Karel Willinger se pěstováním a sbíráním orchidejí zabývá už 50 let. Dřív pro ně chodil do pralesa, teď už si je nechává vozit. Dnes se specializuje na botanické, tedy původní druhy orchidejí.
"K pěstování jsem měl vztah už odmalička, jezdil jsem za jedním známým, který mě učil pěstovat kaktusy. Pak jsem se na svatbě kamarádky setkal s uznávaným botanikem, který měl doma plný obývák orchidejí, a mně se to hrozně líbilo. Od něj jsem také dostal svou první rostlinu," vzpomíná 70letý muž.
Willinger ze začátku jezdil jako doprovod jednoho německého nadšence, posléze se začal za květinami vydávat i sám. Procestoval Jižní Ameriku i Asii, kvůli orchidejím urazil třeba 300 kilometrů pěšky ve Venezuele.
"Naposledy jsem kvůli orchidejím navštívil Papuu - Novou Guineu," říká. Na pomoc při hledání květin si vzal místní stromové lidi. Videozáznam z cesty papuánským pralesem i dovezené suvenýry mohou lidé vidět na výstavě orchidejí v Metropolu.
Výstava orchidejíMetropoI |
Nyní už do světa pro rostliny nejezdí, ale zůstává v kontaktu s obchodníky, kteří mu je dodávají. Navštěvuje také světové výstavy, kde nové druhy nakupuje. "Evropané už se nevydávají do tropů sbírat květiny, ale protože tam dlouho jezdili, místní zjistili, že je dobré pro ně květiny sbírat a pěstovat. Teď například pojedu na výstavu do Budapešti a tam mi přivezou orchideje z Peru a Ekvádoru,“ popisuje současnou praxi Willinger.
Podle pěstitele není péče o běžné druhy orchidejí žádným uměním. "Vyšší dívčí
jsou právě botanické druhy orchidejí. Ve svých sklenících mám už dlouhou dobu automatické topení a větrání, ale ne zalévání, protože zrovna zalévání je u těchto kytek nesmírně důležité, to raději dělám sám. Hlavní je pravidlo, že méně je
vždycky lepší než více,“ radí.
