Autoři se věnuji zakladatelským aktivitám panovníků v jižní části Českého království ve druhé polovině 13. století. Vycházeli ze starých listin, vedut, map, plánů, fotografií i archeologických průzkumů.
„Pokud to bylo možné, snažili jsme se o vytvoření 3D vizualizací tehdejšího stavu kamenných částí objektů. Jde například o Zvíkov, kostel Narození Panny Marie v Písku, hrad v Táboře, klášter Zlatá Koruna či kostel sv. Mikuláše a klášter s kostelem Obětování Panny Marie v Budějovicích,“ líčí Roman Lavička, historik umění Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Velké stavební akce v 50. a 60. letech 13. století v povodí řeky Otavy zřejmě souvisely se snahou o posílení královské moci a ochrany znovu se rozvíjející těžby zlata, ale i se zajištěním hlavní cesty z Prahy na jih a do nově připojených držav - Dolních a Horních Rakous, Štýrska, Korutan a také do Podunají.
Poté, co Přemysl Otakar II. v roce 1253 usedl na trůn, výrazně změnil a rozšířil projekt rozestavěného hradu Zvíkova. Ke starší Hlízové věži nechal připojit palác s patrovým ochozem a kaplí po vzoru italských hradů.
Ve stejné době pokračoval v budování Písku. Nové město s hradem mělo chránit bohatá naleziště zlata. Táborský hrad Hradiště, z něhož je dnes viditelná pouze část jediné věže, později zvané Kotnov, byl zbudovaný na strategické vyvýšenině nad řekou Lužnicí.
„Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., písemnými prameny to však nebylo doloženo,“ říká archeolog Rudolf Krajíc z Husitského muzea v Táboře
Vítkovci nejprve pomáhali
Druhé období Přemyslovy jihočeské stavební činnosti pokračovalo v 60. až 80. letech letech 13. století, a to zejména při horním toku Vltavy. Oproti aktivitám pootavské písecko-zvíkovské huti se vyznačovala výrazně odlišnými architektonickými znaky.
Za účasti zvíkovského purkrabího Hirza zde byl roku 1263 založen cisterciácký klášter Zlatá Koruna a o dva roky později České Budějovice. Po prostudování dobových listin historikové také zjistili jeden zajímavý moment. Obvykle se totiž uvádí, že královské stavební aktivity na jihu Čech měly omezit vliv Vítkovců. To však až do konce 60. let 13. století neplatí.
„Vítkovci v době zakládání královských sídel panovníkovi nekladli téměř žádné překážky. V některých případech mu dokonce v jeho snahách aktivně napomáhali. Teprve v 70. letech 13. století se rozhořel prudký spor, který mimo jiné vedl i k vypálení Zlaté Koruny a Českých Budějovic,“ podotýká historik Lukáš Reitinger, jeden z autorů knihy.
Publikace je k sehnání za 446 korun. V sídle NPÚ na Senovážném náměstí v Budějovicích ji koupíte za 300 korun.
