Čistý vzduch a dostatek zeleně. Nespočet kulturních akcí i spousta dobrovolných hasičů. Rostoucí počet míst ve školkách i domovech pro seniory, nízká nezaměstnanost a nejbezpečnější silnice. To jsou silné stránky Jihočeského kraje, které mu ostatní regiony mohou závidět.
A teď minusy: slabá dálniční a železniční síť. Málo dětských hřišť, vysoká průměrná nemocnost, ale i recyklace odpadu, která je třetí nejnižší ze všech čtrnácti krajů.
Kvůli těmto negativním bodům ztráceli Jihočeši v celostátním projektu Místo pro život body. Skončili nakonec na pátém místě.
Místo pro život 2015Hlavní město Praha 100 |
„Páté místo může budit zdání, že ve srovnání ze 14 krajů je to pořád dobré umístění. Na jihu Čech se žije dobře, ale pořád máme co zlepšovat. Třeba odpadové hospodářství, kde chceme i podporou ekologické výchovy přispívat k tomu, aby lidi co nejvíc třídili odpad a co nejméně ho skončilo na skládkách nebo ve spalovnách,“ konstatoval jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Na rozdíl od spolupráce s obcemi při sběru a likvidaci odpadů a motivování lidí k menší produkci odpadků a jejich lepšímu třídění ale hejtmanství těžko ovlivní třeba málo rozvinutou síť kolejí. „V době, kdy se nové železniční tratě s výjimkou hlavních koridorů moc nestaví, musíme brát v úvahu, že jak naši předci koleje postavili, tak to je. Myslím, že na jihu Čech železniční síť odpovídá hustotě zalidnění,“ podotkl Zimola.
Primáře transfuzního oddělení českobudějovické nemocnice Petra Biedermanna zaskočil údaj, že mezi slabiny regionu patří málo dárců krve. Ve srovnání s celostátním průměrem je jich na jihu Čech podle projektu Místo pro život jen 56 procent.
„Dárců máme tolik, že nestačíme pokrývat zájem a musíme návštěvy regulovat. Nevím, z jakých dat průzkum vychází, ale musí se vycházet ze spotřeby krve nemocnic v kraji,“ sdělil Biedermann, který vede největší transfuzní nemocniční oddělení v regionu. To zásobuje krví i operační sály nemocnic v Krumlově, Prachaticích a Strakonicích a v případě potřeby pomáhá i dalším špitálům.
„Je možné, že Jihočeský kraj na tom s dárci krve není špatně, ale ve srovnání s ostatními kraji jich má méně. Chápu, že některá kritéria mohou být těžko srozumitelná tomu, kdo nevidí do metodiky výzkumu,“ reagoval mluvčí výzkumu Místo pro život Jakub Splavec.
Mezi silnými stránkami jižních Čech vynikají dobrovolní hasiči, kterých tu působí dvojnásobek proti republikovému průměru - dokonce 209 procent. Ve spoustě obcí mají letitou tradici a široký záběr činností. K nejaktivnějším se řadí například Sbor dobrovolných hasičů v Borovanech na Českobudějovicku, který v uplynulém roce oslavil 120. výročí své existence.
„Máme dobré zázemí, kromě garáže i klubovnu a sál. Další zázemí máme na sportovním stadionu, kde můžeme trénovat na závody,“ popisuje jednatel borovanských hasičů Karel Macht. Chloubou sboru jsou letní tábory pro děti a loutkářský soubor, který mají jako jediní hasiči v Česku.
Region vyniká i počtem lůžek pro seniory v domovech důchodců. „V přepočtu na tisíc obyvatel v tom věku je v kraji 26,5 lůžka. To je nejvíc v Česku. A v Jihočeském kraji vede Prachaticko, které má 41,4 lůžka na tisíc seniorů,“ srovnává Irena Kovárnová z budějovické krajské správy ČSÚ. Senioři tam žijí v domovech v šumavské přírodě, většinou v přestavěných rekreačních objektech.
