Stačí, aby se nad Kletí srazila dvě bouřková mračna, a obyvatelé Krumlova mají problém. Potoky v údolích, na jejichž okrajích se rozrůstají městské části Domoradice a Vyšný, se rázem promění v řeky plné vody a bahna. Doplácejí na to průmyslové areály i obyvatelé, jejichž domy možná stojí tam, kde stát nikdy neměly.
Radnice tomu chce učinit přítrž. Nechává si proto zpracovávat studii, která důkladně prozkoumá odtokové vlastnosti jižního svahu Kletě. „Teprve potom budou mít smysl nějaká protipovodňová opatření,“ řekl starosta města Dalibor Carda.
Podle lesníků, kteří na svazích Kletě hospodaří, se problémy táhnou už delší dobu. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová navíc potvrdila, že v režii státního podniku vznikal v minulých dvou letech plán na vybudování protipovodňových systémů. Ty měly vodu zachycovat na okraji lesa.
„Údajně ji měly následně vrstevnicovým kanálem převést do jiného úžlabí. Záměr byl postoupen správě toků Benešov, ale ve finále byl projekt vyhodnocen jako nereálný z pohledu poměru cena a výkon,“ uvedla Jouklová.
V současné době se o něco podobného chce pokusit město samotné. A vycházet chce z odborně zpracovaných údajů.
Podle lesníků je hlavním problémem to, že svah dělí několik úžlabin s potůčky, které se při deštích rozvodní a valí do Vltavy. Brání jim v tom ale výstavba.
„Jako největší problém vnímáme lokalitu průmyslové zóny v Domoradicích. Tam se zastavěly plochy několika malými továrnami včetně zadláždění parkovacích a manipulačních ploch. Zde se potkává voda z Kletě a z těchto střech a asfaltů,“ upozornila Jouklová. Dodala, že objekty na okraji zástavby jsou v takových chvílích jednoznačně vytopením ohrožené.
Schwarzenbergové měli řešení
Potvrdil to i Lubomír Adamec, vedoucí infrastruktury společnosti Schwan Cosmetics CR, která v průmyslovém areálu v Domoradicích sídlí. Ten snahu radnice vítá.
„Na problém je nutné se podívat z více pohledů. I my jsme v areálu vybudovali řadu opatření k zadržení vody. Jak té, která spadne na náš areál, tak i té, která sem přiteče. Takové množství, jaké se tudy ale valilo před několika lety, prostě zadržet nedokážeme. Samozřejmě to pak bohužel odnesou lidé v níže položených domech,“ podotkl Adamec.
Podle něj se na úbočí svahu nacházejí stoky a kanály, které k odvodnění sloužily před desítkami let, jsou ale nefunkční a zanesené. To tvrdí i místostarosta města Josef Hermann.
„Cílem studie je zjistit, co s ním můžeme dělat. Víme, že v minulosti se schwarzenberští lesníci s tímto problém dokázali vypořádat, jejich systémy jsou ale vinou dlouhodobého neudržování i změnami v hospodaření již nefunkční. Byli mnohem lepší hospodáři, než jsme my,“ uvedl Hermann.
Zatím není jasné, jak by se mohlo město vody zbavit. Jednou z možností je zatrubnění stružek a jejich odvádění pod povrchem, to ale nemůže vždy stačit. Počasí je navíc stále extrémnější, a proto hledají Krumlovští řešení, které by se dokázalo vypořádat i s mimořádnými přívaly vody. Vodu z Kletě naši předci odváděli okolo Přísečné až do Vltavy. Carda si myslí, že podobně by měla sloužit i nová opatření, která by mohla problém omezit už na jeho počátku.
„Když se člověk podívá na satelitní snímek toho území, uvidí, že voda dnes teče i tam, kde ji naposledy najdeme zakreslenou jen na historických mapách. Také je jasné, že domy stojí i v místech, kde nikdy stát neměly,“ připomněl Carda.
