Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdyby Šumavu drtilo sucho, může kaňon Křemelné zatopit přehrada

  8:12aktualizováno  8:12
Je to jedno z nejcennějších území na Šumavě. Říčka Křemelná a její kaňon jsou i dnes přístupné jen párkrát do roka a pouze s průvodcem. Až k vodě se dá často dojít jen těžko kvůli strmým svahům. Poslední osídlení zmizelo v polovině minulého století. I díky tomu si Křemelná zachovala svůj původní ráz nespoutané řeky.

Křemelná pod Hadím vrchem | foto: Pavel Ouředník

Až do roku 1992 ale existovaly plány na zatopení jejího údolí a vznik nádrže Stodůlky. Pod hladinou téměř tisíc hektarů rozlehlé přehrady měla zmizet i část katastru obce Prášily.

S vyhlášením Národního parku Šumava v roce 1992 upadl projekt v zapomnění. Ale v souvislosti s bojem proti suchu jeho plány znovu ožívají. Podle ministerstva zemědělství je totiž místo pro výstavbu nádrže vhodné v případě nedostatku vody. Vloni se proto ocitlo v Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. V něm mělo ministerstvo vytipováno původně 65 lokalit pro případnou možnost výstavby vodních nádrží, loni k nim i kvůli extrémnímu suchu přibylo dalších 29.

Podle starosty Prášil Libora Pospíšila jsou Stodůlky pro možnost takového využití lákavé možná i proto, že na zmíněném území nežijí téměř žádní lidé. „Když jsem byl na ministerstvu, nemohl jsem tomu uvěřit. Nepřipadalo mi, že by to tam vnímali jako nějaké sci-fi, ale spíše jako opravdu reálnou možnost,“ říká starosta, který patří k jednoznačným odpůrcům možné stavby.

Starosta Prášil: Údolí Křemelné vodu shromažďuje dostatečně

Křemelná je totiž podle něj výjimečnou řekou, která si nezaslouží zmizet pod hladinou přehrady. „Žádná podobná řeka ve střední Evropě už nezbyla. Pro akumulaci vod se navíc dají využít i jiné prostředky než megalomanské nádrže. Údolí Křemelné vodu shromažďuje dostatečně, takže stavba přehrady by byla jako budování menšího rybníka uprostřed mnohem většího,“ popisuje názor, který podle něj zastávají i další obyvatelé Prášil.

Záměr odsoudil i Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Ten doufá, že ke stavbě nikdy nedojde. „Lidé, kteří by o něčem podobném reálně uvažovali, by museli naprosto ztratit soudnost a navíc vůbec nerespektovat mantinely ochrany přírody,“ hodnotí Bláha. Podle něj navíc existují efektivnější způsoby zadržení vody v krajině než výstavba přehrad.

„Drobné, ale celoplošné úpravy by měly pro zadržení vody větší efekt. Ať už to je snaha o obnovení záplavových území v nivách řek, nebo snaha o snížení odtoku vody z kulturní krajiny,“ míní aktivista. Velké problémy s plánem ministerstva by měla i Správa Národního parku Šumava. Nádrž by totiž zabírala rozsáhlé území přímo v první zóně parku.

„Obecně odmítáme budování umělých vodních nádrží. Jsme přesvědčeni, že taková stavba do tohoto území nepatří. Navíc by její povolování bylo asi více než problematické s ohledem na cennost území a řadu chráněných druhů, které se v údolí Křemelné nacházejí,“ podotýká ředitel správy parku Pavel Hubený.

Nádrž by zadržela až 200 milionů kubíků vody

Podle vyjádření ministerstva zemědělství je v současné době lokalita zmíněna pouze v příloze generelu. Docílili toho prášilští zastupitelé, kteří vyslovili zásadní nesouhlas k tomu, aby Stodůlky v seznamu příležitostně využitelných míst figurovaly.

„Lokalitě tak zůstane jen v současnosti již platná ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což určitě postačí k zamezení aktivit, které by lokalitu znehodnotily. Bude-li veřejným zájmem v letech 2050 až 2070 zajištění vody, mohou naši potomci lokalitu využít,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Ten také popsal, že podle plánů by byla nádrž schopná zadržet až 200 milionů m³ vody pro vodárenské účely. Obavy místních a ochránců přírody o přírodu v okolí Křemelné ale označil za předčasné.

„Generel je jen výhledem našich možností do doby, kdy by závažný nedostatek vody mohla způsobovat například pokračující změna klimatu. Víme, že se národní park snaží o větší rozvoj mokřadů, rašelinišť a eventuálně malých nádrží. Takový přístup určitě zlepší biodiverzitu a lokální vodní poměry. Na druhou stranu ale nenahradí využitelné vodní zdroje. Což ostatně prokázala i loňská sucha,“ podotkl Jordán.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Věda není žádná věda“, Techmania Science Center
Budějovice představily velkolepý plán. Postaví vědecké centrum

Na výstavišti v Českých Budějovicích by mohlo vyrůst vědecké centrum za stovky milionů korun. Do města může přilákat desetitisíce návštěvníků. Do akce se...  celý článek

Jaroslav Hlach z Plava vzpomíná na povodně před patnácti lety u nového mostu...
Vybavuji si solidaritu lidí, vzpomíná na povodně bývalý starosta Plava

Uplynulo 15 let od týdne hrůzy, který připravily lidem z Plava na Českobudějovicku povodně. Obec se nacházela přímo na ráně přelivu a následnému velkému...  celý článek

Šestašedesátiletá řidička Škody Fabie vjela do protisměru a střetla se s...
U Vodňan se srazilo sedm aut. Na vině je zřejmě mikrospánek řidičky

Řetězová nehoda sedmi aut výrazně zkomplikovala provoz na obchvatu Vodňan na hlavní silnici I/20 z Českých Budějovic do Písku a dále na Prahu. Celé dopoledne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.