Karel Čutka se sešel s redaktorkou Mirkou Nezvalovou v Masných krámech.

Karel Čutka se sešel s redaktorkou Mirkou Nezvalovou v Masných krámech. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Vidět maminky šťastné? To jsou nepopsatelné chvíle, říká Čutka

  • 1
Genetika pomáhá lidem, aby byli šťastnější. Tvrdí to muž, který tomuto vědeckému oboru zasvětil svůj pracovní život. Doktora Karla Čutku zná každá budoucí maminka, která podstoupila vyšetření prenatální diagnostiky vrozených vývojových vad.

Ročně českobudějovickým Centrem lékařské genetiky, které Karel Čutka v roce 1997 založil, projde na 7 500 těhotných z celého kraje. Stěny tady kromě obrázků zdobí grafy svědčící o vysoké úspěšnosti zjištěných vad, ale i osvědčení o absolvování řady stáží v zahraničí.

Ačkoliv místem setkání měl být stůl v budějovických Masných krámech, neodolala jsem nabídce nahlédnout pod pokličku pracoviště, které vybudoval, i zázemí, kde díky nejmodernějším přístrojům zjistí nejen chromozomální vady plodu, ale i vady anatomické.

Karel Čutka (63 let)

Nikdy neuvažoval o jiné kariéře než lékařské. Už při studiích na táborské střední škole pracoval ve zdejší nemocnici jako zřízenec. V roce 1968, kdy maturoval, naštěstí při přijetí na vysokou školu rozhodovaly znalosti, nikoliv politická příslušnost. Po absolvování Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy nastoupil do budějovické nemocnice na gynekologii. Směřoval však ke genetice, už v roce 1983 se stal primářem oddělení lékařské genetiky. O 14 let později založil soukromé Centrum lékařské genetiky nejprve na Poliklinice Jih, nyní je v samostatném areálu v Mladém. Dnes mu už vydatně pomáhá syn David (36), který je rovněž lékařem. Manželka Dagmar je psycholožkou. Má ještě dceru Karolínu (32) a 4 vnoučata, která vyplňují veškerý jeho volný čas.

"Pro budoucí rodiče je důležité vědět, že není nutné těhotenství ukončovat, pokud zjistíme vady s dobrou prognózou, třeba některé srdeční vady, rozštěp rtu nebo vady ledvin. Všechny informace o nalezených vadách předáváme primáři neonatologického oddělení budějovické nemocnice Milanu Hanzlovi, takže je zajištěna okamžitá poporodní péče," vysvětluje s tím, že například díky operaci pak tyto děti mohou mít normální kvalitu života.

Je těžké řadu věcí bez použití odborné terminologie sdělit tak, aby jim porozuměl i laik.

Grafy ale jasně ukazují, že zdejší centrum pro Jihočeský kraj patří na úplnou špičku úspěšnosti prenatální péče v České republice.

"Neváhám říct, že v tomto ohledu je vůbec celá naše republika na stejné úrovni jako Spojené státy. Například možnost neinvazivního testování nejčastějších chromozomálních vad plodu z krve matky jsme zavedli na každém krajském pracovišti jen o půl roku později než Amerika," dodává.

Běžně se totiž odebírá plodová voda, čehož se některé budoucí maminky obávají. Vyšetření z krve ovšem nehradí pojišťovny a přijde na téměř 14 tisíc korun. Rodiče však mají šanci vybrat si.

Stejně tak si platí ultrazvuk 4D. "Miminko vidí díky němu v reálném čase, trojrozměrně a barevně. Odnášejí si pak domů i DVD. Lékařsky to nemá žádný význam, ale zájem byl tak velký, že jsme nakonec tenhle ultrazvuk také pořídili," objasňuje důvod, proč přístroj mají na starosti jen sestry se speciálním kurzem. Ultrazvuk potřebný pro vyšetření rodiček má pochopitelně k dispozici lékař.

V nejvyšším patře nové budovy, do níž se Centrum lékařské genetiky nastěhovalo před čtyřmi roky, mi ještě stačí ukázat, jak se vyšetřují geny BRCA1 A BRCA2, jejichž důležitost pro vznik zhoubných nádorů prsů a vaječníků medializovala herečka Angelina Jolie.

Odešel z pozice primáře v budějovické nemocnici

Když si ale o chvíli později sedneme k nealkoholickému pivu, Karel Čutka se rozpovídá i o soukromých věcech. A přiznává důvod, proč si vybral právě genetiku.

"Otec byl v Táboře primářem na dětském nemocničním oddělení, byla tam i řada dětí například s vadami srdce. Tvrdil, že na jihu Čech nikdo genetiku nedělá, a přitom je tak potřebná. Nelituji ani na okamžik, že jsem ho poslechl," říká. Po 2. atestaci se dokonce stal v budějovické nemocnici primářem oddělení lékařské genetiky.

Bylo mu tehdy jen o tři roky méně, než je dnes jeho synovi. Směje se, že ani on si nemohl vybrat jinou dráhu než lékařskou. "Manželka dálkově studovala a já ho občas musel brávat na noční služby na porodnici. Když se vzbudil, byl se mnou dokonce jednou i na porodním sále," přiznává po letech.

A jeho nejtěžší rozhodování? "Opustit v roce 1997 zázemí nemocnice a vydat se soukromou cestou," říká Čutka. Věděl tehdy, že pro udržení kroku se západním světem potřebuje další přístroje i větší tým zkušených odborníků. Chápal sice, že jeho oddělení není v nemocnici jediné, ale protože chtěl nabídnout budoucím rodičkám víc, odešel.

"Jsou to nepopsatelné chvíle, když rodiče přijdou ukázat zdravé dítě a vy si ještě pamatujete jejich bolest, když se pacientka rozhodla předchozí těhotenství ukončit, protože jsme zjistili Downův syndrom nebo některou smrtelnou vadu u plodu," popisuje.

Podle něj se v případě podobného nálezu k takovému kroku rozhodne 97 procent budoucích matek. Téměř všechny jsou však do roka znovu těhotné a porodí zdravé dítě.

Karel Čutka má velkou oporu i v manželce Dagmar. Jako psycholožka ve stejné budově může nabídnout pomoc těm, kdo se dozví negativní informace z vyšetření.

Sám Čutka se ovšem pozitivně nabíjí především se čtyřmi vnoučaty. Chodí s nimi plavat, dvě z nich hrají na klavír, a protože je velký milovník opery, doprovázejí ho i do divadla.

"Vyrážel jsem pravidelně na Kleť, ale uklouzl jsem na náledí a zlomil si ruku, takže teď jsem z turistických vycházek trochu slevil," přiznává.