Na Šumavě se těží dřevo stejně jako po staletí. Hlavně v době kůrovcových kalamit nebo v lesích, kde se stále hospodaří. Ve chvíli, kdy si pro dřevo přijedou těžařské firmy, už stromy národnímu parku nepatří. Kamiony naložené dřevem pak ničí silnice v majetku národního parku, krajů i obcí.
A zatímco šumavský park si na jejich opravy vydělá právě prodejem dřeva, obce takovou možnost nemají. Přeprava kmenů jim ale způsobuje škody na majetku a další komplikace. Starostové chtějí dosáhnout oprav silnic bez toho, aby na opravy museli doplácet.
V současné době je situace nejpalčivější u hraniční obce Strážný. „Tamní problémy už řešila i Rada Národního parku (NP) Šumava. Zatímco v jiných obcích je teď situace klidnější, v okolí Strážného těžká technika opravdu ničí i obecní silnice ve velkém rozsahu,“ říká místopředsedkyně Svazu šumavských obcí Jana Hrazánková. Starostka Strážného Jiřina Králíková věc nekomentovala s tím, že je na dovolené v cizině.
Problém ale potvrdil i ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Roste tam mladý les, který teď potřebuje výchovný zásah, a proto se v oblasti těží poměrně masivně. Ten původní zničila větrná kalamita v 80. letech minulého století,“ přitakává ředitel.
Park nesmí přispívat na opravy cizího majetku
Potvrzuje i to, že poškozování obecního majetku těžkou technikou je dlouhodobý problém.
„Řeší se to vždy, když se v některém území zvýší těžba. V minulosti to bylo především při kůrovcových kalamitách v devadesátých letech a potom po orkánu Kyrill,“ připomíná Hubený.
Správa NP Šumava do vlastních cest poškozených mimo jiné i těžařskými stroji každoročně investuje. Za poslední tři roky dala do desítek oprav více než 22 milionů korun, při nich uvedla do původního stavu skoro 30 kilometrů cest.
„A jen v okolí Strážného to bylo 6,2 kilometru za více než dva miliony korun. Letos tam plánujeme třeba opravu lesní svážnice v oblasti Horní Světlé hory v délce 1,5 kilometru za téměř milion. To všechno jsou ale cesty v našem majetku,“ popisuje Josef Jerhot z odboru investic Správy NP Šumava.
„Starosty chápeme, ale nemůžeme jim nijak pomoci. Zákon je v tomto neprůstřelný, a i když už v minulosti byly snahy o to, aby se systém změnil, problémy stále přetrvávají,“ dodává k problému mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Park podle zákona nesmí přispívat na opravy cizího majetku. Obce, v jejichž okolí se masivně těží dřevo, se tak musí spoléhat jen samy na sebe. Kromě Šumavy je to v současné době problém i jinde v kraji, kde se kácí kvůli kůrovcové kalamitě, jak potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Celoplošně platí, že technika poškozuje majetek jak obcí, tak třeba i soukromníků. Zatím ale neexistuje způsob, jak by mohli čerpat peníze na jejich opravu,“ říká Jouklová.
Ministerstvo zemědělství už ale připravuje program, jehož prostřednictvím by měly mít obce možnost využít peníze na opravu infrastruktury, která utrpěla škody při likvidaci kůrovcové kalamity. Například cest, po nichž se odváží vytěžené dřevo.
Zatím není jasné, zda peníze z programu budou moci využít i obce v národních parcích nebo i za jiných podmínek, než je kůrovcová kalamita. Možné je i to, že pro obce v národním parku bude muset problém řešit ministerstvo životního prostředí.
