Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kůrovce letos na Šumavě znovu ubylo. I když podmínky měl ideální

  11:52aktualizováno  11:52
Kůrovec, se kterým se po orkánu Kyrill potýkala Šumava nejvíce před pěti lety, letos napadl znovu méně stromů než v loňském roce. Suché a teplé léto mu ale vyhovovalo, a příští rok by tak znovu mohl škodit více.

Terénní prezentace správy NP Šumava přiblížila způsoby boje proti kůrovci v různých typech lesa. Na snímku je zásahové území bez suchých stromů u Prášilského potoka. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Dokud ve stráních nad Prášilským potokem neudeřil v roce 2007 orkán Kyrill, jen málokdo by poznal, kudy na jeho březích vede hranice mezi bezzásahovým územím a místy, kde smějí lesníci kácet.

Dnes je rozhraní na první pohled znatelné. Na jedné straně totiž ještě trčí uschlí smrkoví velikáni, pod kterými už vyrůstá nový les, na druhé straně zatím na první pohled vládne tráva. Na obou místech řádil vítr a kůrovec a dospělý les zničili. Místa se ale liší přístupem v dalším hospodaření.

Příroda i člověk tady mají stejný cíl, znovu tyto plochy proměnit v zelené moře nedaleko hranic s Bavorskem. „Nacházíme se na místě, kde začal les odumírat právě po narušení větrem. Následně nastoupil kůrovec, kvůli kterému postupně horní stromové patro zcela odumřelo,“ vysvětlil náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava pro oblast lesních ekosystémů Jan Kozel.

Těžba kůrovcem napadaného dřeva zřejmě vzroste

V letošním roce lesníci v národním parku znovu vytěžili méně kůrovcem napadaného dřeva než vloni, kvůli teplu a suchu ale předpokládají, že v příštích letech by mohla být tendence opačná.

V jiných částech republiky přitom hlásí například Lesy České republiky zvýšený počet kůrovce už v letošním roce, situaci na Dačicku nebo na Vysočině přitom neváhají nazývat kalamitním stavem.

„S ohledem na tuto intenzivní kůrovcovou gradaci, která probíhá na mnoha místech hospodářských lesů v Česku, je to dobrý trend. Ukazuje se, že ani intenzivní hospodářské zásahy v lesích nemusejí znamenat zabránění nebo zmírnění kůrovcových kalamit. Je to škůdce, který si vezme to, co chce. Stačí, aby bylo suché a teplé počasí,“ podotýká ředitel parku Pavel Hubený.

Terénní prezentace správy NP Šumava přiblížila způsoby boje proti kůrovci v...
Terénní prezentace správy NP Šumava přiblížila způsoby boje proti kůrovci v...
Terénní prezentace správy NP Šumava přiblížila způsoby boje proti kůrovci v...

Na obrovské sucho upozorňuje i starosta Modravy a šéf svazu šumavských obcí Antonín Schubert. „Situace se může znovu rychle zhoršit a nejsem si jistý, že způsoby boje proti kůrovci, které správa prezentuje, jsou dostatečné,“ konstatoval.

Podle Hubeného je kůrovec přirozenou součástí každého smrkového porostu, jeho funkci ale v hospodářských lesích supluje člověk, který největší stromy těží.

„Tam, kde člověk nehospodaří, padají nejstarší stromy za oběť kůrovci, což ale zároveň umožňuje lesu přežít, protože se tak uvolňuje prostor pro stromy čekající v podrostu,“ vysvětlil Hubený.

Lesníci proto na takových místech s vhodnými podmínkami vysazují především další dřeviny, například jedle, které se vyskytovaly v původní skladbě lesa a dokážou smrku konkurovat. Ani ty ale není možné vysadit všude, smrk je na šumavské podmínky adaptovaný tak dobře, že pokud dostane větší prostor a dostatek světla, ostatní stromy zkrátka pohltí.

Ideálem je 500 stromů na hektar

Těžba stromů napadených kůrovcem po orkánu Kyrill na Šumavě vygradovala v roce 2010. Od té doby plynule klesá až k letošním hodnotám, kdy správa parku registrovala ke konci října necelých 17 tisíc kubíků smrkového dříví, které muselo být po napadení kůrovcem vytěženo. Pro srovnání, za celý loňský rok to bylo o skoro šest tisíc kubíků více.

„I díky tomu, že nemusíme bojovat jen s následky kalamity, máme prostor pro pečlivější přípravu opatření, která provádíme převážně v mladších porostech většinou vysazených ještě před vznikem Národního parku Šumava,“ upozornil mluvčí parku Jan Dvořák.

Lesy vybrané pro takové zásahy se nacházejí i na přechodu národního parku v Chráněnou krajinnou oblast Šumava. Jsou to vysazované porosty staré několik desítek let, ve kterých zatím jednoznačně dominuje smrk, na rozdíl od horských smrčin ale mají větší potenciál pro rozšíření jedlí a třeba také místy hojných buků.

„V lese okolo nás je asi 2 300 stromů na hektar, které jsou stejně staré. Snažíme se proto na podobných místech kácet tak, aby vybrané stromy dostaly více prostoru, a chceme podporovat i menší stromy z přirozených náletů a jiných druhů,“ popsal vedoucí územního pracoviště Prášily Marek Drha. Po všech zásazích by měl vzniknout les, ve kterém bude na hektaru jen asi pět se vzrostlých, ale různě starých stromů, mezi kterými bude i větší podíl jedlí a buků.

„Nechci bránit parku v jeho boji proti kůrovci, ale myslím si, že těžby v lesích nenapadených kůrovcem je příliš a že jde znovu o zisky z prodeje dřeva,“ prohlásil Schubert.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihočeský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Každý pohyb stroje je možné kontrolovat z kabiny. Signalizátor informuje, když...
V kabině nového kombajnu je lépe než ve staré fabii, vyzkoušel reportér

Většina obilí na jihu Čech je v polovině srpna už pod střechou. Ještě pár dní se ale sklízet bude. Reportér MF DNES si tak na jednom z posledních nesklizených...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.