Do 21. ročníku soutěže se přihlásilo 24 obcí, což je výrazně méně než loni. Tehdy bojovalo 42 vesnic, to byl rekord. Na druhém místě letos skončily Sudoměřice u Bechyně a na třetím Vrábče na Budějovicku.
Komise sledovala různá kritéria, jako je občanská vybavenost, péče o krajinu, připravované investiční záměry, společenský život či aktivity občanů. Jarošov nad Nežárkou získal první místo díky tomu, že zabodoval ve všech ohledech.
„Obec žije různorodým životem a ve všech kritériích byla hodnocena velmi dobře,“ vysvětlil předseda komise a starosta Chelčic Jiří Iral.
„V obci a jejích sedmi místních částech působí 18 spolků a občanských sdružení. Kromě těch tradičních, jako jsou hasiči či fotbalisté, třeba sdružení Srdce Jarošova, které stojí za vznikem unikátního prostoru pod kostelem,“ připomněl Iral.
Obec pořádá sportovní akce, nechala postavit tři bezbariérové byty, důchodcům zajišťuje rozvoz obědů a nákupů.
„Jarošov prošel úžasnou proměnou a zároveň si zachovává vesnickou pospolitost. Stačí se podívat na soupis společenských akcí. Není to jen místo, kam se lidé vracejí z práce pouze přespat,“ uvedl hejtman Jiří Zimola.
Jarošovská káča
Různých spolků je tu spousta - myslivci, hasiči, sokolové, Spolek přátel káči. V obci se totiž konají turnaje ve speciální stolní hře - jarošovské káče. „To je hra z dob Marie Terezie, jejíž tradici jsme tu obnovili,“ vysvětlil starosta Bohumil Rod.
Hraje se na nakloněné skleněné desce. Na ní je devět figurek, které káča musí po roztočení shodit. Vyrobené jsou z různých druhů dřeva. Hráči se scházejí ve čtvrtek v místní hospodě a utkávají se v ostře sledovaných bitvách. Káča se tu bere smrtelně vážně. A hrají ji i mladí.
„Účastním se turnajů. Několikrát jsem už byla ve finále, což je docela úspěch, pravidelně hraje kolem padesáti lidí,“ popsala 19letá Vendula Vrbová.
Významným spolkem je i Jarošovská krojová družina. Ta funguje už od dob první republiky. A stála za zrodem folklorního festivalu v Jindřichově Hradci.
Co udělá obec s půlmilionovou odměnou, kterou získá za výhru, starosta zatím neví. „Chtěl bych, aby se investovalo do všech místních částí. Třeba do vybavení kulturních domů,“ zamyslel se.
