Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petardy ani myslivci nepomáhají. Kormoráni dál plundrují jihočeské rybníky

  11:35aktualizováno  11:35
Před třemi lety přestal být kormorán velký zvláště chráněným živočichem. Rybářům ale od té doby dělá stále větší škody. Ani tisícové odstřely situaci nezlepšily a hejna táhnoucí v zimě přes Českou republiku řádí na jihočeských rybnících.

Kormorán denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí, způsobuje i nepřímé škody - mnoho jich poraní. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kdo věnuje více úsilí plašení a odstřelu, vyhrává. A kdo se nesnaží, může mít brzy existenční problémy. Ani tři roky od chvíle, kdy kormorán velký zmizel ze seznamu zvláště chráněných druhů živočichů, s ním nepřestávají bojovat společnosti, které se věnují chovu ryb.

Jejich úspěchy jsou ale i přes značnou snahu mizivé. Kormoránů totiž neubývá. K lovu se stále musí složitě získávat povolení, kormorán totiž nepatří mezi lovnou zvěř. Problém je navíc i to, že rybářství nedostávají za škody způsobené kormoránem náhrady jako v době, když byl přísněji chráněný.

Největší škody navíc nenadělají ptáci, kteří hnízdí v Česku, ale tažná hejna přilétávající ze severu.

„Nacházejí tady ideální prostředí, stůl prostřený k hodování. Jsme jejich tranzitní země, a navíc nabízíme podmínky, které jinde nejsou. Například hustotu rybníků,“ podotýká vedoucí výrobního úseku Krajského školního hospodářství Vít Kotlín.

Tažná hejna kormoránů, která se u nás pravidelně usazují, mají i stovky jedinců. Celkem je počet zimujících ptáků v celém Česku odhadován až na 15 tisíc kusů. Každý kormorán přitom denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí, způsobuje navíc i nepřímé škody - mnoho jich poraní.

Ryby, které nálet kormoránů přečkají, jsou navíc dlouho ve stresu, nepřijímají potravu a zůstávají soustředěné v jedné části rybníka, kde se mohou stát kořistí dalších predátorů. Kormoráni ale škodí i jako přenašeči různých chorob nebo tím, že svými výměšky likvidují stromy na hrázích.

Myslivci dostávají za odstřel odměny

V současné době sice v Jihočeském kraji platí plošná výjimka pro odstřel kormoránů, jedná se ale o tak chytré ptáky, že není vůbec snadné je lovit.

„Je to technicky velmi obtížné, protože se často drží ve velké vzdálenosti od břehu. Platí navíc i omezení, že je možné odstřelit jen několik kusů z hejna a podobně. Regulace lovem v našich podmínkách s početností kormorána obecně nic neudělá a škody mírní jen částečně,“ říká ředitel Rybářského sdružení České republiky Michal Kratochvíl.

Podle něj by jediným efektivním opatřením byla likvidace vajec kormoránů v hnízdištích na severu Evropy. Jenže jednotný boj celé Unie proti kormoránům je zatím jen snem českých rybářů.

Ti se snaží prohloubit alespoň spolupráci s mysliveckými sdruženími, jejich členové mohou s odstřelem pomáhat. Za zobák kormorána vyplácejí rybářství myslivcům odměny v řádu stokorun.

„Jsou to další náklady navíc, ale daří se nám díky nim hejna alespoň vyhánět z našich rybníků. Snažíme se ptáky plašit, používáme i různé petardy a podobně. Jenže kormoránů je moc, jejich bezhlavá ochrana vedla k tomu, že přemnožení je teď neúnosné,“ upozorňuje Jiří Bláha ze společnosti Blatenská ryba.

Malecha: Stát by měl vyplácet náhrady škod

V praxi to proto vypadá často tak, že kdo se problému kormoránů věnuje s větším úsilím, vyhrává. Ne proto, že by ptáky dokázal na svém území eliminovat. Ale vyplaší je tak, že se raději usadí na rybníku, který obhospodařuje konkurence. „Rybníky jsou tak blízko u sebe, že je to jen přehánění hejn z jedné strany na druhou,“ shodují se rybáři.

Mezi možná opatření patří i to, že do rybníků, které si kormoráni oblíbili, se vysazuje jen větší ryba, kterou ptáci tak snadno neuloví. Také se posunují doby výlovů rybníků i nasazování násad. Ani sebelepší přizpůsobení ale nedokáže škody kormoránů eliminovat úplně. Pták, který se díky ochraně přemnožil, ukazuje, jaké problémy může protežování jednoho druhu způsobit.

Z ní viní rybáři stát. Proto také upozorňují, že právě stát by měl nejvíc podporovat opětovné snížení počtu ptáků. Ti na začátku minulého století z Evropy kvůli lovu téměř vymizeli a znovu se šíří až od druhé poloviny minulého století.

„A dokud se jejich počet nesníží a škody dramaticky neklesnou, měl by stát také vyplácet náhrady škod. Rybáři by takové přemnožení nikdy nedopustili a nevím, proč by na něj měli doplácet,“ podotýká předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.