Zdravotní sestry možná nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání, stačila by jim střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Počítá s tím novela zákona o nelékařských povoláních, kterou už v úvodním kole podpořila Sněmovna. Změna by měla platit od září 2017 a týkat se zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, co už studují.
Dnes na středních zdravotnických školách maturují zdravotničtí asistenti, kteří mohou pracovat jen pod dohledem. Nově by si rokem studia na vyšší odborné škole kompetence doplnili, což by mohlo navýšit příliv vzdělaných sester do nemocnic.
„Já to vítám jako extrémně důležité. Považuji za zbytečné, aby sestry měly maturitu, tříleté bakalářské studium, dvouleté magisterské, kdy se učí až na malé výjimky jedno a to samé. A pak vyjdou z vysoké školy a nechtějí do zdravotnictví,“ řekl ředitel budějovické nemocnice Břetislav Shon.
Lékař a manažer největší krajské nemocnice s řadou specializovaných oddělení, na nichž pracuje i řada vysoce kvalifikovaných sester, připomíná, jak se vysokoškolsky vzdělané sestry v nemocnici učí praktické dovednosti.
„Když chodí na praxi do nemocnice, nechodí s nimi kantoři. Praktické věci je tu učí naše sestry, které mají zdravotnickou školu z dob komunismu. Maturita ze zdrávky by sestrám stačila i dnes. A na specializaci, třeba na ARO, si doplní znalosti doškolováním,“ popsal Shon.
Zjednodušení a zkrácení vzdělání středního ošetřovatelského personálu podporují i jeho kolegové. „Do běžného provozu stačí sestrám vzdělání čtyři plus jedna. Beru to i jako šanci pro zdravotnické asistentky, že se z nich stanou třeba dálkovým studiem na vyšší odborné škole samostatné zdravotní sestry,“ podotkl šéf strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
Zdůraznil, že vrchní a staniční sestry ale mají mít vysokoškolské vzdělání kvůli širšímu rozhledu.
Přitom jihočeské nemocnice nejsou kvůli nedostatku personálu v tíživé situaci jako některé fakultní a další v zemi. „V každé z našich nemocnic nyní chybí v průměru okolo pěti sester. Tolik bychom potřebovali, abychom byli schopni vykrýt odchody do důchodu či na mateřskou. Ale nikde nehrozí, že bychom kvůli nedostatku personálu zavírali oddělení,“ sdělil Michal Čarvaš, šéf prachatické nemocnice a člen představenstva krajského holdingu Jihočeské nemocnice.
Holding zahrnuje osm nemocnic, v nichž pracuje celkem 3 362 pracovníků středního zdravotnického personálu. Nejvíc je všeobecných sester, ale patří k nim dalších deset profesí včetně dětských porodních asistentek, radiologických asistentů a fyzioterapeutů. Průměrný plat zdravotních sester v krajských nemocnicích je 27 tisíc korun.
Podle vicehejtmanky Ivany Stráské však potřebuje i jihočeské zdravotnictví a sociální služby rychlejší příliv mladých posil.
„Naše zdravotní sestry jsou špičkové, a to i ty, které mají ‚jen‘ střední zdravotnickou školu. A pokud vím, přechod na tento systém řeší dnes Anglie. My jsme na výtky EU o nízkém počtu hodin praxe reagovali tak, že jsme rozbili fungující systém a dnes na zdravotní sestru studují 7 let. Pak vysoké procento do zdravotnictví vůbec nejde, nebo chtějí rovnou manažerské funkce. Proto dohoda na čtyři plus jedna. A neměla by být zpochybňována,“ sdělila.
