Centrem Krajinné památkové zóny nazvané Třeboňská rybniční krajina má být město...

Centrem Krajinné památkové zóny nazvané Třeboňská rybniční krajina má být město Třeboň. | foto: ČTK

Krajinnou památkovou zónu na Třeboňsku odmítají obce i krajský úřad

  • 2
Ministerstvo kultury chce prohlásit Třeboňsko Krajinnou památkovou zónou, což by region posunulo blíž k zapsání na seznam UNESCO. To se ale nezamlouvá krajskému úřadu ani dotčeným obcím, které mají obavy z nárůstu administrativy.

Desítky rybníků a lesy plné hub a borůvek. A také příroda bohatá na rašeliniště a mokřady, kde žije nespočet vzácných druhů živočichů a rostlin. To je Třeboňsko, které je od roku 1979 chráněnou krajinnou oblastí.

Unikátní lokalita by se do budoucna mohla stát společně s přilehlými obcemi i Krajinnou památkovou zónou s názvem Třeboňská rybniční krajina. V ní se na rozdíl od CHKO chrání zejména část krajiny, na jejímž vzniku se podílí nebo podílel člověk. Kromě vodních toků a rybníků sem patří i vesnická sídla.

Podle plánů ministerstva kultury by zahrnovala plochu mezi Chlumem u Třeboně a Veselím nad Lužnicí, od Lišova až po Stráž nad Nežárkou. Přibližně by mohla kopírovat hranice CHKO Třeboňsko.

Krajinné památkové zóny

V České republice existují od 90. let minulého století, v současnosti jich je na našem území 25. V jižních Čechách sem patří Novohradsko, Římovsko, Čimelicko-Rakovicko a Libějovicko-Lomecko.

Do vybraného území má patřit 33 obcí včetně rybníků Rožmberk či Svět. Přirozeným centrem zóny se stane město Třeboň, které vystupuje jako garant akce. Hlavní slovo má ale ministerstvo kultury, které památkovou zónu ze zákona vyhlašuje.

„Chceme při přípravě postupovat s maximální uvážlivostí. Ve spolupráci se samosprávami a dalšími partnery projednáváme jednotlivé kroky potřebné pro nominaci do UNESCO, aby měla maximální podporu jako věc prospívající celému regionu a České republice. Krajinná památková zóna je pouze jedním z nástrojů, které se v této souvislosti projednávají,“ prohlásila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková, která tím potvrdila, že vznik Krajinné památkové zóny je během na dlouhou trať a zároveň podmínkou pro zapsání na seznam UNESCO.

Zatím se záměr nesetkal s velkým nadšením jak u starostů dotčených obcí, tak u krajského úřadu. Diskuse o intenzivnější památkové ochraně rozvířila poslední zasedání třeboňského zastupitelstva 24. října, kam dorazil s petičním archem proti vyhlášení Krajinné památkové zóny Jan Hůda, předseda představenstva Rybářství Třeboň Holding.

Chtěl tak vyvolat hlasování o odmítnutí tohoto opatření, kvůli kterému by podle něj mohlo Rybářství Třeboň utrpět značné ztráty, a každá jeho činnost by se tak ocitla pod drobnohledem památkářů.

„Obešli jsme jednotlivé obce, starosty, zemědělce a stavebníky a rychle jsme nasbírali sto podpisů. Nejhorší je, že se s námi o tom nikdo nebavil, proto jsem chtěl, aby se zastupitelé v Třeboni vyslovili, jestli o to opravdu stojí, nebo ne,“ prohlásil Hůda.

Vedení města se k tématu nejprve odmítlo vyjádřit. „Správní řízení ze strany ministerstva zatím nezačalo,“ uvedla starostka Terezie Jenisová.

Návrh Jana Váni z ODS, aby se touto otázkou zastupitelé stejně zabývali, se nakonec ujal. Podle něj se mělo město vyjádřit, zda souhlasí se vznikem Krajinné památkové zóny, a to přesto, že o jeho vyhlašování nerozhoduje. Jedenáct hlasovalo proti a třináct se zdrželo, čímž zónu město smetlo ze stolu.

Do UNESCO chtějí od roku 2002

Třeboň usiluje o zapsání na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 2002. Původně tam mělo patřit pouze historické město, ale to má šanci se dostat na seznam jen společně s rybniční soustavou.

„Jsem k tomu skeptický, území už je chráněné dost. Přinese to jen nárůst byrokracie. Už teď se u nás ke všem zásahům do krajiny vyjadřuje CHKO Třeboňsko. Dali jsme jasně najevo, že Krajinnou památkovou zónu tady nechceme,“ prohlásil starosta Bošilce František Drs. Podobně hovoří i zástupci dalších obcí.

Krajský úřad se k vyhlášení Krajinné památkové zóny vyjádřil negativně již loni v srpnu. „V současné době Třeboňsko jako oblast požívá řadu nejrůznějších stupňů ochrany, jak z hlediska přírodního, tak z hlediska ochrany památkové péče. Z tohoto důvodu odbor kultury a památkové péče považuje ochranu území za dostatečnou,“ popsal mluvčí krajského úřadu Radek Šíma.

Území již například spadá pod CHKO Třeboňsko, pod biosférickou rezervaci UNESCO či Rožmberskou rybniční soustavu. Pro ministerstvo kultury však nemusí být stanovisko krajského úřadu nutně závazné.

Odpůrci opatření se obávají dohledu památkářů, kteří se v chráněné zóně musí vyjadřovat ke všem stavebním zásahům do krajiny. Krajský úřad však může zpracovat plán ochrany a v něm vyčlenit stavby a pozemky, u nichž není potřeba na daném území vydávat stanovisko památkové péče. Konečnou podobu fungování zóny tak předem nelze předpovědět.