Během prosince přivítaly znovuoživené klášterní prostory sedm tisíc lidí. „Leden a únor byl návštěvnicky slabší v celém Krumlově. Statistiku za březen ještě nemáme hotovou, ale předpokládáme asi dva tisíce lidí,“ uvedl Jan Vozábal, ředitel českokrumlovského městského divadla, které dostalo provoz klášterů na starost.
Rozsáhlý klášterní areál, který zabírá skoro čtvrtinu historického jádra a po hradu a zámku se zahradou je druhým největším památkovým komplexem ve městě, se mění ve velké kulturní, vzdělávací a společenské centrum Krumlova.
„Nemáme tam jen prohlídky, ale chceme dělat živou kulturu pro lidi v Krumlově. Adventní i velikonoční programy přitáhly do klášterů spoustu místních,“ řekl Vozábal.
Rušno je už v celém historickém areálu, ještě během dubna však chce město doladit některé drobnosti. „Vylepšujeme orientační systémy a interaktivní výstavy. Vše se vybavovalo v rychlosti a během zkušebního provozu se ukázalo, že to neodpovídá představám, jak by to mělo vypadat,“ podotkl krumlovský starosta Dalibor Carda.
Do křížové chodby doplní poslední lunetové obrazy ze života svatého Františka. Některé už nechal předem zrekonstruovat Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a zůstaly uložené v Praze v depozitech. „A teď jsme dostali příslib, že všechny přijdou do Českého Krumlova. To znamená, že všechny lunety budou obsazeny obrazy. My jsme jich už většinu zrestaurovali a ty už tam jsou,“ upřesnil Carda.
Podle manažerky klášterů Kateřiny Slavíkové neumí nikdo na světě dostat tak velký areál do bezchybného provozu během několika dní. „Až za provozu začnete zjišťovat, jak vše funguje. Co se lidem líbí, a co ne. Ani sebelepší výtvarný návrh nepodchytí věci, které musíte zjistit provozem. Je tu prostor pro odstranění nedodělků, snažíme se to tady udělat ještě o něco lepší,“ vysvětlila Slavíková.
Program v klášterech je tak bohatý, že potřebuje udělat podobné vývěsky, jako jsou na městském divadle. „Orientaci po areálu chceme vylepšit verzí v angličtině, aby v létě bylo všechno perfektní. Zjistili jsme také, že lidé nestojí o automatické průvodce a samostatné prohlídky. I v historických interiérech chtějí kontakt s člověkem, aby si s nimi povídal,“ popsala Slavíková.
Sama by tu mohla provádět s nadsázkou i poslepu. V majestátním komplexu zná každý detail, protože zodpovídala za jeho složitou rekonstrukci jako stavební manažerka.
O to víc ji může těšit, že kláštery získaly ocenění Památka roku 2015. Titul, který každoročně uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, spolu s finanční odměnou sto tisíc korun přivezl starosta města před týdnem z Žatce.
„Je to pro nás obrovské vítězství, že se nám podařil tak velký počin za tak krátkou dobu, a určitá satisfakce pro všechny lidí, kteří se na obnově a oživení klášterů podíleli,“ shrnul Carda sedm složitých let předcházejících otevření unikátního památkového areálu. Na obnovu klášterů získalo město dotaci z Integrovaného operačního programu (IOP).
