Koně budou pomáhat při ekologicky šetrném vytahování dřeva z lesů, samozřejmě nahradí jen část techniky. Zároveň přinesou práci i několika místním lidem a pro turisty budou atrakcí.
"Koně se z lesů vytratili, nahradila je technika. To je špatně a kam jinam tato čistá technologie patří než do národního parku," vysvětluje ředitel šumavského parku Jiří Mánek.
Koně se v parku využívali od jeho vzniku v roce 1991 - nejvíce za ředitele Ivana Žlábka mezi roky 1994 a 2003. Tehdy správa vlastnila osmdesát koní a zaměstnávala i kočí.
Právě Ivan Žlábek teď bude mít celý projekt využití koní v lesích znovu na starosti. Sám tato zvířata chová. "Správa parku se po mém odchodu chovala ke koním macešsky. Všude tam, kam se nedostane moderní mechanizace, by právě koně mohli pomáhat," říká nyní Ivan Žlábek.
Na Šumavě teď pracuje jeden pár koní, postupně je správa parku chce přikupovat, aby byli k dispozici na každé lesní správě. Už nyní má park opravené provozní budovy včetně původních stájí. "Maštale byly i ze starých vojenských rot. Tyto budovy jsou stále k dispozici," říká Žlábek.
Ředitel Jiří Mánek sní o tom, že do pěti let bude mít šumavský národní park osmdesát až sto párů koní. Kočí zaměstná přímo, nebo si je najme. Koně chce kupovat z hřebčince v Písku. Zde by se také školili lidé, kteří s nimi budou pracovat.
Právě písecký hřebčinec má pro školení na téměř zapomenuté povolání kočího akreditaci. Pro hřebčinec je spolupráce s rezervací zajímavá v tom, že pomůže zachovat genofond českých chladnokrevných koní.
"Pro chladnokrevné koně kvůli moderní technice práce téměř vymizela, v celé Evropě jich je nedostatek," říká ředitel píseckého hřebčince Karel Kratochvíle a pochvaluje si nový "kontrakt".
Koně uvidí při práci i turisté, protože správa parku chystá ukázky přímo v lese. "Předpokládám, že první akce, při které předvedeme koně, bude ještě během tohoto léta," dodal mluvčí parku Pavel Pechoušek.