce 2009 se stal obchodním manažerem hotelu Růže a Old Inn. Od loňského srpna oba hotely řídí. Je ženatý, má dvě děti. Jeho koníčkem je cestování a hudba, o víkendech dělá dýdžeje, věnuje se také cyklistice, plavání, v zimě bruslení.

Na druhou stranu je to pro vás mnohem náročnější, ne? Rozdílné kultury mají jiné zvyky...
Od snídaní po večeře se musíme přizpůsobovat nové klientele. Každá kultura je skutečně jiná, Jihoevropani například ke snídaním více konzumují sladké pečivo. My samozřejmě dopředu víme, kdo k nám přijede, takže se naše služby snažíme přizpůsobovat jejich požadavkům. Mohli bychom nabízet všem totéž, ale já myslím, že bychom je měli pozitivně překvapit tím, co ani třeba nečekají. Není to jen o gastronomii, Američané jsou komunikativní a chtějí to samé od personálu. Naopak Asijci komunikují jen přes svého průvodce, kterého naprosto poslouchají, program mají připravený na minutu. Ale je třeba také rozlišovat jednotlivé asijské národy, protože jsou mezi nimi podstatné rozdíly.

Jaké například?
Každý trh má specifické zvyklosti. Je potřeba je znát, abychom mohli být úspěšnější v nabídce našich služeb. Na Japonce i Tchaj-wance zabírá něco jiného. Na Číňana třeba nic. Tato klientela se vůbec nestravuje v hotelech, které nabízejí evropskou kuchyni. Když se podíváte na jejich itinerář, kdy během týdne projedou celou Evropu, najdete tam jen čínské restaurace.

Hoteliéři v Budějovicích tvrdí, že asijská klientela není úplně perspektivní, jezdí jen na jednu noc a příliš neutrácí. Je to v Krumlově jiné?
Je to stejné. I proto chceme více cílit i na hosty z jiných oblastí. Ale hostů z Asie si velmi vážíme a stojíme o ně. Je však pravdou, že jezdí primárně na jednu noc a neutratí ani korunu navíc. Přesto ovšem trvají na tom, že chtějí bydlet výhradně v pětihvězdičkových hotelech. Růže si získala výjimečné jméno na asijském trhu, často je agentury v katalogu uvádějí jako jeden z vrcholů zájezdu. Když jsem byl na služební cestě po Asii, byl jsem až překvapený, jaké jméno tam Krumlov má. Na největším turistickém veletrhu na Tchaj-wanu byly vedle sebe prezentace New Yorku, Krumlova a Paříže.

Loni jste měli výrazný úbytek japonské klientely, čím to?
Zvýšilo se jim DPH, a tak tolik neutráceli. Vliv mají i takové maličkosti, které na první pohled s Krumlovem nesouvisejí. Včera mi přišel e-mail od jednoho partnera z Japonska, ve kterém mi sděloval politování nad tím, co se stalo v Paříži a zároveň nám oznámil, že spousta lidí ruší své naplánované cesty do Evropy. Nechtějí kvůli strachu jet do Paříže, která je součástí trasy napříč Evropou, kde bývá i Krumlov a Praha. Je na tom vidět, jak je svět křehký. Je velmi těžké něco predikovat.

Může to mít tedy výrazný vliv na Krumlov?
Nevím, jestli výrazný, ale nějaký vliv to mít určitě bude. Bohužel se to projeví v období, kdy se těžko klientela nahrazuje. Kdyby k tomu došlo v sezoně, nebude to problém. Uvidíme, co bude dál. Na hotely v Paříži to bude mít drastický dopad. Otázkou teď bude, co udělá turistický agent, který měl Paříž jako jednu z destinací v Evropě, bude chtít jenom toto město nahradit nebo cestu zruší úplně. Možná nám to víc otevírá cestu k tuzemské klientele, protože řada lidí má kvůli terorismu strach letět letadlem.

Šéf pětihvězdičkového hotelu Růže a čtyřhvězdičkového Old Inn v Českém Krumlově Michal Pelikán.

Krumlov je stále sezonní destinací. Jak jste na tom nyní na podzim?
Rok od roku je to lepší. Je to dáno i tím, proč se jezdí do Krumlova. Pro nás je suverénně nejsilnější září. Protože to je ideální doba na poznávací turistiku. Do toho začínají konference. Za patnáct let, co jsem tady, se sezona stále prodlužuje. Poslední tři čtyři roky je velký nárůst zájmu o konec roku. Zatímco dříve byl listopad a prosinec slabý, dnes máme na Old Inn obsazenost 85 procent. Na Růži jen o málo nižší. To je jednoznačně nejsilnější podzim, jaký jsme kdy měli.

Čím je podle vás Krumlov specifický? Do jisté míry nemá v Česku obdoby.
Krumlov je jednoznačně Krumlovem díky tomu, že je na seznamu UNESCO. Kvůli tomu si město tak moc oblíbila asijská klientela. Historické centrum, které obtéká řeka Vltava, je unikátem. Oproti jiným městům, která jsou v UNESCO, jako je Kutná Hora, může Krumlov nabídnout vyžití na několik dní. Je to takové malé centrum Prahy. Krumlov navíc těží z jedinečné lokality. Jsme uprostřed Evropy – do tří hodin se dostanete do Vídně, Bratislavy, Salcburku, Mnichova a samozřejmě Prahy.

Jsou tu i nějaké nevýhody?
Turistický ruch v Krumlově dost trpí tím, že v tomto odvětví pracuje spousta nekvalifikovaných lidí. Kvůli tomu může mít host, který sem přijede, negativní zážitek z celého Krumlova, což samozřejmě škodí i nám. Město má ambice otevřít školu cestovního ruchu – a to jak střední, tak vyšší odbornou. Věřím, že by si taková škola vytvořila dobré jméno a jezdili by sem studenti z celého Česka. Měli by tu praxe a my bychom si mohli vybírat budoucí zaměstnance.