Největší investiční akce v novodobé historii Tábora je definitivně u konce. Rybník Jordán je odbahněný a po více než dvou letech se lidé mohou procházet po březích a brouzdat se ve vodě.
Hotová je i stavba spodní výpusti, která reguluje hladinu a chrání Tábor před povodněmi. Město teď však řeší, jak zmírnit přítok sedimentů, fosforu či splašků z povodí do vyčištěné nádrže.
Základem je vybudovat v obcích proti toku čistírny, upravit hospodaření na polích a celkově pouštět do Jordánu méně nečistot. To by však stálo několik miliard korun. Táborští už mají studii, co vše je potřeba pro čistší vodu v nádrži udělat. Plánují spolupráci obcí v povodí Jordánu, s ministerstvy a dalšími institucemi.
Potřebuje čistírnu odpadních vod
„Vše je otázkou investic a zajištění dodržování současných i budoucích emisních hodnot, které budou stanoveny pro to, co odtéká do Jordánu. Základem je vybudovat čistírny odpadních vod či čisticí zařízení, jako jsou biologické rybníky a mokřady, a řešit splachy chemie z polí a hospodaření právě v povodí Jordánu,“ říká starosta Tábora Jiří Fišer z uskupení Tábor 2020.
Dodává, že řešení jsou dnes pouze na papíře, ale postupně v budoucnu je bude možné uskutečnit. I podle něj je to otázka desítek let a miliard korun. Vedoucí životního prostředí Tábora Jan Fišer upozorňuje, že nebude tak jednoduché snižovat množství nečistot, které do Jordánu tečou.
„Největším zdrojem znečištění jsou sídla, ale zároveň to, co dnes vypouštějí, splňuje legislativní podmínky. Je to o jednání s obcemi, zda budou ochotny řešit své odpadní vody nad rámec současné legislativy,“ popsal Jan Fišer a doplnil, že kvalita vody v Jordánu by se už nyní měla viditelně zlepšit právě díky odbahnění.
Zároveň v Malém Jordánu vznikla takzvaná sedimentační hráz, která má zadržet alespoň částečně přitékající nečistoty. „Samozřejmě zachytí jen hrubý plavený sediment, tedy hrubší písčitou frakci, určitě ne například fosfor,“ dodal Jan Fišer.
Chybí ještě osm metrů
Ačkoliv se táborský rybník nyní napouští po odbahnění pomalu a do normálního stavu hladiny chybí osm metrů, obyvatelé se podivují, že voda je už nyní zakalená. Podle odborníka a bývalého profesora Jihočeské univerzity, docenta Jiřího Gergela, by voda nyní měla být ale ještě zelenější.
„Všeobecná domněnka, že se zlepší okamžitě po odbahnění kvalita vody, je mylná. To je, jako když vypustíte studnu. Vždy je voda horší, ale to zhoršení trvá jen dva měsíce až půl roku, kdy je voda biologicky přikalená. Je to naprosto v pořádku, protože teď probíhá bouřlivá mineralizace odbahněné kotliny, a ujišťuji, že příští rok už bude voda jistě zcela normální,“ komentoval Gergel.
Jordán vznikl pravděpodobně v roce 1492 jako zásobárna vody pro Tábor. Nádrž má rozlohu padesát hektarů a při normální výšce hladiny zadržuje tři miliony kubíků vody. Naposledy byl vypuštěný v roce 1830 při opravě hráze. Odbahnění a vybudování nových výpustí vyšlo na 466 milionů korun. Akce začala na konci roku 2011.
