Vedení měst rušení škol důrazně odmítá, podle krajského radního pro školství Tomeše Vytisky však zatím není nic definitivní.
Už teď má tak dlouhý název, že směstnat ho na oficiální listiny či razítko je věda. Gymnázium, Střední odborná škola ekonomická a Střední odborné učiliště Kaplice. Toto spojení vzniklo před sedmi lety po první vlně krajské optimalizace a nyní je jediná střední škola v příhraničním městě v úsporném hledáčku znovu.
Teď ji chce kraj spojit se Střední odbornou školou strojní a elektrotechnickou ve Velešíně, přičemž velešínská škola má hrát prim, tedy být takzvanou nástupnickou organizací. Navzdory tomu, že má o stovku žáků méně než kaplická střední škola.
"Rozumím kraji, který má školu ve Velešíně a nemá ji naplněnou. Ale my jsme v koncovém regionu, dojíždějí k nám děti z Benešovska, Volarska a Lipenska, a kdyby u nás musely přestupovat na další autobus do Velešína, znamená to pro ně dvě hodiny času navíc a jejich rodiče prodražení jízdného o 700 korun měsíčně," uvedl kaplický starosta Pavel Talíř.
Odnesou to děti z chudých rodin
V česko-rakouském příhraničí, kde za socialismu živilo většinu rodin zemědělství, dnes žije spousta rodin ze sociálních dávek. "Děti neviděly u svých rodičů, že by pracovali. A došlo to už tak daleko, že rodiče berou dva měsíce před vyučením dívku ze školy, protože má osmnáct a stala se příjemcem sociálních dávek," posteskl si Talíř. Zdůraznil, že pro sociálně slabé rodiny může být odsun školy nepřekonatelný problém.
V dalším příhraničním cípu regionu, v Dačicích, počítá kraj se sloučením gymnázia se střední školou technickou a obchodní. Nástupnickou organizací má být střední škola. Pro Dačické je to nepřijatelné.
"Když kraj sloučí školy do jednoho objektu, dojde k utlumení víceletého gymnázia. Město přijde o nadané děti, které budou odcházet do měst, kde gymnázia jsou, například do Telče. Vnímáme to jako další krok, který by vedl k vylidňovaní naší oblasti," řekl dačický místostarosta Jan Bartošek.
Milevsko si školu zaslouží
Z pohledu na hraniční místa kraje patří do okrajových míst, tentokrát na severu, i Milevsko. Jeho Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště chce kraj sloučit se stejnojmennou školou v Písku. Milevští radní s tím nesouhlasí, a to nejen proto, že v okresním Písku je sedm středních škol, zatímco u nich pouze dvě.
"Město velikosti Milevska a celý spádový obvod se 20 tisíci obyvatel si zaslouží, aby tady tu školu mělo. Když kraj potřebuje slučovat, ať přesune píseckou školu k nám. My pro to vytvoříme podmínky," sdělil milevský starosta Zdeněk Herout.
Střední, ale i praktické školy a domy dětí by kraj rád sloučil ve všech sedmi jihočeských okresech. Zajímavá je situace v Táboře, kde jde o budoucnost Střední zdravotnické školy a také Obchodní akademie a VOŠ ekonomické.
Zdravotnickou školu má spolknout velká Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola, u obchodní akademie je ve hře kromě stejné varianty ještě sloučení s VOŠ a Střední zemědělská škola.
"Samozřejmě s tím zásadně nesouhlasím, nesouhlasí s tím ani školské rady. Teď se o tom jedná a já pevně doufám, že se nakonec nesloučíme," řekla ředitelka táborské Obchodní akademie a VOŠ ekonomické Jana Turanová.
Po sloučení zůstanou prázdné budovy
Tábor jako druhé nejlidnatější město na jihu Čech má zatím středních škol relativně dost, a tím i pestrou nabídku oborů studia. Přesto táborský starosta Jiří Fišer pochybuje o správnosti chystaného krajského záměru.
"Předpoklady v materiálu optimalizace neodpovídají skutečnosti a povedou k odbourání oborů ve městě. Pro nás, jako pro město, které vlastní školní budovy a dává peníze do jejich modernizace, je i složité využít je k jiným účelům," podotkl Fišer.
Kraj připravuje úsporné kroky ve své školské síti kvůli klesajícímu počtu narozených dětí, v současné době vyhodnocuje připomínky, které dostal od obcí i škol. "Hledáme optimální variantu, zatím není nic definitivního. Hlavně jde o to vyjasnit si situaci v okrajových částech kraje, jako je Kaplice a Milevsko," řekl krajský radní pro školství Tomeš Vytiska.
