Takzvanou šachovnicovou či pavučinovou metodu zásahu proti kůrovci představila správa parku letos u Modravy. Lesníci vždy vykácí maximálně 15 stromů v hloučku a z dalších smrků v okruhu 50 metrů oloupou kůru s brouky. Metoda je šetrnější, šumavští lesníci však tvrdí, že oloupané souše za pár let stejně zmizí, a proto se rovnou mělo kácet na celé ploše.
"Všichni tu dobře ví, že to byl jen ústupek ekologickým aktivistům. Kdyby se kácelo rovnou, vyjde to levněji a výsledek je stejný," říká například jeden z lesníků z Kvildy, jehož jméno MF DNES zná.
Oloupání jednoho stromu totiž vychází na 1 400 až 2 000 korun a kácení stojí jen maximálně pětistovku. Odstraňování kůry v lokalitě Na Ztraceném tak jen dosud stálo správu parku zhruba milion a půl korun.
"Pavučinová metoda není sice nikde vyzkoušená, ale šli jsme cestou, abychom nevytvořili holiny," vysvětluje nový ředitel šumavského parku Jiří Mánek. Že padnou i oloupané stromy, však potvrzuje.
"Oloupané stromy jsou samozřejmě mrtvé a rychle je napadají plísně a houby. Zhruba po čtyřech letech se začne souše přirozeně lámat sama," řekl Mánek.
Lesníci proto připravují vysazování nových stromů. "Za čtyři pět let se stromy začnou odlamovat od vrchu. V té době je potřeba, aby byl les podsázený. Plánujeme začít s podsadbou letos na podzim," říká vedoucí modravské lesní správy Jan Bečvář.
Ekologové považují výsadbu nových stromů za truc
S tím ale nesouhlasí ekologičtí aktivisté. Pavučinovou metodu sice uvítali, ale podsazování jim připadá jako vyhazování peněz.
"V lese je dost mladých stromků a není důvod podsazovat. Je to akorát další 'truc akce' správy parku, která nenechá přírodu, aby ukázala, co umí," myslí si Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Tvrdí, že u Modravy roste v průměru 8 545 nových stromků na hektar. "Deset let tu bylo uměle podsazeno 170 kusů na hektar, takže přirozená obnova evidentně vítězí," dodává.
Na Ztraceném rostou převážně smrky. Vyskytují se zde i jeřáby ptačí, vrby či ojediněle jedle a topoly.
Podsadba jednoho hektaru lesa vyjde podle mluvčího parku Pavla Pechouška na 55 tisíc korun. "Sází se méně stromků než v hospodářském lese, ale sazenice musí být větší, starší, a tudíž jsou dražší," poznamenal Pechoušek.
