Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Založil muzeum včelařství a říká, že ze života včel by se měli lidé poučit

  9:21aktualizováno  9:21
Má sedm včelstev. Co 67letého bývalého zedníka Jana Caletku ale šlechtí nejvíc, je jeho badatelský zájem o včelaření. Napsal desítky odborných článků a z větší části sestavil publikaci ke 150 letům vzniku organizovaného včelařství na Českobudějovicku. A v Pištíně založil muzeum včelařství.

Jan Caletka v Pištíně založil muzeum včelařství. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Ze života včel by se měli lidé poučit,“ tvrdí Jan Caletka z Češnovic na Českobudějovicku s úsměvem. Vždyť málokdo ví, že vášnivým včelařem byl i Jan Amos Komenský, který je choval na zahradě školy ve Fulneku.

„S včelařením jsem začal doma, včelstva převzal po otci. Že se dědily z generace na generaci, bylo na vsi samozřejmé. Každý včelař sní o tom, že dílo předá potomkům,“ popisuje.

Podle Caletky se chov včel vyvíjel u nás od středověku. Protože divoké včely původně žily v dutinách stromů, takzvaných brtích, říkalo se jejich chovatelům brtníci. Než vznikly umělé ručně zpracované úly, měli kolem svých obydlí lidé kláty a špalky se včelstvy. Některé artefakty z muzea v Pištíně, které vzniklo v roce 2014 v podkroví spolkového domu, historii přibližují.

„V 19. století vznikaly organizace a spolky, na Českobudějovicku byly jedny z nejstarších. V roce 1867 vznikl první v Olešníku, proto naše okresní organizace slaví 150 let výročí. A málokdo ví, že úplně nejstarší včelařský spolek u nás vznikl v Třeboni roku 1840,“ připomíná Caletka. Informace a dokumenty, jež zatím archivuje, chce zařadit do připravované výpravné knihy o jihočeském včelařství.

Včelaření bylo podle Caletky úzce spjato s truhlářstvím. Vznikaly skoro umělecky provedené úly ve tvaru barevných domečků, perníkových chaloupek a hradů.

Koncem 19. století se podobně jako v politickém životě začaly včelařské spolky štěpit na české a německé a mezi včelaři dvou národů propukla řevnivost. Na rozdíl od chovatelů se domácí včely dál vesele mísily s jinými plemeny dováženými třeba z Itálie nebo Bavorska.

Z původních bodavých tmavých včel domestikovaných v Česku se ustálily dnes rozšířené kraňky. Ačkoliv se historie zdomácnělých včel píše už čtyři tisíce let, platí stále Komenského věta, že včely nám ukazují stav přírody a světa. V poslední době je ale trápí chemické postřiky a roztoči, kteří jsou stále víc rezistentní proti přípravkům na jejich hubení.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.