Stanislav Skupa opravuje praskliny v omítce klenby v kostele v Žumberku na

Stanislav Skupa opravuje praskliny v omítce klenby v kostele v Žumberku na Českobudějovicku. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Kostel v Žumberku ukrýval podpis políra i erbovní rožmberské růže

  • 0
Během oprav kostela sv. Jana Křtitele v Žumberku objevili restaurátoři historické skvosty z období pozdní gotiky. Kromě nápisu od kamenického mistra jsou mezi nimi erbovní rožmberské růže.

"Takto obsáhlý a kompletně zachovaný pamětní nápis ve středověkém kostele je v kraji naprosto ojedinělý," uvedl Roman Lavička z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích

Nápis "maister hans zu Schweincz XIII°" se štítkem a značkou kamenického mistra i 26 erbovních štítků, mezi nimiž jsou například rožmberské červené pětilisté růže, objevili při práci restaurátoři Antonín Hamsík a Pavel Hála koncem února.

"Nápis přesně datuje dokončení kostela - číslovku na jeho konci totiž čteme jako 1513. Z textu pak lze rozklíčovat existenci dosud neznámého kameníka Jana z Trhových Svinů," vysvětlil Lavička s tím, že datum umožňuje i lepší poznání kostela v kontextu tehdejší architektonické tvorby.

Samotný podpis zároveň potvrzuje běžnou středověkou praxi, že stavbu řídil nejvýznamnější kamenický a zednický mistr - polír, pod jehož vedením pracovala skupina tesařů, zedníků a kameníků.

"Ti zanechali uvnitř kostela odlišné kamenické značky, než jakou vidíme na malovaném štítku vedle jména políra Jana," dodal Lavička.

Obdobně unikátní jsou podle Lavičky i zatím více, či méně odhalené erbovní štítky, rovněž zhotovené při dokončení kostela.

"Jedná se o čtyři rožmberské červené pětilisté růže a dva štítky s párem zkřížených klíčů. Další nesou dělené pruhy vodorovně i na koso a doplňují je heraldické figury," upřesnil.

Kostel sv. Jana Křtitele

Kněžiště a část štítů lodi pochází zhruba z poloviny 14. století. Kolem roku 1400 byla přistavěna na severní straně presbytáře sakristie, v 90. letech 15. století vyrostla u západního průčelí hranolová zvonice a mezi lety 1505 až 1513 došlo k rozšíření lodi kostela a zaklenutí jejího interiéru síťovými klenbami do podoby čtyřlodí. Stavba je významným příkladem středověké sakrální architektury v kraji a jeho pozdně gotické stavební části patří k produkci takzvané Rožmberské stavební huti první čtvrtiny 16. století.

Před jejich kompletním odhalením a restaurováním je prý ale těžké význam této znakové galerie odhadnout.

Veřejnost se s těmito nálezy seznámí zřejmě už letos v hlavní turistické sezoně. "Kostel sice není ještě kompletně zrekonstruovaný, ale to by nemělo vadit," řekl kastelán místní tvrze Roman Josefík.

Žumberský kostel sv. Jana Křtitele spadá pod farnost v Trhových Svinech. Jeho kompletní rekonstrukce začala v roce 2006, skončit má zhruba do pěti let, a to včetně restaurování mobiliáře.

"Venkovní práce jsou hotové a řemeslníci se přesunuli do interiéru," popsal kastelán Josefík. Celkové náklady na opravu se mohou vyšplhat až k 10 milionům korun. Na financování se podílí spolek pro podporu kostela a různé dotační fondy.
 
Do Žumberka ročně zavítá až 10 tisíc turistů, jejichž cílem je nejčastěji místní tvrz. "Letos se mohou návštěvníci navíc těšit na objevy restaurátorů v kostele, kam je rád doprovodím. A to i v době, kdy pokračuje jeho rekonstrukce," slíbil Josefík.