V místnosti pod křížovou klenbou je ticho. Kromě pár kusů nábytku zde není nic s výjimkou portrétu muže, který visí na zdi. Na jeho zadní straně je stručný nápis: „15. ledna 1935 zemřel farář Jan Thir. 72 let stár“.
To je jen jedna z mála informací a vzpomínek na muže, jenž si před bezmála sto lety postavil vlastní kapli ve Vranově, který spadá pod Dražíč na Českobudějovicku. V současné době se nenachází na seznamu památek, ale je jednou z položek v nabídce realitní kanceláře. K mání je za 800 tisíc korun.
Kapli postavili na návsi s největší pravděpodobností v polovině 20. let minulého století. „Farář si ji nechal postavit na důchod. Sloužila k jeho osobním účelům, ale využívala ji i veřejnost. V katastru je dokonce zakreslená dřevěná chodba, kterou byl chór kaple spojený s domem,“ popisuje Tomáš Pusztai z realitní kanceláře, která ji prodává.
Původní majitel Jan Thir si ji příliš dlouho neužil. Zemřel několik let po jejím vystavění. Z historických pramenů se o faráři dá zjistit jen málo. Známější byl jeho bratr Karel, historik, archivář a profesor na gymnáziu v Táboře. Povědomí o rodině Thirů se postupně rozšiřuje i díky stejnojmennému penzionu a restauraci, které vznikly v domě, kde rodina žila v Provaznické ulici v Táboře.
„Vlastnili ho 250 let do poloviny minulého století. Chtěli jsme vytvořit podnik, který funguje i trochu komunitně. Když jsme pak hledali název, připadalo nám vhodné vypíchnout ho od osobnosti pana Thira. Máme ho na propagačních materiálech,“ vypráví Jan Čulík, majitel penzionu Thir.
Současný majitel nechce, aby chátrala
Ubytování zde otevřel před dvěma roky. Při zakládání penzionu se Jan Čulík pustil i do zkoumání života osoby Karla Thira, který popsal historii života v Táboře za období pěti set let. Vyučoval latinu, češtinu, němčinu nebo řečtinu a pracoval například jako archivář. „Ke konci svého života pobýval u bratra ve Vranově. Právě zde zemřel v roce 1931,“ dodává Čulík.
Zvonice kaple z 20. let minulého století.
Pozemek s kaplí získal současný majitel v roce 1945. Před nedávnem se však rozhodl objekt prodat. „Jeden z důvodů je, že nemá dost peněz na to, aby ji opravil. Nechce, aby chátrala. Získané peníze pak plánuje investovat na opravu statku,“ vysvětluje Pusztai a ukazuje na dům za kaplí.
Na první pohled je objekt zchátralý. „Jsem i stavař a z tohoto pohledu musím říct, že je v dobrém stavu. Nemá například žádné trhliny, které by kapli ohrožovaly. Majitel navíc provedl základní práce. Opravil část střechy, umístil hromosvod a nový kříž. I tak je třeba do ní investovat. Vyčíslit si to ale netroufám. V budoucnu by mohla sloužit zase lidem,“ říká Pusztai a vystupuje po schodech ke zvonici. O chvíli později tahá za provaz a nad malebnou jihočeskou vsí se rozléhá zvuk zvonu.
Ten nejspíš místní poslouchali v dobách, kdy se zde pořádaly bohoslužby. Komunitní využití by místu současný majitel rád vrátil. Pusztai naznačil, že by v kapli mohly být koncerty, výstavy, nebo by z ní mohl být ateliér.
Většina lidí se z Vranova vystěhovala do měst. Dnes v něm žijí necelé tři desítky obyvatel. Obec Dražíč, kam spadá, se v roce 2011 stala vesnicí roku. Leží zhruba šest kilometrů západně od Bechyně a deset kilometrů severozápadně od Týna nad Vltavou.
Neobvyklá nabídka realitní kanceláře přitahuje zájem. Většinou jde o duchovně zaměřené lidi. Komu současný majitel, který si nepřál být jmenován, kapli prodá, zatím není jasné. Není památkově chráněná. V katastru nemovitostí je zapsána jako stavba občanské vybavenosti.
