Díla nejspíš vznikla na přelomu 15. a 16. století. „Pravděpodobnost datace nám potvrdilo několik odborníků,“ uvedl farář Ivo Prokop. Jasno bude po dendrochronologické analýze, kdy se zaměří na letokruhy dřeva a po laboratorním rozboru barevných pigmentů.
„Nález je významný především kombinací námětu Olivetské hory a použitým materiálem. Nic takového se nám dosud nedochovalo. Jedno vyobrazení Krista a apoštolů v zahradě Getsemanské máme v Olomouci. Tam jsou ale sochy z kamene,“ upřesnil Roman Lavička z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Dodal, že na sochách jsou vidět opravy z mladší doby, ale původ je středověký.
Díky papírku v záhybu roucha jedné ze soch se zjistilo, že byly do oltáře uloženy v roce 1907. A 110 let ve skrýši se podepsalo na jejich stavu: mají ulámané prsty i záhyby šatů, jsou napadené dřevokazným hmyzem, barva se odlupuje.
„Chceme požádat ministerstvo kultury o zapsání soch na seznam kulturních památek, abychom je mohli zrestaurovat a potvrdit jejich původ,“ vysvětlil Prokop.
O původu soch se zatím mnoho neví. Pátrání znesnadňuje i velký požár města v roce 1801, kdy jindřichohradecký kostel přišel o veškerou sochařskou a malířskou výzdobu.
„Sochy se šťastnou náhodou mohly dochovat z původního vybavení, mohly sem být po požáru přineseny z jiného místa nebo byly vytvořeny až po něm v průběhu 19. století,“ shrnul možnosti farář Prokop.
