Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Z Karlova hrádku chce mít Hluboká nad Vltavou nový turistický hit

  8:26aktualizováno  8:26
Hluboká nad Vltavou se brzy stane majitelem Karlova hrádku u Purkarce. Zříceninu vymění za lesní pozemky s Lesy ČR. Je to jediný hrad na území Jihočeského kraje, který založil Karel IV.

Zřícenina leží kousek od oblíbené cyklostezky a pod ním mohou na Vltavě kotvit výletní lodě směřující z Českých Budějovic na Hněvkovickou přehradu. To vše dělá z Karlova hrádku velký turistický hit.

Fotogalerie

Jeho potenciál chce více vytěžit v nadcházejících letech město Hluboká nad Vltavou, které zříceninu získá do svého vlastnictví. Památku vymění se státním podnikem Lesy České republiky za lesní pozemky.

„Naše zastupitelstvo už jednoznačně schválilo záměr směny pozemků s Lesy ČR. Díváme se na to jako na turistické lákadlo. Předpokládám, že výměna by se mohla uskutečnit v prvním čtvrtletí příštího roku,“ říká starosta Hluboké Tomáš Jirsa.

Potom vznikne občanské sdružení, které by zažádalo o dotaci na obnovu zříceniny. „Už je zpracovaný projekt, který dělali odborníci pro Lesy ČR. V něm je uvedeno 3,5 milionu korun na první sanaci,“ dodává Jirsa.

Vznikne podobné zázemí jako na Pořešíně?

S obnovou bude Hlubockým pomáhat spolek Hrady na Malši. S podobnými záchrannými akcemi má velké zkušenosti, spravuje pětici pámátek v okolí Kaplice a Velešína. Nejnavštěvovanější je hrad Pořešín založený ve 13. století.

„Pro Karlův hrádek nyní nastává zcela nová epocha. Prvním cílem je zajistit hrad tak, aby byl návštěvní provoz zcela bezpečný. Je tam řada situací, kdy by mohl turistům hrozit třeba pád kamenů. Zřícenina však není překvapivě až tak ve špatném stavu. Jsou tam zajímavá okénka a koruny hradeb, které jsou ale vážně staticky narušené. Tam by měly směřovat první zásahy. Určitě to bude spojené se záchranným archeologickým výzkumem,“ míní Radek Kocanda, místopředseda spolku Hrady na Malši.

Upozorňuje, že je nutné zjistit, co je skryté pod terénem, aby se mohly opravit zdi. Jemu osobně by se líbilo, kdyby na Karlově hrádku vzniklo podobné zázemí, jaké je na hradě Pořešín.

„Návštěvník by se tam seznámil s historií hradu, s artefakty, které se podařilo nalézt, k dispozici by měl sociální zázemí, případně by mohlo vzniknout drobné občerstvení pro cyklisty. Časem bych nevylučoval ani organizaci malých kulturních akcí. Například divadel, která by nenarušovala charakter toho místa,“ přemýšlí Kocanda.

Starosta Hluboké si však zatím představuje spíše jen základní úpravy. „Vytvořit lepší typ ohniště a přírodní sezení. Chceme také nechat vyznačit cestu od přístaviště na řece směrem nahoru k hrádku. Další stavby ani boudy bych zatím nedělal,“ dodává Tomáš Jirsa.

Byl hrádek pouze loveckým sídlem krále?

Během své vlády měl císař Karel IV. s novým hrádkem poblíž Hluboké velké plány. Vybudováním Karlshausu se rozhodl posílit svůj vliv poblíž mocných Rožmberků a nedaleký Purkarec chtěl povýšit na město.

Nejstarší zmínka o Karlově hrádku je z roku 1357 a jediným známým purkrabím je Petr z Nasavrk. „Karel IV. chtěl zároveň založit také nové sídlo městského typu. V Purkarci už byl raně gotický kostel, který obdaroval, aby mohl plnit úlohu farního kostela. Došlo také k urbanistickému rozložení města, které se mělo rozšiřovat. Mělo tam být i čtvercové náměstí. Purkarec dostal hospodářské výsady, měl mít klasickou městskou radu, soudní práva,“ popisuje Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.

Jeho syn Václav IV. však o městečko i hrádek ztratil zájem a nakonec zřejmě připadly hlubockému panství. Samotná zřícenina nabízí podle Kováře několik záhad. Hrad byl totiž postavený tak, že nebyl schopný obrany. „Z vojenského hlediska byl hluboko pod dobovým standardem. Hlavní palác s kaplí s velkými okny se obrací přímo do čela hradu, místa případného útoku. Běžně tam bývala bašta nebo věž. Je možné, že hrádek byl jen loveckým sídlem,“ přemýšlí Kovář.

Upravil vybírání cla na řece

Když Karel IV. budoval Karlův hrádek, vrcholilo napětí mezi ním a Vítkovci. „V té době zemřel i Vilém z Landštejna, který byl do té doby zástavním majitelem Hluboké. Ta potom padla na Karla a byla až do Zikmundovy doby v souboru královských hradů,“ říká šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Pány z Rožmberka těsné sousedství císařské moci dráždilo. „Tehdy se Rožmberkové rozhodli zdvihnout proti panovníkovi odboj. K ozbrojenému útoku proti císařským pozicím došlo koncem dubna 1356 na některých místech v jižních Čechách. Měl však jen povahu místních potyček,“ líčí historik Jiří Spěváček.

S hrádkem souvisí i nový řád, kterým Karel IV. upravil poměry vybírání cla na Vltavě. Voraři a kupci museli platit na královských hradech od Hluboké přes Újezdec u Týna, Zvíkov a Orlík. Karlův hrádek však ve výčtu není, zřejmě mohl mít funkci dozoru nad provozem, je z něj totiž dobře vidět na řeku

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.