„Já jsem třetí generace lesníků, můj děda v roce 1924 absolvoval lesnickou školu v Písku, tu má i můj otec, dva bratři i syn,“ říká podnikatel. Někdo si může myslet, že pěstování stromků není náročné. Že se jen čeká, až dřevina doroste. Ale je to složitá manuální práce, která se musí dělat venku za každého počasí. „Pěstování sazenic je časově hrozně náročné. Chybu, kterou jste udělal na začátku, poznáte třeba až za tři roky,“ poukazuje Pexídr.
Pod jakým stromkem si na Vánoce rozbalujete dárky?
Tradičně máme jedli kavkazskou. Líbí se mi prostě nejvíc. Jednou se nám stalo, že nám smrk na druhý svátek vánoční opadal. Ale kompletně. Od té doby jsme měli vždy jedličku.
Míváte tedy doma vlastní stromek?
Kupodivu ne. My pěstujeme stromky velkoobchodně. Odběratel přitom přijede už v létě a vybrané stromky si označí. Poráží se už v polovině listopadu, aby se to podařilo logisticky všechno zvládnout. Takže mi tu žádný nezůstane. Paradoxně si tedy stromek kupuju.
Jste v představenstvu českého Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Jaký je jeho cíl?
Hlavním posláním je vzájemná výměna zkušeností a předávání informací. Pořádáme i exkurze do zahraničí, jak se jinde k pěstování stromků přistupuje. Letos bylo shodou okolností evropské zasedání pěstitelů stromků na Jindřichohradecku.
V poslední době se hodně lidí přiklání k umělým stromkům nebo těm v květináčích. Předpokládám, že z toho radost nemáte...
Stromky v květináči jsou určitě trendem poslední doby. Když vezmete stromek v květináči, který máte na terase, a na Štědrý den ho dáte dovnitř, nemusí to dopadnout vůbec dobře. Pokud bude venku mráz, strom si v místnosti začne myslet, že je jaro, a začne růst. Když ho pak dáte zpátky na terasu, zmrzne. Musí se to dělat postupně, ale i tak je tam riziko. Umělé vánoční stromky je věc úplně jiná. Záleží na každém, jaké si ty Vánoce chce udělat.
Na co by si měl člověk dávat pozor při koupi vánočního stromku?
Já osobně promačkávám jehličí, na kterém se pozná, zda strom nebyl uříznutý třeba v polovině října. Pak už je příliš suchý. Jehličí musí být pružné, nesmí se lámat. Hlavně musí taky dobře vypadat.
Jiří PexídrNarodil se 26. května 1963 v Písku. Základní školu absolvoval v Protivíně, pak šel po vzoru svého dědečka i otce do Písku na lesnickou školu. Lesnictví vystudoval i na vysoké škole. V roce 1988 nastoupil k Jihočeským státním lesům v Prachaticích, kde pracoval až do roku 1992. Tehdy se už podnik jmenoval Lesy České republiky. Poté začal podnikat. Nejprve sám, poté s otcem. Firma Pexídr v současné době na plantážích o celkové ploše 30 hektarů pěstuje kolem 15 milionů stromků. Část z nich putuje do domácností, většina míří do lesů. Firma zaměstnává 18 kmenových pracovníků, na sezonu najímá ještě brigádníky. Pexídrovým koníčkem je myslivost a literatura. Má dceru a syna, který rovněž pracuje ve firmě. |
Se stromky podnikáte od roku 1994. Tehdy jste měl 1,7 hektaru. To vás uživilo?
Zpočátku ne, nebo rozhodně ne celoročně. Postupně jsme přikupovali pozemky a dělali to ve větším, nabrali jsme i nějaké zaměstnance. Ono se dá uživit na takhle malé ploše, když děláte jenom semenáčky. Ale je to riziko, protože je to velice úzká profilace činnosti.
Nyní máte asi 30 hektarů. Kolik je to stromků?
Školka má přes 20 hektarů. Ročně expedujeme zhruba dva až dva a půl milionu sazenic a semenáčků. Něco roste dva roky, něco čtyři. Část je pak křivá, špatně rostlá, a to se musí vytřídit. Takže celkem tu máme zhruba 15 milionů stromků. Zní to jako obrovské číslo, ale v jednom fóliovníku, který má 12 krát 50 metrů, je třeba 400 tisíc malých semenáčků.
Kolik z toho je vánočních stromků?
Velmi malý zlomek. Pro nás jsou vánoční stromky pouhou třešničkou. Věnujeme se tomu posledních šest let, což je doba, kterou stromek potřebuje po přesazení ze školky, kde je třeba dva roky. U vánočních stromků se pohybujeme jenom v řádech tisíců kusů.
Jak jsou na tom vánoční stromky, co se týče výnosů na hektar v porovnání s klasickou zemědělskou produkcí?
V poslední době se určitě vyplatí pěstovat třeba obilí než stromky. Jeho výkupní cena se za posledních pár let zdvojnásobila. My ale zemědělství neumíme, stromky nás živí, máme na ně techniku, takže je logické, že jsme se od sazenic dostali k vánočním stromkům. V podstatě když nemůžeme prodat sazenice smrku pichlavého, zasadíme si je do našeho pozemku na plantáž.
Stromky pěstujete od semena?
Ano, kupujeme od Lesů ČR nebo od firem. Borovice sejeme do záhonů ven, jiné druhy do fóliovníku. Když to povyroste, musí se přesadit. Každá sazenička projde několikrát rukama lidí. Což je velmi náročné vzhledem k těm počtům, které tu máme.
To vypadá, že je pěstování stromků pěkná dřina.
Lidi si často myslí, že pěstování vánočních stromků je o tom, že se jde do lesa, něco se uřízne a pak se to prodá na tržišti. Realita je úplně jiná. Jsou k tomu určené speciální plantáže. Takový stromek vypadá úplně jinak, než jaký roste v lese. Na plantáži se o něj musíte po celou dobu starat. Musíte udělat přípravu půdy, ošetřovat je, přesazovat, hnojit, zastříhávat, aby měly tvar. Je na tom opravdu hodně práce.
Co ale pak děláte v zimě?
V září se školky zazimují, věnujeme se údržbám a také vážeme dušičkové a adventní věnce. Není to na zbohatnutí, ale alespoň nemusíme lidi propouštět. Je to bohužel sezonní obor.
Jaké druhy stromů pěstujete?
Máme všechny základní druhy hospodářských dřevin. Z jehličnanů je to smrk, borovice, jedle, modřín, douglaska. Z listnáčů pak dub, buk, javor, olše. Nejdéle roste jedle, což se odvíjí v ceně. Okrasné stromy děláme jen okrajově, řádově desítky až stovky kusů.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Jsou to soukromí vlastníci lesa, kteří musí zasadit stejný objem stromů, který vykácí. Pak jsou to obce, města a dodáváme přes prostředníky i Lesům ČR.
