náhledy
Schwarzenberský kanál z konce 18. a počátku 19. století byl ve své době zcela jedinečný velkorysou koncepcí spojení povodí Vltavy a Dunaje. Sloužil k plavení stavebního a palivového dřeva ze Šumavy až do Vídně. Z celkové délky 51,7 kilometru kanálu je 30,3 kilometru na území NP a CHKO Šumava, jehož správa zrekonstruovala do původní podoby 16,6 kilometru kanálu.
Autor: Slavomír Kubeš, MAFRA
Splavná část Kaplického potoka na Prachaticku byla stavebně upravena v roce 1833. Potom byl -využívaný pro plavení dřeva do sklárny v Lenoře a do Idiny pily, která vyráběla bedny pro transport zboží lenorské sklárny. Pro vylepšení stavu vody k plavení byla zřízena umělá vodní nádrž Boubínské jezírko.
Autor: Slavomír Kubeš, MAFRA
Bedněná budova s trámovou konstrukcí a zděným přízemím stojí pod hrází rybníka v Peníkově u Dačic na Jindřichohradecku. Vznik stavby není přesně známý, rokem 1856 je datováno pouze strojní vybavení pily, které je jediným dochovaným funkčním vybavením vodní pily z druhé poloviny 19. století u nás. Hlavním strojem je svislá rámová pila celodřevěné konstrukce.
Autor: archiv
Most přes Lužnici v Bechyni slavnostně otevřeli 28. října 1928. Poprvé spojil silniční i železniční provoz. Vede přes něj poslední úsek Křižíkovy elektrifikované tratě Tábor – Bechyně. Ve své době to byl největší železobetonový oblouk v Československu. Dnes je jedním z hlavních symbolů města i jižních Čech. V červnu 2007 po něm dokonce kamion převážel parník. Technici kvůli tomu museli vypnout proud na části železniční trati do Tábora.
Autor: Slavomír Kubeš, MAFRA